Vážně jsem si nemohl stěžovat dřív, vysvětluje Melčák

03.09. 17:45 | Autor:

Na dva dny se po něm slehla zem, nyní konečně Miloš Melčák promluvil. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ vysvětluje, proč podal stížnost k Ústavnímu soudu tak pozdě a vyvolal politickou krizi.

Miloš Melčák v rozhovoru tvrdí, že se s nikým neradil. "Nevěděl o tom ani Miloš Zeman," řekl. Po výroku Ústavního soudu zůstává datum předčasných voleb nejisté a z Melčáka je pro politiky veřejný nepřítel číslo jedna.

Proč jste s tím tak dlouho čekal?
Konstrukce je taková, že jsem nemohl podat návrh na zrušení zákona. To může podat jen 17 senátorů nebo 41 poslanců. A senátoři neudělali nic. Takže pojistka, kterou má být Senát, nezafungovala ani tak, že by podali stížnost. Navíc jsem to nemohl podat dřív než 9. července, kdy vstoupilo v platnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. A také udělat dvanáctistránkový dokument nebylo tak jednoduché. Podle mě by se také dost těžko našlo tolik poslanců, aby se dalo navrhnout zrušení zákona přímo ze sněmovny.

ČTĚTE TAKÉ: Melčák trvá na svém. Stížnost k soudu nestáhne
Melčákův advokát hrozí dalšími ústavními stížnostmi
Topolánek: Ústavní soud musí rozhodnout do 15. září

Mluvil jste se senátory?
Ne, neoslovoval jsem je kvůli tomu nějak speciálně, jen jsem čekal.

Zkoušel jste přemlouvat poslance? Lidovci přece také nesouhlasili s přijetím toho zákona...
Ne. To nemělo smysl. Já jsem čekal, že to podají senátoři. Když to ale vyšumělo, došlo mi, že politické strany, které neměly zájem, aby se pokračovalo, své senátory přesvědčily. Pak už jsem jednal sám. Bylo to jednodušší i právně, abych stížnost podal sám.

Jak jste se vůbec dostal k Janu Kalvodovi?
Když senátoři nic neudělali, tak jsem se radil se svými právníky. A ti mně připomněli pana Kalvodu. Já jsem na něj do té doby vůbec neměl kontakt. Pak jsem jednoduše požádal své známé, jestli by mi na něj sehnali telefon. Zavolal mu a zeptal se ho, jestli by stížnost napsal. A on řekl, že ano.

Napadl vás jen tak náhodou?
Tak za prvé jsme byli kolegové před lety ve sněmovně. Za druhé je známý tím, že se mu takové věci nelíbí. Je to jeden z nejvíce slyšitelných hlasů, který proti změnám ústavy bojuje.

Vy jste ale roce 1998 hlasoval pro obdobný zákon, který zkrátil volební období...
Jak vám to mám popsat? Jako období, kdy jsem se hrdě mýlil se stranou? Určitě si nikdo dnes ani nevšimne, že jsem na to také doplatil. Tehdy nám totiž slíbili přesně to, co dnešním poslancům, že budeme na kandidátkách. A nesplnili to už tehdy. Já jsem byl na 22. místě. Do sněmovny jsem se nedostal. Nakonec mě ministr Grégr nabídl místo poradce. Vrátil jsem se jako poslanec až za další čtyři roky.

Komu dnešní situace prospěje, když ne vám?
Je třeba se podívat například na rozpočet země. Když by byly volby v termínu, tak se můžete spolehnout, že tady bude rozpočtové provizorium. To prakticky znamená jednu dvanáctinu měsíčně z minulého rozpočtu, ale jen na provozní náklady. Investice nula, spolufinancování evropských peněz nic. A nejhorší na tom je, že se to bude opakovat každé čtyři roky, pokud nedojde k nějakému výraznějšímu převážení politického spektra na jednu stranu. Už od roku 1996 je to vždy o jeden dva hlasy.

Konzultoval jste s někým svůj krok?
Ne.

Ani s Milošem Zemanem?
Ne. Miloš Zeman o tom vůbec nevěděl a to, co řekl do novin, je pravda. Nechtěl jsem ani Michalovi Pohankovi zatěžovat hlavu.

Foto: ČTK