Varvařovský: Lidé by měli za zpackaný registr dostat náhradu

27.07. 16:39 | Autor: Pavel Cechl

Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský.

Lidé mohou očekávat, že když po nich stát něco chce, tak to úřady vyřídí v přiměřené době, řekl on-line deníku TÝDEN.CZ veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Ministerstvo dopravy by proto podle něj mělo lidem za nefungující registr vozidel zaplatit i nemajetkovou újmu.

V souvislosti s kolabujícím registrem vozidel jste vydal prohlášení, že lidé kvůli tomu mohou požádat stát o náhradu za nemajetkovou újmu. Proč?

V loňském roce jsme navštívili všechna ministerstva. Pátrali jsme po tom, jakým způsobem si počínají, když je lidé žádají o náhradu škody, která vznikla nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím. A zjistili jsme, že s výjimkou ministerstva spravedlnosti je ta praxe nevalná. Výsledkem bylo vypracování desatera, jak by měla ministerstva v těchto případech postupovat. A v souvislosti s registrem najednou vešlo ve známost to, co my víme už dlouho. Ministerstvo mluvilo výhradně o náhradě škody, což je právnická kategorie. Zahrnuje například vyčíslení újmy, která vám vznikla, když jste vynaložili nějaké peníze nebo vám ušel zisk. Proto jsem považoval za vhodné upozornit lidi, že kromě náhrady škody existuje i náhrada takzvané nemajetkové újmy. Ta v zákoně není příliš dlouho a má zkušenost je taková, že ani lidé velmi vzdělaní o její existenci nevědí.

Bude možné požádat o náhradu ministerstvo, nebo bude třeba podat žalobu?

Jeden z bodů v tom zmíněném desateru je, že ministerstvo nesmí a priori odmítat dobrovolné plnění. Naše zjištění totiž byla taková, že některá ministerstva dobrovolně nedala ani korunu a vedla soudní spory o dva nebo tři tisíce korun, navíc ty spory prohrávala. Spíše je to takové, že se kalkuluje s tím, že normální člověk nechce mít se soudy nic společného a že takovouto nevelkou částku nebude žalovat. Takže my jsme řekli, že by měli posoudit každou věc individuálně.

Co když lidé nebudou mít žádný důkaz, že byli na registru?

Samozřejmě důkazně to bude složité, ale už ve starém římském právu platilo, že věci notoricky známé není třeba dokazovat. Že registr nefunguje, je důkaz, a jinak lze použít všechny prostředky, které správní řád zná. To znamená svědectví, čestné prohlášení. Tuto skutečnost lze prokázat jakýmkoliv hodnověrným způsobem.

Toto odškodnění se týká pouze běžných občanů, nebo i podnikatelů, kteří tam byli kvůli svému podnikání?

Kohokoliv. Každého, kdo může oprávněně očekávat, že když stát od něj něco chce, tak to zúřaduje v přiměřené době. Přičemž bylo zvykem, že ta přiměřená doba zde byla v řádu dne.

Mluvil jste o kontrolách na ministerstvech. Čeho se týkaly a jaká byla zjištění?

Týkaly se toho, jak postupují ministerstva, když od někoho dostanou žádost o náhradu škody, případně nemajetkové újmy, jak jim vyhoví nebo spíše nevyhoví, kdo to na tom ministerstvu vyřizuje, zda člověka informují o tom, že tu žádost dostali, dokdy ji vyřídí... Ta naše zjištění nebyla katastrofická, ale byla taková, že by to mohlo být o dost lepší.

Nedávno jste vyslovil výhrady ke změnám, které nastanou ve výplatě sociálních dávek na bydlení. Proč?

Pokud by se to přijalo tak, jak je to navržené, tak to na určité skupiny obyvatelstva může mít velmi nepříznivé dopady. Podobně jako u změn v jiných dávkách, například u dávek pro zdravotně postižené děti. Tam se zrušil rodičovský příspěvek pro děti do sedmi let. U rodičů dětí s onemocněním diabetes melitus je pak příspěvek na péči třeba o šest tisíc korun nižší, než byl před začátkem nového roku.

Pokud to parlament přijde, máte jako ombudsman nějakou možnost řešit případné problémy těch lidí?

Samozřejmě. Jednak je řešíme individuálně, zadruhé mám právo obrátit se na vládu, případně i na Poslaneckou sněmovnu a navrhovat zákonodárnou úpravu. Ale nemám zákonodárnou iniciativu, takže potřebuji, aby se s tím dál něco dělo, aby si to osvojila skupina poslanců nebo vláda. Takže ty výstupy mají povahu doporučení. U těch, která jsme dali za rok 2010, jsme byli docela úspěšní. V letošním roce bohužel ta doporučení velký ohlas nemají.

Já jsem četl, že jich bylo asi sedm. Čeho se týkala?

Například mezi nimi byl systém DONEZ, kdy se nezaměstnaní musejí hlásit na Czech Pointech na České poště. Navrhoval jsem, aby ten nesmysl ze zákona o zaměstnanosti vyhodili. Podle mého je to lidské důstojnosti se dotýkající postup, protože na poště žádné kontaktní místo, které by zprostředkovalo zaměstnání, neexistuje. To je taková - řekl bych - až šikana.

A vedle toho?

Pak tam bylo poučení o právu podat správní žalobu, kdy se lidé mohou odvolat například proti rozhodnutí finančního úřadu. Odvolací orgán jim pak napíše, že odvolání zamítá. Součástí toho je poučení, že proti tomuto rozhodnutí není opravný rozsudek přípustný. A jen málo lidí ví, že prakticky proti každému úřednímu rozhodnutí je možné podat do dvou měsíců žalobu k soudu. Na jednom jednání s úředníky jsme navrhovali, aby to dopsali do toho svého rozhodnutí. K mému překvapení řekli, proč bychom to tam dávali, nic nám to nenařizuje. Nic jim to ovšem také nezakazuje. Takže jsem doporučil, aby to bylo formou poslanecké iniciativy zakotveno do správního řádu. Pak tam bylo například vrácení daně z přidané hodnoty osobám zdravotně postiženým, připomínka ke zdravotnímu pojištění cizinců nebo územní působnost exekutorů.

U těch příspěvků na bydlení vydáte nějaké doporučení?

Nerad předbíhám dobu, protože to tak nemusí dopadnout. Už se mi mnohokrát stalo, že něco poslanci sami opravili. Počkám, jaká bude definitivní podoba, a pak se pokusím v rámci toho, co můžu, o nějakou revizi nebo změny. Ale nerad bych to dělal předem.

Foto: ČTK , Monika Hlaváčová / MF DNES / Profimedia

Autor: Pavel Cechl