Marnivá záchranka: za co utrácí peníze daňových poplatníků

27.10. 06:15 | Autor: David Jareš

Skvělé výsledky při záchraně pacientů, bezchybná práce doktorů, posádek i operátorek. Ale také nejdražší sanitky v Česku či rukavice za dvojnásobek ceny. Pražská záchranka je prostě unikátní. Ale za jakou cenu?

Úraz, nehoda, infarkt, mrtvice, náhlý porod. Líné sledování televize nebo klábosení najednou vystřídá strach o život vlastní nebo někoho blízkého. První, koho voláme na pomoc, je záchranka. Bude se šance na záchranu lišit, když se to stane v Praze, nebo třeba v Ostravě?

V metropoli se přiřítí mercedes se speciální nástavbou (3,8 milionu Kč), záchranáři v bundě (Xena, 2490 Kč) vynesou nosítka (295 tisíc Kč) po schodech do bytu, lékař si navlékne pár jednorázových rukavic (1,20 Kč) a poskytne první pomoc. V sanitce nosítka umístí na stůl (290 tisíc), pacient dostane na ruku papírový pásek (1,30 Kč) a jedou do nemocnice. Tam pacienta převezmou, pásek odstřihnou, vyhodí do koše, dají mu vlastní.

V Ostravě přijede stejně jako v Praze do deseti minut také mercedes (2,8 milionu Kč), posádka v bundách (Pangas, 1845 Kč) použije nosítka (91 tisíc Kč), pokud to pacientův stav dovolí, nebude ho muset tahat na nich, nýbrž použijí schodolez (zařízení, které dokáže pacienta svézt ze schodů, aniž ho musejí nést), který v Praze ve výbavě chybí.

Ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz své sanitky brání. O milion levnější ostravské sanitky přitom nejsou o nic horší než ty pražské. Alespoň z hlediska zákona, který předpisuje jejich povinné vybavení. Hlavní rozdíl je v ceně vybavení, ne v jeho funkci. Pacient to ve výsledku nepozná.

"Osobně si myslím, že z hlediska pacienta je jedno, jaká sanitka pro něho přijede, pokud řešíme schopnost zachránit život nebo zdraví. Dražší věci a lepší vybavení už jsou nadstandard, který se projeví spíše v pohodlí," řekl TÝDNU Jiří Berec, ředitel Asociace řidičů zdravotnických záchranných služeb. Sám testoval různé typy sanitních vozů. Je z Ústeckého kraje, který používá vozy VW za 1,6 milionu korun.

"Srovnáváte nesrovnatelné"

Jak bylo řečeno, pražská sanitka vyjde i s dalším povinným vybavením na 3,8 milionu korun, zatímco Ostrava za mercedesy, z hlediska funkce srovnatelné, platí 2,8 milionu. Pokud by si je pořídila i Praha, ušetřila by třicet milionů nebo by měla o deset sanitek více a mohla by obnovovat vozový park rychleji.

Ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz své sanitky brání. "Naše vozy jsou postaveny na nákladním podvozku nad 3,5 tuny. Je to stejné, jako kdybyste srovnával cenu mikrobusu a velkého autobusu," napsal TÝDNU. Na další otázky související se zakázkami na vybavení sanitek a oblečení záchranářů odmítl odpovědět (poté, co článek vyšel 13. 10. v časopisu TÝDEN, reagoval ředitel obsáhle na webu ZZS - více zde), nicméně Pražskému deníku nedávno napsal: "V převodu na náklady jeden sanitní vůz ušetří organizaci za dobu své existence asi dva miliony korun. To znamená, že při nákupu 100 sanitních vozidel za deset let ušetříme zřizovateli cca 200 milionů."

