Vrchní soud očistil Brožovou. Zatajení pokuty jí projde

03.03. 11:45 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 03.03. 13:48

Kárný senát Vrchního soudu v Olomouci dnes zamítl kárnou žalobu na předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou za údajné zatajení čtyřicetimilionové pokuty od finančního úřadu. Žalobu na ni loni v prosinci podal ministr spravedlnosti. Podle kárného senátu skutek není kárným proviněním.

"Bylo sice prokázáno, že tam určité nesrovnalosti v postupu byly, ale v daném případě se nejedná o kárné provinění. Zákon totiž specifikuje, co má být kárným proviněním. Tímto jednáním nedošlo k ohrožení nestrannosti, nezávislosti soudu, ani ohrožení důstojnosti výkonu funkce," řekl novinářům mluvčí vrchního soudu Petr Angyalossy. "Toto je otázka spíše administrativní účetní práce, která nemá s výkonem soudní moci, na která pamatují kárná provinění, nic společného," dodal.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil krátce po zveřejnění verdiktu řekl, že jej bere na vědomí a nyní počká na písemné zdůvodnění rozhodnutí. "Pak se rozhodnu, zda využiji práva opravného prostředku, či nikoliv," uvedl. Pokud by takovou možnost využil, pak by o jeho žalobě na Brožovou rozhodoval Nejvyšší soud jako odvolací instance.

Oficiálně ministr návrh na zahájení kárného řízení podal kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy. Důvodem sporu jsou odvody a penále za pochybení v oblasti programového financování ve výši 40 milionů korun. Administrativní chybu soudu objevil v roce 2005 při kontrole finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy 40 milionů korun.

Pospíšil chce podle svých slov postupovat korektně a standardně, i proto v návrhu žaloby nenavrhl žádnou sankci. "Chci jen, aby kárný senát rozhodl, co vše spadá do povinností předsedy soudu, zda i jistá zdrženlivost ve vztahu s nakládáním s finančními prostředky, které má na starosti," dodal ministr. Dnešní rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu prý přijal s neutrálními pocity. "Ta věc neměla žádný osobní podtext, šlo o věcný problém," zdůraznil.

Brožová: Žaloba nebyla na místě

Podle Brožové však kárná žaloba nebyla na místě. Poukázala například na to, že ministerstvo na soudu provádělo kontrolu, navíc pochybení soudu bylo zdůvodněno a vysvětleno a byla také přijatá opatření, aby se podobné věci neopakovaly. Proti pokutě se navíc odvolat nedalo. "Ve všech případech nedodržení rozpočtové kázně šlo o nedodržení lhůt," uvedla Brožová. Odmítá také to, že by ministerstvo o potížích neinformovala.

"Rozhodnutí soudu vítám, ale především musím zdůraznit, že je to situace, která neměla vůbec nastat. Největší problém je v tom, že jsem čelila kárné žalobě a ministerstvo financí se zachovalo v rozporu s ustálenou praxí a na tento rozpor ministerstvo spravedlnosti reagovalo kárnou žalobou. Vnímám to jako tlak moci výkonné na moc soudní," uvedla po rozsudku Iva Brožová.

Náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král v roli kárného žalobce dnes uvedl, že Brožová jako předsedkyně Nejvyššího soudu vážně porušila povinnosti na úseku hospodářství podle zákona o majetku České republiky. Vinil ji také z toho, že se nesnažila vysvětlit postup NS a nevyužila práva odvolat se. Zástupci ministerstva spravedlnosti se nelíbilo také to, že neinformovala ministra o pokutě, ačkoliv věděla, že soud tuto částku ze svého rozpočtu uhradit nemůže. "Podle nás to dopad na posuzování důvěryhodnosti a spravedlnosti soudního rozhodování má. Pokud vůči sobě se Nejvyšší soud takto chová, je otázka, jakým způsobem se chová navenek," uvedl po rozsudku náměstek Král.

V podobných případech podle Brožové ministerstvo financí postihy uložené finančními úřady promíjí. Soud v tomto případě ministerstvo o prominutí požádal, jeho šéf Miroslav Kalousek ovšem rozhodnutí finančního úřadu potvrdil. Kalousek vyhověl až druhé žádosti z letošního února týkající se obou sankcí a odložil splatnost obou pokut.

Brožová od roku 2006 vede spory s prezidentem Václavem Klausem, které již několikrát skončily u Ústavního soudu. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože prý dobře neplní své povinnosti. Obrátila se na něj také, když Klaus jmenoval místopředsedou NS bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soud dal Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít.