Virus v sobě mohou mít stovky Čechů

09.03. 05:56 | Autor: Marek Kerles

Virolog Daniel Růžek pracuje na vývoji léku, který by mohl v budoucnu zabránit šíření ziky. Promluvil o tom pro aktuální vydání časopisu TÝDEN. Virus, který je nebezpečný pro těhotné ženy, vyvolává několikadenní horečky, ve většině případů má mírný průběh. Velkým nebezpečím je ale zřejmě pro lidské plody, neboť podle některých lékařů nejspíš ovlivňuje nedostatečný vývin mozku lidského plodu a způsobuje mikrocefalii. Spojován je i s Guillain-Barrého syndromem, který se projevuje obrnou svalstva.

Dosud proti viru zika neexistuje účinná vakcína. Světová zdravotnická organizace (WHO) již na začátku února vyhlásila kvůli viru celosvětový stav nouze.

Co vlastně dnes s určitostí víme o viru zika a jeho možném vlivu na rozšířený výskyt mikrocefalie v Jižní Americe?

Zatím víme jen to, že v některých případech lékaři nalezli virus jak v plodové vodě, placentě plodu dětí s mikrocefalií, tak v těle jejich matek. Virus byl nově prokázán v mozkomíšním moku novorozenců s mikrocefalií, přičemž jejich matky se prokazatelně nakazily virem v prvním trimestru těhotenství. To je v tuto chvíli nejzásadnějším důkazem příčinné souvislosti mezi nákazou a mikrocefalií. Nicméně na definitivní potvrzení si budeme muset ještě počkat.

Virus byl poprvé izolován už v roce 1947 v Ugandě, poté byl jeho výskyt potvrzen i v jihovýchodní Asii. Žádná epidemie se ale neprojevila. Může být tedy jihoamerický typ v něčem odlišný?

Ano, podle posledních výzkumů je možná trochu jiný. Ovšem zda to může mít vliv na mikrocefalii, zatím nikdo neprokázal.

Objevila se i řada teorií spekulujících o tom, že příčinou nemoci vůbec nemusí být zika, ale že se rozšířila například kvůli očkování nebo používání insekticidů či pesticidů v zemědělství. Co na podobné úvahy říkáte?

Mnohé z těchto alternativních teorií mají jen velmi malý reálný základ. Platí to především pro názor, že na vině nárůstu mikrocefalií je očkování. Pokud by příčinou vzniku onemocnění byly insekticidy ve vodě, s největší pravděpodobností by se to nějak projevilo podobnými následky například i u dobytka, který takovou vodu pije. Nárůst počtu mikrocefalie byl kromě toho pozorován i v místech, kde se tyto insekticidy nepoužívají.

Zatím se tedy neprokázalo nic jiného, než že se Jižní Amerikou šíří virus zika a zároveň se zvyšuje počet případů mikrocefalie?

Ano, přesně tak. Co se týče možné spojitosti mezi virem a zvýšeným výskytem onemocnění, máme v ruce zatím řadu nepřímých důkazů, přímý důkaz ale stále chybí. Pracujeme pouze v rámci principu předběžné opatrnosti a nepotvrzených teorií. To ovšem vůbec neznamená, že bychom virus a jeho možný vliv na mikrocefalii měli podceňovat.

V Česku nedávno lékaři potvrdili první tři případy. Není ale možné, že se stejným virem nakazilo při zahraničních cestách mnoho Čechů už v minulosti?

Samozřejmě, to je možné. Z minulosti máme zaznamenané případy potvrzené nákazy z Itálie, Německa, případně dalších evropských zemí. Byly popsány v odborné literatuře, ale nebyla jim věnována větší pozornost. Případné onemocnění má totiž velmi mírný průběh, mnoho lidí ho vůbec nemusí zaznamenat. Je proto poměrně pravděpodobné, že řada cestovatelů přišla do kontaktu s virem, aniž o tom vědí. Dokud se ale nezačala dávat zika do spojitosti s mikrocefalií nebo pokud tyto případy nebyly spojeny se závažnějšími projevy, nebyl důvod k nějakému speciálnímu vyšetřování na přítomnost viru. V ČR se například dosud vůbec neprovádělo.

Komár egyptský, který je hlavním přenašečem v Jižní Americe i Africe, ve střední Evropě nežije. Mohly by ale teoreticky přenášet virus i jiné druhy hmyzu?

V laboratorních podmínkách se prokázalo, že se mohou nakazit i další druhy komárů, včetně blízce příbuzných komárů, kteří se vyskytují v Česku. Jde ale pouze o laboratorní testy, které v přírodě vůbec nemusejí fungovat. K tomu, aby virus mohli rozšiřovat i naši komáři, by bylo třeba splnit řadu dalších podmínek, navíc naše druhy komárů se chovají trochu odlišně než komár egyptský. Ten je označován za takzvaně nervózního přenašeče, při sání je snadno vyrušen, a přelétává tak od jednoho hostitele k druhému. Tím se zvyšuje riziko rozšíření nákazy.

Vaše laboratoř pracuje na vývoji antivirotika. Jakou šanci na úspěch výzkumu dáváte?

Ta šance je poměrně reálná. Naší laboratoři v Brně se totiž podařilo ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie v Praze objevit látky, které jsou, zatím v buněčných kulturách a u myší, vysoce účinné proti viru klíšťové encefalitidy. A protože je zika blízkým příbuzným tohoto viru, jsme přesvědčeni o tom, že námi použité látky budou vůči oběma virům podobně účinné. Zatím jsme ale stále ve fázi testů.

Pokud by se podařilo vyvinout účinné antivirotikum, problém s virem zika a jeho možným vlivem na poškození zdraví u novorozenců by byl do budoucna vyřešen?

To záleží na tom, zda by do konečného vývoje léku využitelného pro lidi byla ochotná investovat nějaká farmaceutická firma. A to si nejsem zcela jistý.

Současná panika je tedy podle vás jen přechodnou záležitostí?

Ano, podobných příkladů známe z minulosti řadu. Příkladem, známým z učebnic epidemiologie, je třeba zavlečení spalniček v roce 1846 na Faerské ostrovy, kde se tato nákaza v té době nevyskytovala. Virus se v izolované citlivé populaci velmi rychle rozšířil, ale již za několik týdnů bylo více než devadesát procent obyvatel imunních a epidemie se chýlila ke konci.

VÍCE O VIRU ZIKA SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÝ JE PRÁVĚ V PRODEJI.

Foto: Profimedia , ČTK/AP , Andre Penner, Robert Franklin

Autor: Marek Kerles