Zákon o zpravodajství? Žádné špiclování, pouze monitoring webu

30.01. 15:40 | Autor: ČTK

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun (vlevo).

V případě rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství (VZ) v kybernetické bezpečnosti, s kterým počítá vládní novela projednávaná ve sněmovně, by zpravodajci monitorovali provoz na webu, aby rozpoznali chystaný útok.

Novinářům to v pondělí řekl šéf VZ Jan Beroun. Ke čtení obsahu zpráv by potřebovali povolení soudu, což platí i při současné úpravě, dodal. Předpis má VZ povolit umísťovat aktivní prostředky kybernetické obrany do internetových sítí. Někteří odborníci v něm spatřují riziko zásahů do soukromí či plošného sběru dat.

Novela by měla umožnit VZ umísťovat u internetových operátorů zařízení, která by monitorovala data. "To bude stoprocentně pasivní a stoprocentně otestováno operátorem," uvedl Beroun. Cílem zpravodajců by podle něj bylo sledovat provoz na webu a hledat možné signály, že se chystá či vede útok. "Vůbec nepůjdeme do obsahu zpráv, nemůžeme hledat nějaká klíčová slova," dodal.

Zástupce ředitele Národního centra kybernetických sil Kamil Tichý.

Číst konkrétní zprávy by mohl Vojenskému zpravodajství umožnit jen soud, tak je tomu ale i dnes, řekl Beroun. Novela je podle něj jen logickým vyústěním snah kabinetu odstranit "velkou díru", která v české obraně proti kyberútokům byla. "Zákon jen naplňuje ambici vlády," uvedl. Kyberútoků bude přibývat, situace je stále horší a horší, řekl. Česko navíc nemůže spoléhat na zahraniční pomoc, naopak podle závazků plynoucích z členství v Severoatlantické alianci musí svou obranu budovat samo, dodal Beroun.

Novelu minulý týden projednávala koaliční rada, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) totiž chtěl slyšet ujištění, že novinky nezasáhnou do svobod občanů. Špičky vládních stran se dohodly, že nové pravomoci bude před poslanci hájit resort obrany. Podle prvního místopředsedy lidovců, ministra zemědělství Mariana Jurečky se může po debatě se členy sněmovních výborů návrh ještě změnit.

Vojenské zpravodajství bude schopné zhruba do devíti měsíců od účinnosti zákona předložit vládě plán kyberobrany. Už nyní funguje Národní centrum kybernetických sil se zhruba 20 zaměstnanci, kteří se zabývají analýzou síťového provozu. S širším náborem se podle zástupce ředitele centra Kamila Tichého čeká až na schválení zákona. Zatím se útvar věnuje jen činnostem, které umožňuje aktuální právní úprava.

Předpis v pondělí podpořil na twitteru ministr obrany Martin Stropnický (ANO). "Řeči o špiclování jsou scestné. S hlavními operátory jsme kybernetickou novelu Vojenského zpravodajství projednali a s některými máme už podepsané memorandum o spolupráci," uvedl. Novelu podle něj operátoři chápou jako krok ve svém zájmu, protože umožní lépe garantovat bezpečnost dat.

Podle kritiků získá VZ možnost plošného sběru dat, u kterých navíc není specifikováno, jak dlouho či v jakém množství by se měla uchovávat. Schází jim také lepší úprava kontroly nové pravomoci. Internetovou výzvu proti novele vedle zhruba 1400 lidí podpořily i Česká pirátská strana či Strana svobodných občanů.

Zajištění kybernetické obrany Česka není aktuálně v zákonech ošetřeno. Norma nově přisuzuje odpovědnost za kybernetickou obranu Česka armádní tajné službě. Předpokládá, že v případě krajní situace by zpravodajci mohli přistoupit i ke kybernetickému protiútoku.

Foto: ČTK , Vondrouš Roman

Autor: ČTK