V4 odmítla návrh Bruselu. Podle Maďarů jde o vydírání

04.05. 15:15 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 04.05. 15:58

Zástupci visegrádské skupiny odmítli návrh Evropské komise na přerozdělování migrantů. Český ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) je z něj nemile překvapen. Evropská komise by podle něj neměla předkládat něco, co Evropu rozděluje. Reagoval tak na návrh reformy způsobu, jakým osmadvacítka řeší žádosti o azyl, který Evropská komise představila. Zkritizoval jej i Pražský hrad. Podle mluvčího prezidenta Miloše Zemana Jiřího Ovčáčka je návrh potřeba odmítnout.

Základní body návrhu si přečtěte ZDE.

Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó návrh označil za nepřípustný a postoj Evropské komise za vydírání. Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski poznamenal, že si stále není jist, zda Evropská komise svůj návrh myslí vážně. Proti kvótám se vyslovil i slovenský státní tajemník Lukáš Parízek. Politici to řekli na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničí visegrádské skupiny a zemí Východního partnerství.

Eurokomisař Johannes Hahn označil návrh komise za kompromis různých postojů. Dodal, že rozhodnutí o návrhu komise bude na členských státech. "Nikdo není nadšený z kvót, ale zdá se, že je nezbytné, aby došlo k rozdělení břemene," reagoval na kritiku Hahn.

Podle Zaorálka je změna azylové politiky velmi zásadní změnou pravidel Evropské unie, a proto by EK měla vycházet z toho, na čem je shoda mezi dostatečným počtem členů EU. "Jsem přesvědčen, že právě tyto principy, které byly uplatněny v návrhu, kde se znovu vrací nějaký princip povinného rozmísťování uprchlíků, je něco, na čem shoda není. A proto mě ten návrh překvapil," řekl.

Jeho kolegové z Maďarska a Polska volili ostřejší slova. "Co se týče tohoto návrhu, podle mě je to vydírání. Je to naprosto nepřípustné a je to velmi neevropský typ návrhu ze strany komise," řekl Szijjártó. Dodal, že návrh jde podle něj proti zdravému rozumu. Podobně již reagovali i polský a slovenský ministr vnitra.

Podle návrhu Evropské komise má být stávající pravidlo, že žádost o azyl řeší první země, kam uchazeč vstoupí, doplněno o krizový mechanismus přerozdělování do dalších států EU, spouštěný automaticky v případě vysokého počtu žadatelů v některém členském státě. Země se budou moci ze systému dočasně vyplatit částkou 250 tisíc eur (6,75 milionu korun) za jednoho odmítnutého žadatele.

Polsko a Slovensko

Polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak podle agentury Reuters prohlásil, že návrh postrádá jakýkoli smysl a je v rozporu s právy členských zemí EU. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák řekl, že tento krok brzdí úsilí unie vyřešit migrační krizi a neodpovídá realitě.

Kaliňák dodal, že načasování nového návrhu je problematické vzhledem k úsilí o dosažení konsensu ohledně uzavření migračních tras a ohledně dosažení dohody o uprchlících s Tureckem. "Uprostřed těchto velmi citlivých jednání je nastolen návrh, který nás vrhá zpět o devět měsíců a v některých ohledech nerespektuje realitu," citoval slovenského ministra Reuters.

Německá vláda přivítala návrh reformy azylového systému v Evropě. "Balíček návrhů jde správným směrem," řekl mluvčí kabinetu Steffen Seibert. Dokumenty chce ale Berlín ještě podrobně prozkoumat.

Zrušení víz Turkům

Podmínky pro zrušení víz do EU musí být stejné pro všechny země, zdůraznili představitelé zemí visegrádské skupiny. Reagovali na prohlášení Evropské komise, z nějž plyne, že bezvízový styk EU s Tureckem by mohl platit již od června. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó považuje za nepřípustné, aby Turci měli bezvízový režim dříve než Gruzie nebo Ukrajina. Podpora zrušení víz pro Ukrajinu a Gruzii je i součástí společného prohlášení ministrů zemí Visegrádu.

"Z našeho pohledu by bylo nepřijatelné, aby Gruzie a Ukrajina získaly bezvízový režim později než Turecko," uvedl ministr Szijjártó. Jeho slova potvrdil také zástupce slovenské diplomacie, státní tajemník Lukáš Parízek. "Nebyl by dobrý signál, kdyby došlo ke zrušení vízové povinnosti Turecku dříve, než některým zemím Východního partnerství, které plní svoje dohody," uvedl.

Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek doplnil, že návrh Evropské komise na zrušení vízové povinnosti pro Turecko je podmíněn tím, že Ankara vyřeší ještě několik sporných bodů. "I v případě Turecka platí, že pokud dodrží podmínky, my můžeme splnit svůj díl závazku," podotkl.

Evropská unie přislíbila Ankaře uvolnění vízového režimu v rámci dohody o navracení uprchlíků, kteří přišli z Turecka do EU nelegálně. Evropská komise přijala zprávu o pokroku v plnění podmínek, které Turecko musí před zrušením víz vypořádat. Obsahuje i opatření, které Turecko na své cestě za zrušením víz ještě musí učinit. Zcela otevřených zatím zůstává pět kritérií. Jsou to boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.

Již nyní je podle komise jasné, že Turecko nestihne včas zavést biometrické pasy, které jsou pro bezvízový styk podmínkou. Ankara ale bude přechodně vydávat biometrické pasy s krátkou dobou platnosti a od října pak již řádné pasy, které budou zcela odpovídat standardům EU.

Bezvízový styk zaručí občanům Turecka volný vstup do schengenského prostoru na 90 dní. Na unijním seznamu zemí, jejichž občané nemusí při pobytu do 90 dní žádat o víza, je více než padesát zemí.

Foto: Karel Šanda, ČTK , Krumphanzl Michal

Autor: ČTK