Z nacistické okupace Československa se lze poučit i dnes

15.03. 09:11 | Autor: ČTK

Blížící se výročí začátku okupace českých zemí nacistickým Německem připomene klíčové události českých moderních dějin. Poučit se z nich může i dnešní generace mladých lidí. Měla by vědět, jak brutální nacistický režim byl a jak fungovala jeho propaganda a sociální demagogie. Řekl to historik Petr Roura z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle odborníků by se ve školách mělo učit o moderních dějinách více.

"Datum 15. března 1939 je klíčové pro české moderní dějiny - je to datum, kdy naše země byla poprvé v moderních dějinách okupována cizím vojskem a následkem toho zde byl zřízen okupační režim. Následujících šest let je podle mého názoru pro naše dějiny naprosto zásadních. Jsou dobou hrdinství, ke kterému můžeme s obdivem vzhlížet, ale i dobou kolaborace a přizpůsobování, ze kterého se můžeme poučit," uvedl Roura.

Podle něj je historie důležitá pro pochopení různých jevů ze současnosti. Mladá generace by proto měla vědět, že v Česku v letech 1939 až 1945 vládl nacistický okupační režim a jaké používal metody. Kromě toho, že zastrašoval lidi brutálním násilím, tak využíval i manipulativní propagandu nebo sociální demagogii, vyjmenoval Roura. "Dále by mladá generace měla mít povědomí o protinacistickém odboji a v neposlední řadě též o rasovém pronásledování Židů a Romů."

Pedagogové mají v současné době volnost v tom, jak, kdy a kterou část dějin budou učit. Kromě jiného mohou využívat třeba materiály z webu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) či z portálu Modernídějiny.cz. Podle odborníků z těchto institucí se tak děti ve školách učí čím dál víc o historii posledního století, ale výuka přesto není vždy efektivní, protože se některým učitelům nedaří žáky zaujmout.

Moderní dějiny se učí většinou až v posledních ročnících základních a středních škol, kdy se děti soustředí spíše na přípravu na přijímací zkoušky či maturity a ostatním předmětům už moc pozornosti nevěnují. Například podle loňského průzkumu pro společnost Post Bellum tak skoro polovina dotázaných žáků nevěděla o mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938. Podobně málo znaly děti i roky vzniku Československa (1918), komunistického převratu (1948) či vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa (1968). Podle odborníků by se proto na výuku moderních dějin mělo ve školách najít více času. Na tom, jak to udělat, se ale zcela neshodují.

Například podle autora oblíbených učebnic dějepisu Petra Čorneje by se ve prospěch moderních dějin v učebních plánech mohlo zkrátit například učivo o pravěku a starověku. Neměnil by ale klasický způsob výkladu od nejstarších dějin po nejnovější, zatímco třeba podle Petra Pánka z portálu Modernídějiny.cz by výklad mohl být klidně i obrácený, tedy od moderních dějin zpět do minulosti.

Obsah učiva ve školách určují takzvané rámcové vzdělávací programy, které v roce 2005 nahradily dřívější osnovy. Ministr školství Robert Plaga (ANO) na konci února zahájil debatu o jejich modernizaci. I podle něj by se výuka dějepisu měla zaměřit více na moderní dějiny.

Foto: ČTK

Autor: ČTK