Schwarze podporuje i mluvčí pražské záchranky Jiřina Ernestová. "Většina vozů, o kterých se pozitivně zmiňujete (v jiných krajích, pozn. red.), je v provozu s pacientem přetížena a na ulicích by neměla jezdit," tvrdí. To zvedlo ze židle ředitele jihočeské záchranky Marka Slabého. "Nabízím otestování a převážení všech svých aut, aby bylo jasné, že splňují všechny normy. Žádný šéf by něco takového nedopustil," protestoval proti obvinění, že by mimopražské sanitky nedodržovaly normy.

Schwarzovo a Ernetové vysvětlení pokulhává i jinak. Cena pražské sanitky není výrazně vyšší kvůli lepšímu podvozku, ale vyšroubuje ji až vybavení a nástavba.

Jde spíše o pohodlí

Podívejme se sanitkám na šroubek podrobněji. V Praze jezdí asi sto vozů, každý rok se obměňuje přibližně desetina. Tradičním dodavatelem je Mercedes, v roce 2012 vyhrála výběrové řízení firma Mercedes-Benz ČR, s. r. o. Metropoli má dodat 30 sanitek, jednu za 3,2 milionu korun. Součástí je speciální krabicová nástavba od firmy KOV Velim za více než 1,5 milionu, lékařské vybavení si záchranka vysoutěžila zvlášť, celkem vozidlo stojí 3,8 milionu korun.

Obecně platí, že vozidla s krabicovou nástavbou jsou dražší. "Krabice je lepší, prostornější, bezpečnější. Osobně si ale nedokážu vysvětlit, proč Praha zvolila tak drahou variantu," říká ředitel jedné z krajských záchranek, který si nepřál být jmenován a obviňován z útoků na pražského ředitele. "Platí, že se nemusíte bát, že je v nějakém kraji větší riziko, protože mají horší sanitky. Dražší sanitka znamená vyšší komfort a je na zřizovateli, o kolik více je ochoten investovat," dodal. Jenže podle dvou řidičů pražské záchranky, kteří z obavy o ztrátu zaměstnání nechtějí zveřejnit svá jména, jsou sanitky kvůli atypickým nástavbám více poruchové. Radní v hlavním městě se ale u vozů dávají rádi fotografovat, na voliče to zkrátka platí.

Výrobce nástaveb KOV Velim to ovšem vidí jinak. "Můžeme být jen hrdi na to, že některé z našich prvků začaly kopírovat i jiné firmy, které se podobným programem zabývají," uvedl při předání posledních vozů zástupce firmy Pavel Kolář. "Pražská záchranka má ve své třídě nejlépe vybavené ambulance vyrobené v Česku," dodal.

Záchranář, nebo popelář?

Otázky vzbuzuje i vybavení pražských vozů. Například speciální stůl a nosítka dimenzovaná na hmotnost přes 200 kilogramů - dohromady za téměř šest set tisíc. V jiných krajích používají podobné vybavení za sto až dvě stě tisíc korun, na rozdíl od Prahy však mají i v praxi velmi užitečné schodolezy v hodnotě několika desítek tisíc.

Kolik stojí sanitka

Praha 3 193 000 Kč
Brno 1 907 205 Kč
Ostrava 1 992 050 Kč
Ústí nad Labem 1 615 913 Kč
České Budějovice 2 478 660 Kč
(samotná sanitka bez lékařského vybavení)

Oblečení

Praha 18 000 000 Kč
Brno 4 990 000 Kč
Ostrava 1 935 698 Kč
Ústí nad Labem 3 999 000 Kč

Boty

Praha 1 818 182 Kč
jeden pár 2 272 Kč
Brno 659 800 Kč
jeden pár 3 299 Kč
Ostrava 1 037 530 Kč
jeden pár 2 471 Kč
Ústí nad Labem 1 000 000 Kč
pár celoroční obuvi 941 Kč

Zdroj: Věstník veřejných zakázek

Pražská záchranka chce být zjevně za každou cenu originální i v případě oblečení. Typické oranžové kombinézy posádek mají v budoucnu nahradit nové, žluto-tyrkysové mundúry. Hlavním důvodem je údajně špatná kvalita těch současných. Nové mají být z funkčních materiálů a doplněné o více reflexních prvků kvůli bezpečnosti, slibuje záchranka.

