Fenomén voleb. Smrt i život jménem preferenční hlasy

31.05. 08:00 | Autor:

Třináct regionálních volebních lídrů stran, které se dostaly do sněmovny, zůstalo daleko za lidmi ze zdánlivě nevolitelných míst kandidátek. Nejznámějším případem je asi občanský demokrat Ivan Langer, kterého v Olomouckém kraji přeskočily díky preferenčním hlasům dvojka a trojka tamní kandidátky.

Langer by se však do sněmovny nedostal, ani kdyby ODS v tomto kraji získala ne dva, ale rovnou pět mandátů. V pořadí určeném preferenčními hlasy byl totiž až šestý.

ČTĚTE TAKÉ: Sečteno: vyhrála ČSSD, většinu má ale pravice
Vyjednávání o vládě nebude lehké, čeká Vodrážka

A nebyl zdaleka jedinou jedničkou kandidátky, která poslanecký post nevybojovala, i když jeho partaj do Sněmovní ulice zamířila. Celkem třináct volebních lídrů ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM a Věcí veřejných zůstalo stát za branami parlamentu. Největší neúspěch zaznamenali právě krajské jedničky ODS, z celkových čtrnácti jich pět přeskočili lidé z nižších příček kandidátky. Naopak nejmenší "úmrtnost" lídrů měli komunisti, protože pouze jediný z nich nepostoupil do sněmovny.

Voliči ČSSD mají nejraději hejtmany a Křečka

V případě sociálních demokratů zamíchali nejvíce s pořadím kandidátů hejtmani. Ve čtyřech případech je preferenční hlasy vynesly nad krajské volební lídry, třikrát dokonce z míst, na nichž by hejtmani bez přednostních hlasů neměli na poslanecký mandát nárok. Takto se dostala do Poslanecké sněmovny hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová, hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Stanislav Křeček (vlevo) se dostal do sněmovny z osmnáctého místa. Novotný poskočil do sněmovny až ze třináctého místa kandidátky, ačkoli ČSSD získala v jeho kraji pouze jeden mandát. Čtvrtým populárním hejtmanem byl David Rath, který by se ale s největší pravděpodobností dostal do sněmovny, i kdyby jej o jedno místo nahoru neposunuly přednostní hlasy voličů.

Kroužkování na volebních lístcích však nečekaně vyneslo nahoru nejen hejtmany. Mezi volebními skokany byl také třeba dvaasedmdesátiletý advokát Stanislav Křeček, který si v Praze dovedl získat jeden ze čtyř poslaneckých mandátů, i když byl až na osmnáctém místě kandidátky. Křeček je zkušeným politikem. Ve sněmovně je nepřetržitě od roku 1998 a teď má před sebou další čtyři roky poslancování.

Bendu nepřipravily o křeslo ani pochybnosti o titulu

Bendovi nezlomily vaz pochyby o jeho právnickém titulu. Dalším z překvapení, které mají na svědomí preferenční hlasy, je staronový poslanec Marek Benda z ODS. Ten musel před nedávnem vysvětlovat, jak získal právnický titul na univerzitě v Plzni. Ani to jej však nepřipravilo o křeslo ve sněmovně, ačkoli do volebního boje nastupoval až na sedmnáctém místě pražské kandidátky.

Praha byla vůbec na černé koně voleb z řad ODS bohatá. Až ze šestatřicáté - poslední příčky tamní kandidátky se dostal do sněmovny pětatřicetiletý Jan Florián a z devětadvacáté příčky dvaačtyřicetiletá Lenka Kohoutová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

A například v Pardubickém a Královéhradeckém kraji neměl kvůli preferenčním hlasům šanci na úspěch žádný z nejvýše postavených kandidátů ODS. V těchto regionech získala strana po třech mandátech, ale první tři lidé na obou kandidátkách ostrouhali, a museli přepustit místa níže postaveným.

U komunistů překvapivě uspělo mládí

To u komunistů se vesměs pořadí na kandidátkách příliš neodchylovalo od pořadí určeného preferenčními hlasy. Ale v jednom případě přece jen regionální volební lídr pohořel, a to poslanec Václav Snopek v Pardubickém kraji. Vcelku překvapivě jej předstihla pětadvacetiletá vysokoškolská studentka Květa Končická, které se podařilo získat jediný mandát pro KSČM v Pardubickém kraji, ačkoli na kandidátce byla až na čtvrtém místě.

Foto: Tomáš Nosil, Lucie Pařízková, Jan Schejbal