V Evropě se ptačí chřipkou zatím člověk nenakazil

21.06. 12:29 | Autor: ČTK

Ilustrační foto Veřejnosti nehrozí podle pražského hygienika a autora pandemického plánu ptačí chřipky Vladimíra Polaneckého riziko nakažení touto chorobou. I kdyby se ukázalo, že chov krocanů na farmě v Tisové na Orlickoústecku napadla nebezpečná forma ptačího viru H5N1, Evropané se zatím nikdy od nemocných ptáků nenakazili.

Speciál: Ptačí chřipka

Chybné je podle Polaneckého také označovat nemoc za ptačí chřipku, lepší je podle něj hovořit o "chřipce ptáků".

"Zastavilo se to na Bosporu. V Asii onemocněli pouze lidé žijící v úzkém kontaktu s nakaženými ptáky, kteří s nimi spí, pijí jejich syrovou krev a podobně. V Evropě panují jiné kulturní návyky," konstatoval Polanecký.

Lidé, kteří nemocné krocany na východě Čech ošetřovali, jsou podle něj už izolováni. Analýzy určí typ viru během čtvrtka. Pokud se vyplní černý scénář, půjde o první případ výskytu nebezpečného typu viru ptačí chřipky v českých chovech. Loňské případy se objevily pouze u volně žijících labutí.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič soudí, že chov byl nakažen volně žijícím ptákem, jako se to stalo i jinde v Evropě.

Nebezpečné viry, které by mohly způsobit velké epidemie, mohou vzejít ze zvířecí říše, přinést je však mohou i lidé. "Možnost katastrofické epidemie dnes obchází svět rychlostí tryskového letadla," prohlásil loni Ladislav Machala z infekční kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Přitom ještě koncem šedesátých let byli někteří odborníci výrazně optimističtější. Domnívali se, že válka proti infekcím je vyhraná," popisoval lékař.

Zvířecí říše poskytuje rezervoár virů, které se dosud na člověka nepřenášejí. "Může se to však změnit," tvrdí někteří lékaři. Zvířecí původ měla pravděpodobně španělská chřipka, která v letech 1918 až 1919 zasáhla takřka celý svět, ale také AIDS či nemoc SARS, která způsobovala těžké zápaly plic. Na druhé straně noví zabijáci nemusejí vzniknout pouze přirozenou evolucí. Nebezpečné viry umějí vědci vyrobit. Hrozbu nepředstavují pouze nové viry, ale i choroby, které se již podařilo zlikvidovat a lidé proti nim nejsou očkováni.

Pandemie chřipky

Velká rizika přinášejí zejména viry, které se šíří kašlem či kýcháním. Proto experti varují před příchodem pandemie chřipky. Vysoce patogenní virus ptačí chřipky H5N1, který se soustřeďuje hluboko v dýchacím ústrojí, se takto zatím šířit nemůže. Na tom, zda potenciál ke změně má, se vědci nemohou shodnout. Obávaná ptačí chřipka v současnosti představuje především veterinární problém. Vzhledem k tomu, že se v chovech objevuje už jedenáct let, není podle Polaneckého i dalších odborníků riziko mutace vysoké.

Podobně jako ptačí chřipky se v posledních letech svět bál i nemoci šílených krav. Panika kolem nemoci vypukla v roce 1996 a celkem bylo vybito 200 tisíc kusů dobytka. Vědci varovali, že požití vnitřností nemocných zvířat může způsobit u lidí vážné degenerativní onemocnění mozku, takzvanou variantní Creutzfeldt-Jacobovu nemoc.

V roce 2003 děsilo lidstvo onemocnění SARS. Celkem na ně zemřelo převážně v jihovýchodní Asii téměř 750 z více než 8000 nakažených. Odborníci vyčíslili veškeré ekonomické ztráty způsobené touto nemocí, včetně ztráty na cestovním ruchu, na 920 miliard korun. Světová banka odhadla, že škody roční pandemie ptačí chřipky by světové ekonomice způsobily ztráty ve výši téměř 19 bilionů korun.

Podle odborníků lze jen těžko soudit, zda přijímaná opatření nejsou přehnaná. Nikdo totiž neví, jak by se nemoci šířily bez těchto razantních kroků. Jejich kritici připomínají takzvanou prasečí chřipku na konci sedmdesátých let minulého století. Paniku v USA tehdy rozpoutala smrt jednoho vojáka. Politici vyzývali k hromadnému očkování, které však skončilo fiaskem. Nepodařená očkovací látka tehdy údajně zabila či poškodila více lidí než sama chřipka.

Někteří experti vnímají obavu z ptačí chřipky jako opodstatněnou. Britský virolog John Oxford před rokem upozornil na to, že by pandemie ptačí chřipky mohla přijít do 18 měsíců. "Je to o čarování z křišťálové koule," komentoval tehdy tento odhad epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.

Za kolektivní psychózu označil loni paniku kolem ptačí chřipky biolog a esejista Stanislav Komárek. Společnost podle něj nic reálně neohrožuje, ale v člověku jsou zabudovány psychické mechanismy, které si strach žádají. Proto si zdroje obav vyrábí.

Foto: ČTK

Autor: ČTK