Navrhneme přímou volbu prezidenta, oznámil Nečas

10.06. 07:03 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 10.06. 10:16

ODS, TOP 09 a VV jednající o vládě začnou pracovat na návrhu o přímé volbě prezidenta. Chtějí také klouzavý mandát pro ministry-poslance. Hlavní vyjednávači tří stran se časně ráno sešli k dalšímu kolu jednání o programu plánované koaliční vlády.

"Všechny tři strany začnou pracovat na legislativním návrhu, který by měl umožnit přímou volbu prezidenta," řekl Nečas, třebaže uznal, že sám dává přednost současnému způsobu volby oběma parlamentními komorami. "Ale říkal jsem, když bude kompromis o přímé volbě, jsem připraven takový projekt akceptovat," dodal.

Lídři stran se ale hned potom neshodli na tom, zda by se měly v případě přímé volby měnit prezidentovy pravomoci, nebo ne. Nečas uvedl, že by se posilovat neměly. Naopak předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg hovořil o revizi ústavy a diskusi o změnách v rozdělení kompetencí mezi prezidentem, sněmovnou a Senátem. Podle Radka Johna je třeba prosadit přímou volbu velmi brzy. Nečas doplnil, že ambicí je předložit návrh do podzimu.

ČTĚTE TAKÉ: Důchodová reforma: později do penze, dražší nákupy
Vodrážka: Nečas nikdy neřekl, že chce sjednotit DPH

Zástupci tří stan řešili i další změny ústavy. Chtějí také klouzavý mandát pro ministry-poslance. "Takového člena vlády by ve sněmovně vystřídal náhradník," řekl po dnešní schůzce lídr ODS Petr Nečas.

Podle Nečase vyjednávací týmy jednaly o všech sedmi tematických okruzích, které zpracovávají straničtí odborníci jednotlivých stran. "Během dnešního jednání jsme se prakticky shodli skoro na všem, zbytek dojednají komise," řekl Radek John za stranu Věci veřejné.

Do debaty o důchodové reformě chtějí ODS, TOP 09 a VV, vyjednávající o vládní koalici, zapojit i ČSSD.

Schůzka začala netradičně už v šest ráno. "Mozky fungují trochu pomaleji," konstatoval jeden z vyjednávačů ODS David Vodrážka. Naopak Nečasovi prý ranní vstávání nevadilo. Včas nedorazil na schůzku předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, nestačila mu ani akademická čtvrthodina. Přišel před půl sedmou.

Výběr pokusů o zavedení přímé volby prezidenta

4. prosince 2001 - Poslanecká sněmovna zamítla návrh ústavní novely, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA.

19. září 2002 - Patem skončilo v Senátu schvalování ústavní novely, kterou chtěla skupina senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA zavést přímou volbu prezidenta.

27. listopadu 2002 - Sněmovna v prvním čtení zamítla dvě poslanecké předlohy, jež měly umožnit přímou volbu hlavy státu.

11. května 2005 - Sněmovna zamítla novelu ústavy z roku 2003, která měla umožnit přímou volbu hlavy státu.

30. října 2008 - Senát zamítl návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie).

5. května 2009 - Poslanci v prvním čtení podpořili vládní novelu ústavy, která mění způsob volby hlavy státu z parlamentní na přímou. Přesné podmínky, jak bude prezident volen, měl určit až volební zákon potom, co přímou volbu prezidenta schválí parlament. Vzhledem ke konci volebního období Poslanecké sněmovny projednávání tohoto návrhu skončilo.

27. května 2010 - Sněmovna neschválila návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta.

Zdroj: ČTK