Příčina může být i jiná. "Chceme se odlišit od jiných záchranných služeb. Navíc už nebudeme vypadat jako popeláři," podotkl v červnu Schwarz. Oranžovou barvu totiž začali napodobovat v ostatních regionech, a Praha tím začala ztrácet svou výlučnost.

Záchranka chce za nové oblečení zaplatit 18,7 milionu korun, stejně jako dosud by ho dodávala firma Xena, jediný uchazeč a vítěz výběrového řízení. Sada oblečení má obsahovat vše - od ponožek a funkčního prádla přes trička, košile a mikiny po kalhoty a bundy. Zvláštní důraz se ve vyhlášené zakázce klade na cedulky s rozlišením funkce ředitel - lékař (logo za 100 korun a přířez s názvem funkce za 200 korun).

Speciální zakázka je na boty, kterou vyhrála firma Bartolini, s. r. o., s nejdražší nabídkou ze všech tří uchazečů: 800 párů za 1,8 milionu korun, o tři sta tisíc více než druzí dva zájemci. Jeden pár tak vyjde na 2300 korun. Dohromady má oblečení včetně bot stát přes dvacet milionů. Sada pro jednoho záchranáře tak stojí 18 714 korun.

Žádný z ostatních krajů ke svým záchranářům zdaleka tak štědrý není. V Ostravě záchranář dostane bundu, kalhoty a boty za 8451 Kč, v Brně letní a zimní bundy, kalhoty, polokošile, mikinu a termoprádlo za 10 644 korun a v Ústí nad Labem jednu sadu zahrnující univerzální a vnitřní bundu, celoroční a letní kalhoty a polokošili za šest tisíc korun. Ostrava, Brno i Ústí prádlo nakupují od stejného dodavatele, firmy Pangea.

"Oděvy každá záchranka řeší po svém, některé nakupují levně a pouze některé kusy oblečení v kvalitě lepších montérek. Praha se opět vymyká tím, že pořizuje drahé a kvalitní kompletní sady oblečení," konstatoval Jiří Berec z asociace řidičů sanitek. Nic proti tomu, ale je nutné investovat tolik zrovna v této oblasti? Stojí o kompletní oblečení personál?

Halíře dělají talíře

Při zkoumání zakázek pražské záchranky jsme narazili i na věc, která je na první pohled bezproblémová: jednorázové vyšetřovací rukavice. Nákup běžného spotřebního materiálu skvěle ukazuje, jak se tu zachází se svěřenými penězi a jak se pořádají výběrová řízení. Ředitel Zdeněk Schwarz v únoru 2013 vypsal výběrové řízení na nákup rukavic s jediným kritériem - cenou. V březnu hodnotící komise rozlepila obálky a posuzovala nabídky, zvítězila firma S. A. B Impex, 650 tisíc párů rukavic nabídla za 435 tisíc, jeden pár za 67 haléřů. V dubnu téhož roku obě strany podepsaly smlouvu na rok, avšak začátkem července ji ředitel Schwarz vypověděl. V nové soutěži vybrala komise firmu Holte Medical, která nabídla stejný počet párů rukavic za 780 tisíc, tedy 1,20 Kč za jeden pár. Téměř dvakrát tolik.

Smlouva ovšem nyní končí a Schwarz v září vypsal novou soutěž. Se stejnou cenovou nabídkou se opět přihlásily Holte Medical i loni odmítnutý S. A. B Impex, který ještě zlevnil (na 62 haléřů za pár rukavic). Komise obálky zájemců otevřela 29. září, ale 1. října ředitel výběrové řízení zrušil, protože jedna obálka byla doručena na chybné místo a byla objevena pozdě. Čirá náhoda? Netrefit na jedinou podatelnu záchranky je krajně pozoruhodný výkon. Dotaz, jaké rukavice bude záchranka používat, až za pár dní skončí smlouva, či zda má dostatečné zásoby, ředitel Schwarz ani mluvčí Ernestová nezodpověděli.

