Vraždili Češi, ale masový hrob Němců označit nechtějí

03.05. 12:18 | Autor: Ivan Motýl

Jeden z internačních táborů pro Němce. Rok 1946.

V hromadném hrobě u hejtmanství v Ostravě leží 231 německých civilistů. Záhy po válce je sadisticky zavraždili Češi (boje v Ostravě skončily 30. dubna 1945). Místní politikové i drtivá část veřejnosti se však stále tváří, že pohřebiště neexistuje.

Ostuda, nezájem, neúcta. Masový hrob Němců v parku naproti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje je už 70 let bez označení. Pohřební jáma je zarostlá křovím a nikoho z kolemjdoucích nemůže napadnout, že tu pod hlínou leží 231 německých civilistů umučených v květnu a červnu 1945 v internačním táboře Hanke v centru města.

"V táboře Hanke byl uvězněn i můj otec Josef Mušálek. Naštěstí přežil," vypráví osmdesátiletá Magda Korandová z Ludgeřovic u Ostravy, kterou se TÝDNU podařilo najít. "Když tátu z lágru pustili, spodky měl až po kolena celé hnědé, takže máma se ptala po příčině. Říkal, že je to od lidské krve, na tu větu nemohu dodnes zapomenout," vypráví. Čeští dozorci v ostravském táboře Hanke totiž měli sadistické sklony a odsouzené na smrt třeba nutili ke společným sexuálním orgiím, zaživa je připravovali o zlaté zuby, lámali jim prsty nebo mučili je elektrickým proudem, načež německé civilisty popravovali oběšením, zastřelením či je dobíjeli kladivy.

Historik Mečislav Borák na místě hromadného hrobu. Magda Korandová si vybavuje, jak její otec vyprávěl o neustálém znásilňování internovaných německých žen. Čeští dozorci sexuálně zneužívali i Mušálkovu sousedku z rodné vsi paní Janovou. "Tak si proto raději jednoho dne raději podřízla krk," líčí Korandová. Drastické poměry, znásilňování a sadistické vraždění v ostravském táboře Hanke zběžně potvrdilo už vyšetřování z léta 1947 a po roce 1989 dokumenty nalezené historikem Mečislavem Borákem v Archivu ministerstva vnitra v Kanicích. Za umučení 231 německých civilistů však žádný z českých dozorců nikdy potrestán nebyl.

K umístění pamětní desky či alespoň informační tabule na hromadném hrobě není chuť na žádné úrovni, politické ani občanské. Hrob leží na katastrálním území Moravské Ostravy a Přívozu. "Osobně pro pomník nejsem, to bychom museli prověřit každou oběť, jestli to nebyl fašista. Problémem se na radnici stejně nikdo nezabývá," rezolutně říká radní Jaroslav Bečák (KSČM), jenž stále používá titul RSDr. z Vysoké školy politické ÚV KSČ.

Ostrava si minulý týden velkolepě připomněla sovětské a české hrdiny z tvrdých bojů o město a u pomníků obětí leží stovky kytic. Na neoznačený hrob povražděných německých civilistů však čůrají psi i hosté z blízkého stánku s občerstvením, k němuž se chodí na štamprle rumu a na pivo.

* Jak ostravští politikové zdůvodňují, že hromadný hrob zůstává i 70 let po válce zcela neoznačen?