Předvolební vábničky: zrušit narovnání s církvemi jde těžko

30.09. 18:05 | Autor: - kls -

Touha usednout v parlamentu je silná. A tak se strany snaží nalákat voliče všelijak a slibují neslplnitelné. Zameteme s církevními restitucemi, vábí například komunisti, kteří chtějí po volbách referendum o zákonu, podle kterého se narovnání státu s církvemi realizuje. Jenže dohoda už platí a hýbat s ní nejenže není žádná hračka, ale možná by dokonce mohla podle některých expertů ohrozit například čerpání eurodotací.

Anketa:

Chystáte se jít k říjnovým volbám?

"Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví," hlásá ve svém předvolebním programu komunistická strana. S úvahou referenda jde do voleb i sociální demokracie. Pokud prý vyhraje volby, bude s církvemi jednat o snížení finančních kompenzací. A také hodlá zhodnotit, zda by stálo za to uskutečnit referendum.

To by se ovšem musely změnit dohody, které s vládou Petra Nečase zástupci církví loni podepsali. Jednání probíhala neúspěšně zhruba dvacet let. Zákon, který vydávání majetku i finanční vyrovnání upravuje, tehdejší opozice dokonce napadla u Ústavního soudu. Neúspěšně. Norma je podle verdiktu v souladu s ústavou.

Měnit nastavení vyrovnání s církvemi ať už referendem nebo změnou zákona, aniž by si budoucí vládní garnitura s dotčenými církvemi plácla, prostě nelze. "V našem právním řádu lze majetek vyvlastnit jen za náhradu," podotýká právník a odborník na ústavní právo Zdeněk Koudelka. "Totéž platí i o majetkovém nároku, který již vznikl, byť má být naplněn až v budoucnu. Umenšení restitucí musí být církvím kompenzováno finančně, což z hlediska jejich odpůrců nemá smysl," vysvětluje Koudelka.

A drobný problém je také v tom, že majetky jsou už podle sjednaného nastavení vydávány."Nemůže být referendum o dohodě," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ expert na ústavní právo Václav Pavlíček z Univerzity Karlovy. "Spíš je problém, že ten zákon je v běhu, bylo by proto potřeba analyzovat ten průběh nebo to pozastavit. Nevím, jak by taková otázka měla být do referenda zadaná, protože ten zákon je v běhu. Já to nevím a myslím, že to neví ani ti, kdo o tom diskutují, v jakém stavu je uskutečňování zákona," vysvětluje Pavlíček, který byl zastáncem referenda už v době, kdy o restitucích jednala Topolánkova vláda.

Konec eurodotací

A nejde jen o proces případného všelidového hlasování. Hrozí totiž, že pokud se stát z dohod bude chtít vyvázat, církve se budou obracet na soudy, jak to alespoň dříve avizovaly. "I kdyby se nějakým revolučním činem církevní restituce zrušily, církvím by finanční kompenzaci přiznal Evropský soud pro lidská práva. Zásah do majetkového práva je také v rozporu s unijním právem a vedl by k sankcím, včetně možnosti pozastavení čerpání evropských peněz nebo našeho členství v Evropské unii," napsal na svém webu právník Zdeněk Koudelka, který byl mimo jiné před lety poslancem sociální demokracie.

Za nešťastný označil zákon už dříve i senátor a horlivý kandidát do sněmovny Tomio Okamura (ÚSVIT). Bere podle něj peníze katolické církvi, zatímco jiným náboženským společnostem z jejího dává. A tak navrhuje, aby se financování změnilo na model, kdy je na každém, aby na "svou" církev dával část svého příjmu formou daně. Jako propagátor přímé demokracie pak i on prosazoval myšlenku nechat o tzv. církevních restitucích rozhodnout občany.

Od této myšlenky po schválení normy opustil už i lidem zvolený prezident Miloš Zeman. I tak mu však narovnání s církvemi leží v žaludku. Jednání o podobě už platného zákona tak hodlá podsunout na schůzi nově zvolené sněmovny. "Následné referendum je možné řešení, ale já se domnívám, že daleko rychlejší a efektivnější by bylo změnit zákony parlamentní cestou, a to zejména ty, které se týkají oné finanční části vyrovnání," uvedl na začátku září Zeman, podle kterého by věc restitucí mohla změnit i Rusnokova úřednická vláda v demisi zákonným opatřením.

Demokraté dohody ctí

Samy církve se na potencionální možnost zásahu do již uzavřené dohody dvakrát netváří. "Jsme pevně přesvědčeni o tom, že demokracie je v České republice pevně zakotvena a že z voleb vzejdou představitelé, kteří ctí uzavřené dohody. S těmito politiky potom samozřejmě budeme rádi jednat," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ generální sekretář biskupské konference Tomáš Holub. Nejen podle katolíků jde o součást předvolebního boje a s podstatou věci nemá problém nic společného.

Stát má vrátit 75 miliard korun v naturáliích, finanční náhrada činí 59 miliard. Hlavní část majetku tvoří pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve dříve hospodařily. Finanční náhrada za nevrácený původní církevní majetek bude vyplacena ve 30 ročních splátkách. Církve a náboženské společnosti se tak postupným snižováním příspěvku osamostatní a nebudou nadále finančně závislé na státu. Náprava se vztahuje k majetku zabavenému od února 1948 do začátku roku 1990.

Foto: Profimedia

Autor: - kls -