V Česku přibývá falešných advokátů

19.08. 09:04 | Autor: Pavel Cechl

Někteří z nich mají jen základní školu, přesto na internetu nabízejí služby advokátů, notářů či exekutorů. Klientům falešných právníků hrozí i statisícové finanční škody. Ministerstvo spravedlnosti kvůli tomu mění zákon.

Podle České advokátní komory se za obhájce vydávají jak vystudovaní právníci, tak lidé bez jakéhokoli právního vzdělání. "Jsou mezi nimi dokonce i lidé třeba jen se základní školou, kteří dokážou dobře hledat na internetu, orientují se v právu, nastudují si a stáhnou vzory nejrůznějších smluv a nabídnou 'právní služby' on-line," upozorňuje mluvčí komory Iva Chaloupková.

Těchto podvodníků jsou prý stovky a jejich počet v posledních letech narůstá. Internet je pro ně ideální místo. Vydávají se za renomované obhájce nebo velké advokátní kanceláře. Mají skvěle vytvořené stránky a hlavně nízké ceny. Často se ovšem vyhýbají osobnímu kontaktu. Můžete si u nich objednat sepsání různých smluv - třeba na koupi nemovitosti - nebo za vás slibují vyřešit všemožné přestupky. Nejčastěji se věnují dopravní agendě. Někteří dokonce své klienty neváhají "zastupovat" u soudu, kde je odhalí teprve soudce. Problém to však může znamenat právě pro jejich klienty. "Pokud jde o právní věci, můžete přijít o majetek, celoživotní úspory. Můžete prohrát soud a tak dále," konstatoval Robert Němec, místopředseda České advokátní komory.

Odnese to klient

Napáleným zákazníkům podle Chaloupkové hrozí nejen to, že jejich právní dokumenty budou špatně sepsané, stává se dokonce, že příslušný "advokát" prostě sebere peníze a zmizí. Lidé si pak nemají kde stěžovat, neexistuje cesta, jak vymáhat škodu. Na rozdíl od skutečných právníků nemají ti falešní své služby kryté pojistkou.

K výkonu advokátní praxe je potřeba nejen právnické vzdělání, ale také absolvování minimálně tříleté koncipientské praxe zakončené zkouškou. Teprve pak je možné právníka zapsat mezi advokáty a umožnit mu provozovat samostatnou činnost. I poté ale musí dodržovat určitá pravidla, jinak o povolení přijde.

Podle dřívějšího vyjádření místopředsedy komory Němce jsou mezi podvodníky mnohdy bývalí právní zástupci. "Často jsou to lidé, kteří byli vyloučeni ze seznamu advokátů za nějaké závažné pochybení," řekl Němec. Podobně se podle zpráv v médiích
chovala například pětačtyřicetiletá Marcela Z. z Mladé Boleslavi, která údajně měla svou praxi vykonávat i po vyškrtnutí ze seznamu a již letos v dubnu soud za několikamilionovou zpronevěru nepravomocně odsoudil k pěti letům za mřížemi.

Jen tři rozsudky

Komora zatím proti podvodníkům postupuje za pomoci trestních oznámení. Jenom loni jich podle Pražského deníku podala buď ona, nebo sami advokáti sto čtyřicet. Jenže to příliš nefunguje, málokteré skončí u soudu. Soudci a policie totiž chtějí, aby v trestních oznámeních komora prokázala, že podvodníci provozují svoji činnost dlouhodobě, nikoli jednorázově. Jenže na to instituce nemá dostatek prostředků. Policii prý nestačil ani případ, kdy falešný právní zástupce poskytnuté služby fakturoval a účty čísloval vzestupnou řadou. Advokátní komora získala pouze nesouvislou řadu těchto faktur a spoléhala se na to, že zbývající najdou muži zákona při domovní prohlídce. Policie však podle Chaloupkové touto cestou odmítla jít. Zatím padly teprve tři odsuzující rozsudky.

Zástupci advokátní komory a dalších profesních organizací - například exekutorů či lékařů - si začátkem letošního roku vynutili jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou, aby ve věci něco podnikl. A schůzka nese první výsledky. Od září totiž začne platit novela zákona o advokacii, podle níž bude možné dát podvodníkům v přestupkovém řízení až třímilionovou pokutu. "Podnět k zahájení řízení může podat například Česká advokátní komora," popisuje princip novely zákona o advokacii Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.

Peněžitý trest bude možné udělit v běžném přestupkovém řízení a nebude potřeba podávat trestní oznámení k soudu. Navíc nebude nutné prokazovat dlouhodobou činnost, bude stačit jeden či několik případů. "Mastná pokuta pro ně jistě bude větší ranou než trest odnětí svobody," míní Chaloupková.

Falešný gynekolog

Podvodníci fušují také do dalších profesí. "Dotýká se to i lékařů, stomatologů, lékárníků, veterinářů, exekutorů a daňových poradců," konstatoval Jiří Souček z kabinetu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jana Chvojky. "V menším rozsahu se s podobným problémem setkávají i stavební inženýři, patentoví zástupci a notáři," říká. Česká lékařská komora podle svého mluvčího Michala Sojky zaznamenala na různých předváděcích akcích pro seniory šíbry, kteří se oblečeni do bílého pláště vydávali za lékaře. "Bohužel policie trestní oznámení odložila s tím, že to není možné dokázat," říká Sojka.

Organizace také eviduje případy lidí, kteří si bez potřebné atestace či dokončeného vzdělání otevřeli "ordinaci". Před několika lety působil v Bechyni falešný gynekolog, který několik týdnů vyšetřoval pacientky a předpisoval jim léky. "Bohužel nad nimi nemáme žádný dohled, lidé se musejí sami obrátit na policii," dodává Sojka.

Podobně jsou na tom i daňoví poradci, kteří pro svoji činnost musejí složit profesní zkoušku a dodržovat řadu pravidel včetně povinného pojištění. Podle Komory daňových poradců ČR se však často objevují případy, kdy lidé bez této zkoušky a pojištění nabízejí přes web daňové poradenství. Pojišťovny pak odmítají případné škody hradit.

"V minulosti jsme podali dvě trestní oznámení a snažili se řešit problém i stížností na příslušný úřad. V tom je ale problém," říká tajemník Komory daňových poradců ČR Radek Neužil. Touto institucí je obecní úřad obce s rozšířenou působností. "Zde ovšem nemají s tímto typem problému žádné zkušenosti a řešit tyto věci nechtějí," dodává Neužil. Na rozdíl od advokátů či notářů však zatím u lékařů a daňových poradců žádná novela počítající s pokutami připravena nebyla.

Jak si ověřit advokáta

Asi nejjednodušší způsob je podívat se na webové stránky České advokátní komory www.cak.cz. Zde je možné ve vyhledávacím formuláři například podle jména, adresy či názvu advokátní kanceláře ověřit, zda advokát nebo koncipient může poskytovat právní služby. Každý z nich by tam měl mít uvedené své registrační číslo. "Rozeznat falešné advokáty ale lze i podle praktik, jež při inzerování používají a které nejsou u renomovaných právníků obvyklé," říká mluvčí komory Iva Chaloupková. Jsou to například podbízení se typu "neponesete žádná rizika, žádné náklady", nepřiměřeně nízká cena za služby a to, že neuvádějí své číslo, pod nímž jsou u komory zapsáni.

Foto: ČTK , imago stock&people

Autor: Pavel Cechl