Pásky na vyhození

Rukavice, byť dvakrát dražší, alespoň mají smysl a zdravotnický personál se bez nich neobejde. Pražská záchranná služba však umí vymyslet i projekty, nad kterými zůstává rozum stát. Od října 2010 musí být každý pacient, který neskončí ihned na intenzivní péči nebo ARO, označen barevným náramkem signalizujícím závažnost diagnózy. Zelený pásek znamená nejmenší potíže, žlutý střední, červený už sděluje, že pacient vyžaduje přednostní péči. Pásek má jedinečné číslo a dva oddělitelné terčíky, které se nalepují na dokumentaci pacienta.

"Toto opatření se zavádí pro zvýšení bezpečnosti a pro lepší přehled zdravotnického personálu o zdravotním stavu přijímaných nemocných od ZZS HMP. Ředitelé všech zdravotnických zařízení byli informováni dopisem," píše primář záchranky Jiří Danda v interním sdělení 51/2010, které má časopis TÝDEN k dispozici. Zkrátka doktor v nemocnici koukne a vidí, jak má na pacienta spěchat. Skutečnost je však taková, že lékaři v nemocnicích se podle barevných náramků od záchranářů příliš neřídí. "Vím, že to pražská záchranka používá, ale například středočeská ne, takže to praktický význam nemá, stejně musíme pacienta vyšetřit," říká mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková.

Podobně hovoří i Nemocnice Na Bulovce, kam záchranka vozí nejvíce pacientů v Praze. "Pásky nenesou kromě barvy určující závažnost žádnou informaci, navíc to rozhodně nemají všichni pacienti. Lékaři zpravidla vědí dopředu od dispečinku, jak závažný případ sanitka veze, takže přidaná hodnota vizuálního upozornění je sporná," poznamenal mluvčí Bulovky Martin Šalek.

A kolik papírové ozdoby pro pacienty stojí? Podle zadávací dokumentace záchranka poptávala 370 tisíc pásků do hodnoty 500 tisíc korun, jeden pásek za 1,35 Kč.
Šéf záchranky Schwarz přesto stále opakuje, že jeho hospodaření je naprosto průhledné. "Kdykoli jsem byl někým z vás požádán o jakoukoli odpověď nebo vyjádření k nějakému tématu týkajícímu se ZZS HMP, tak jsem tak učinil a jsem i nadále připraven odpovídat," napsal v e-mailu, který má TÝDEN k dispozici, nedávno pražským radním, když vysvětloval, proč se mu ve firmě bouří zaměstnanci (viz TÝDEN č. 40/14). Možná by jim mohl objasnit i nákupy sanitek, nosítek, oblečení, bot a rukavic.

V plusu díky dotacím

Zdravotnictví si stále stěžuje na nedostatek peněz. Vedení pražské záchranky se po nedávném sporu se zaměstnanci a následné kritice médií bránilo mimo jiné i skvělými hospodářskými výsledky. V černých číslech je však záchranka hlavně díky dotaci magistrátu, která podle vyúčtování hospodaření za rok 2013 činila 54 % příjmů. Ostatní peníze pocházejí od zdravotních pojišťoven a menší část z vlastních výnosů. Přestože podíl dotací postupně klesá, ředitel Zdeněk Schwarz ve zprávě o vyúčtování výsledků hospodaření za rok 2013 upozorňuje na rostoucí náklady, kvůli kterým musel přijmout úsporná opatření a například zrušit jednu výjezdovou skupinu.

Foto: Robert Sedmík, ČTK/Zbyněk Stanislav

Autor: David Jareš