Žalobkyně Horákové uspěla s odvoláním

04.02. 16:20 | Autor: Martin Samek, - red -

Prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou čeká zřejmě další soud. Za účast na zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou už jednou od městského soudu odešla s osmiletým trestem za vraždu. Celou kauzu však podle informací ČTK vrátil vrchní soud zpět.

Mluvčí vrchního soudu Jan Fořt nechtěl informaci o výsledku neveřejného jednání komentovat. "Do konce týdne odešleme rozhodnutí příslušnému soudu nižší instance a obhájkyni," uvedl pro server TÝDEN.CZ. "Bylo by nešťastné, kdyby se obžalovaná dověděla o verdiktu soudu z médií."

I kdyby vrchní soud osmiletý trest potvrdil, fakticky se šestaosmdesátiletá Brožová-Polednová vězení s ohledem na její věk a zdravotní stav bát nemusí. Právě kvůli zdravotnímu stavu se nezúčastnila ani hlavního líčení u městského soudu v Praze.

Návrh na podání obžaloby bývalé prokurátorky vypracoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vloni v květnu. Městský soud v Praze ji v listopadu odsoudil k osmiletému trestu. Přesto, že obžaloba navrhovala trest mírnější - pětiletý.

Soudce městského soudu Petr Braun se v rozsudku odvolal hlavně na aktivní roli Polednové v procesu a také na to, že si musela být od počátku vědoma hlavního cíle procesu: fyzické likvidace obžalovaných. "Nebyla tak naivní, vystupovala suverénně a sebejistě. Věděla, že proces je jen zástěrka. Byla vytipovaná poté, co se osvědčila při dvou předchozích monstrprocesech," zaznělo v odůvodnění u soudu.

Advokátka Polednové, Zdeňka Havlíková, se však proti rozhodnutí městského soudu ihned odvolala.

ČTĚTE TAKÉ: Co zaznělo v soudní síni

Proti Polednové hovořily především donedávna neznámé rozhlasové nahrávky z procesu a hlavně angažovanost, se kterou na nich vystupuje. "Zatímco textilačka Herainová z Kotony Beroun zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíce pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková v podzemí dávala dohromady nepřátelské bandy ke zničení naší republiky," prohlásila tehdy například v závěrečné řeči před vyhlášením rozsudku prokurátorka.

Výsledek prvoinstančního soudu potěšil Jana Srba z ÚDV. "Zaplaťpánbůh, že se to povedlo. Před dvěma lety se totiž zdálo, že žalobce náš návrh zamítne pro nedostačující důkazy," komentoval rozhodnutí státního zastupitelství v listopadu mluvčí ÚDV Jan Srb. Podle něj nejspíš žalobce přesvědčily důkazy získané z Národního archivu a filmové a rozhlasové záznamy. "Dokazují, že se žalobci s vyšetřovateli už před zahájením procesu dohadovali na tom, jak má proces probíhat a jaké budou rozsudky," vysvětluje Srb.

Ženská protiváha

Ludmila Brožová-Polednová měla v procesu hrát jakousi ženskou protiváhu k Miladě Horákové. Vedle vedení výslechů se údajně účastnila i porad na ministerstvu spravedlnosti; společně s prokurátory, vedením StB a lidmi z ministerstva.

Legitimace prokurátorky Brožové-Polednové. Po skončení procesu vypracovala jeho hodnocení. V něm podle před soudem čtených dokumentů konstatovala, že místo zdlouhavých příprav v trestním řízení, by bylo vhodnější důkladné politické školení. Pozastavovala se nad mírností obávaného prokurátora Josefa Urválka, dále nad tím, že jeden z obžalovaných dostal místo trestu smrti jen doživotí a v neposlední řadě kritizovala, že spiknutí nebylo odhaleno v plné šíři. "Oceňuji spolupráci s StB, díky ní proces dopadl dobře," stálo v jejím hodnocení.

KE KAUZE TAKÉ: Urválek je příliš mírný, psala prokurátorka

Podle policie nebyl proces řádně veden ani podle tehdejšího práva. Horáková je jedinou ženou popravenou v komunistickém Československu z politických důvodů. S ní byli popraveni další tři odsouzení.

Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena, ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti a 27. června 1950 popravena. Nezákonný rozsudek byl zrušen v roce 1968, rehabilitována však byla až v roce 1990.

Foto: Petra Mášová

Autor: Martin Samek, - red -