Žalobce navrhl Březinovi podmínku, politik vinu odmítá

23.11. 14:13 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 23.11. 16:25

Obvodní soud pro Prahu 2 začal rozplétat kauzu náměstka pražského primátora Karla Březiny (ČSSD), která souvisí s jeho působením v dozorčích radách firem. Soudce vyslechl svědky a přečetl listinné důkazy. Po přednesu závěrečných řečí jednání odročil na pátek, kdy chce vynést rozsudek.

Žalobce navrhl uznat Březinu vinným ze zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, uložit mu půlroční podmíněný trest se zkušební dobou na jeden rok a peněžitý trest 100.000 korun. Březina obvinění odmítá. Jeho obhájci navrhli, aby soud jejich klienta obžaloby zprostil. Skutek, tak jak jej popisuje obžaloba, se podle nich nestal, a nelze ani dovodit úmysl Březiny spáchat trestný čin.

Březina se podle žalobce Richarda Houdka provinil tím, že v podkladech pro zápis do obchodního rejstříku uvedl nepravdivé údaje. Koncem října 2009 prý totiž podepsal prohlášení, jímž měl potvrdit, že splňuje předpoklady pro výkon funkce člena dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). V prohlášení podle žalobce lživě uvedl, že není v podobné funkci ve firmě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz.

Od 1. května 2005 byl totiž podle Houdka členem dozorčí rady společnosti Porcela Plus, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz 5. prosince 2008, a od 25. dubna 2005 byl členem dozorčí rady společnosti Concordia, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz 19. ledna 2009. Nepravdivé prohlášení pak Březina nechal 25. listopadu 2009 doručit Městskému soudu v Praze, aby provedl změny v obchodním rejstříku, řekl státní zástupce při přednesu obžaloby. Insolvenční řízení s oběma společnostmi podle něho dosud neskončila.

"S obžalobou nesouhlasím," reagoval Březina, který v pátek oslaví devětatřicáté narozeniny. Do dozorčí rady ŽSD byl prý zvolen za jednoho z akcionářů - České dráhy - již koncem roku 2007 a po skončení funkčního období znovu v roce 2009. Ve funkci prý nebyl kvůli penězům, dostával odměnu asi 1000 korun za rok a zastupoval věřitele. Podotkl, že Porcela Plus a Concordia byly ve špatném ekonomickém stavu už před jeho nástupem.

Odmítl, že by vedení ŽSD o vyhlášeném konkurzu na obě firmy neinformoval. Učinil tak prý na podzim 2009 před konáním valné hromady, kdy se obrátil na představenstvo a dozorčí radu. Uvedl, že k tomu připojil právní stanovisko z roku 2008 z dílny renomované advokátní kanceláře, podle něhož přes vyhlášené insolvenční řízení do té doby nevznikla překážka pro výkon funkce, a mohl se tedy stát členem dozorčí rady ŽSD. Informace i s právním stanoviskem prý byly součástí podkladů na valnou hromadu. Kvůli závěrům vyjádření právní kanceláře se podle Březiny jeho členstvím v dozorčích radách obou firem nezabývala valná hromada ŽSD. Státní zástupce mu to vyčítá, měl prý informovat přímo valnou hromadu.

Březina také řekl, že čestné prohlášení, v němž uvedl, že nefiguruje v žádné společnosti, na jejíž majetek je prohlášen konkurz, podepsal s tím, že vycházel z právního stanoviska. V létě 2010 si prý u stejné advokátní kanceláře nechal zpracovat druhé vyjádření, které dospělo k stejnému závěru, jako předchozí.

Právní stanovisko upozornilo, že na výklad klíčové pasáže obchodního zákoníku, která upravuje okolnosti vzniku takzvané překážky pro výkon funkce statutárních orgánů společností, existují dva právní názory. Podle prvního překážka vzniká ve chvíli prohlášení konkurzu, podle druhého až po pravomocném usnesení soudu, například o zrušení konkurzu. Tedy až v závěru insolvenčního řízení, vysvětlil dnes soudu jeden ze zpracovatelů právního stanoviska a specialista na obchodní právo - advokát Alexandr César s tím, že jeho kancelář se přiklonila k druhé variantě.

Podle státního zástupce je ale správná první možnost, což prý v trestních i civilních případech judikoval Nejvyšší soud. Houdek tvrdí, zpracovatelé vědomě vycházeli z nesprávného právního názoru a stanovisko označil za účelové. S tím nesouhlasí ani César, ani Březinovi obhájci. Další svědek - právník ŽSD - dnes u soudu řekl, že Březina by byl jmenován do dozorčí rady firmy i v případě, že by dospěli k závěru, že překážka pro výkon funkce již vznikla.

S právním stanoviskem se prý v minulosti seznámil i Luděk Sekyra, většinový majitel Sekyra Group, která je dalším akcionářem ŽSD. "To bylo pro mě zásadní. Dál nebyl důvod cokoli projednávat," řekl dnes soudu Sekyra, který s Březinou působil v dozorčí radě ŽSD.

Foto: ČTK

Autor: ČTK