Jak moc snížíme cenu léku? Odpověď umí Česko hledat roky

29.09. 06:30 | Autor: - ver -

O kolik korun si snížíme cenu léku? Odpověď dokážeme v Česku hledat třeba i léta (ilustrační foto).

O kolik korun snížíme cenu léku? Odpověď dokáže hledat příslušná instituce v Česku léta. Nejdelší správní řízení, ve kterém se cena léku zlevňovala, se táhlo 798 dní - tedy dva a čtvrt toku. "To, že je zákonná lhůta šestkrát kratší, nikoho nezajímá," kritizuje chaos v lékové politice Josef Suchopár ze společnosti Infopharm. A bude hůř, tvrdí. České zdravotnictví přitom stojí nepořádek miliardy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv stále nepřecenil všechny léky. Přestože to měl od roku 2008 stihnout nejméně třikrát. "U dalších léků se sice k výsledku dobral, ale trvalo to celé měsíce či roky," upozorňuje Josef Suchopár. Česko po celou tu dobu platilo za medikamenty víc, než ve skutečnosti muselo.

Naprostými rekordmany jsou podle Suchopára dva léky: ferriprox pro pacienty s Cooleyovou anemií a macugen pro lidi s poškozeným zrakem. Nižší částka, kterou by za ně mohly platit pojišťovny, se hledala více než dva roky. "Správní řízení má přitom trvat nejdéle 90 dnů," tvrdí Suchopár.

Rekordmani sprácních řízení

Ferriprox (Cooleyova anemie) - 798 dnů

Macugen (makulární degenerace oka) - 763 dnů

Ceftazidim Stragen (antibiotikum) - 761 dnů

Kventiax 200 (antipsychotikum) - 700 dnů

(Zdroj: Infopharm)

Zbylé měsíce se Česku zbytečně prodražily. Třeba u ferriproxu platily pojišťovny za každou krabičku léku o čtyři stovky víc, než musely. Po revizi stojí lék 5784 korun. "Úřadům je to ale evidentně jedno," říká Suchopár a pokračuje: "Místo aby zákonodárci systém zjednodušili, projevili obrovskou lidovou tvořivost a vymysleli další komplikace."

Naráží na nápad nechat lidi platit z vlastních kapes "levné" léky do 50 korun a elektronické aukce vyhlašované pojišťovnami. "Tyto dva návrhy se totiž navzájem naprosto popírají. Pokud výrobce vysoutěží cenu nižší než padesát korun, budou jeho léky současně vyjmuty z pojištění a současně jediné plně hrazeny," upozorňuje na nesmysl.

Ztracené miliardy

Nefunkční revize dlouhodobě kritizuje i Česká lékařská komora. "Pacienti a pojišťovny zaplatily zbytečně deset miliard korun," pokouší se o vyčíslení škod šéf komory Milan Kubek. Ministr zdravotnictví Leoš Heger měl podle Kubka dávno jednat - buď vyměnit ředitele lékového ústavu, nebo mu alespoň poslat víc odborníků. "Místo toho ale předložil ministr novelu, která současný stav legalizuje," zlobí se Kubek.

Podle Libuše Borské z tiskového odboru ministerstva zdravotnictví, pod které lékový ústav spadá, je ale číslo deset miliard přehnané. Průtahy ve správních řízeních jsou naopak oprávněné a nelze jim zabránit. Přesto úřad navrhuje některé lhůty zkrátit. "Nově budou zavedeny dva druhy revizí – zkrácená a hloubková," říká Borská. Další změny podle ní úřad chystá co nevidět. Představí je prý hned, jakmile projdou sněmovnou současné návrhy.

K čemu jsou revize?

Revize mají šetřit peníze. Zákon o veřejném zdravotním pojištění říká, že Státní ústav pro kontrolu léčiv musí každý rok přezkoumat a opravit úhrady u všech léků. To znamená tu část, kterou pojišťovny za léky zaplatí z veřejných peněz. Změna se týká všech přípravků, které smějí čeští lékaři předepisovat pacientům a které alespoň zčásti hradí pojišťovna.

Lékový ústav se musí porozhlédnout po evropských zemích a stanovit úhradu v takové výši, která odpovídá nejnižší ceně daného léku v Evropě.

Pokud se výrobci stanovená výše nelíbí, může se proti rozhodnutí ústavu odvolat. Připomínky posílá na ministerstvo zdravotnictví. To má podle správního řádu na vyřízení 30 dnů, v komplikovaných případech 60 dnů.

Foto: Profimedia , ČTK

Autor: - ver -