V Kroměříži položí čtyři kameny zmizelých. Připomenou oběti nacismu

28.07. 20:24 | Autor: ČTK

Kameny zmizelých připomenou tragické osudy Židů za druhé světové války (ilustrační foto).

Kroměřížská radnice chystá instalaci čtyř takzvaných kamenů zmizelých, které připomenou tragické osudy místních Židů za druhé světové války. Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí památku Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodiny. Astelovi žili v Moravcově ulici v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi, řekl mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.

Podle starosty Jaroslava Němce (ANO) žila v Kroměříži před druhou světovou válkou silná židovská komunita. "Na místě bývalé synagogy stojí dnes kulturní dům, celá Moravcova ulice byla v podstatě židovská. Umístěním kamenů zmizelých si připomeneme pohnuté osudy někdejších obyvatel města. Navíc mohou do Kroměříže přilákat zájemce o historii," uvedl Němec. Rabín Astel zahynul v Osvětimi v roce 1941, jeho žena a dva synové tamtéž v roce 1944. Kameny, které je připomenou, se v Moravcově ulici podle Vondráška objeví na podzim.

V Kroměříži byl první kámen zmizelých instalován na podzim roku 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí. Brand zemřel v roce 1942 ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku.

Návrh na umístění kamenů zmizelých předložila ředitelka Knihovny Kroměřížska a městská zastupitelka Šárka Kašpárková (TOP 09). Na přípravě se podíleli i ředitelka Státního okresního archivu Kroměříž Jitka Zezulová, zástupkyně ředitele Muzea Kroměřížska Markéta Mercová a vedoucí radničního odboru kultury a cestovního ruchu Pavel Zrna. Město by v budoucnu chtělo v ulicích rozmístit i další kameny zmizelých. Iniciátoři podle Vondráška postupně dohledávají údaje o dalších obětech holokaustu.

Židé žili v Kroměříži od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, šlo o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Za druhé světové války bylo zavražděno 259 Židů z Kroměříže. Komunita byla po válce obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.

Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holokaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holokaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK