V české vědě vypukla "dívčí válka". Vědkyně štve mužská dominance

15.08. 06:05 | Autor: Josef Kolina

Rada pro vědu, výzkum a inovace má sedmnáct členů. Patnáct mužů a dvě ženy (ilustrační foto).

V české vědě se rozhořela lítá genderová válka. Vědkyně protestují, že jsou v nejrůznějších komisích a výborech v drtivé menšině, která neodpovídá skutečnému poměru mužských a ženských odborníků. "Naprosto se odlišujeme od Evropské unie, která by nic podobného nepřipustila. Není možné, aby v těchto funkcích sedělo tak málo žen," kritizuje současné poměry jedna z největších kapacit české vědy, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková.

Rada pro vědu, výzkum a inovace má sedmnáct členů. Patnáct mužů a dvě ženy. Její tři poradní komise tvoří dalších 32 odborníků. Ženy jsou tu opět pouze dvě. Na první pohled jasný nepoměr. Vědci a vědkyně si ho však vysvětlují naprosto odlišně.

"Když máte pomyslný pytlík se sedmdesát procenty červených kuliček a třiceti procenty bílých, tak hádejte, kdo má větší šanci, že bude vylosován," vysvětluje známý psychiatr a člen zmíněné rady Cyril Höschl. Podle vědců je dána jejich dominance v nejrůznějších radách, komisích či výborech prostě tím, že jich je víc.

Eva Syková. Ženy to ovšem tak jednoduše nevidí a stále častěji poukazují na to, že jsou diskriminovány. "My se odlišujeme od Evropské unie, která by nikdy nic podobného nepřipustila a velmi na to dbá. Prostě není možné, aby v těchto funkcích sedělo tak málo žen. Vždycky se najdou vynikající ženy, nikdy se neukázalo, že by to byla nějaká brzda," kritizuje současnou situaci přední česká vědkyně Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny.

Podle ní by se tak u nás podobně jako v západní Evropě měly ženy objevovat v podobných komisích stále častěji. "Netvrdíme, že bychom chtěly poměr padesát na padesát. Ale že by tam ženy měly být zastoupeny v rozumném procentu, to je nepochybné. Dovedu si představit, že v každé komisi by měla být alespoň čtvrtina žen," tvrdí Syková.

Vědkyně píší premiérovi: Jsme snad menší odbornice než muži?

A není zdaleka sama, které se současná genderová politika v české vědě vůbec nezamlouvá. Do nespravedlivého zastoupení vědců a vědkyň na důležitých postech se například opřelo Národní kontaktní centrum - Ženy a věda. Naprosto ho nadzvedl výrok zmíněného Cyrila Höschla, který ve čtvrteční Mf Dnes prohlásil, že až bude mezi ženami více expertek, budou mít větší vliv. Do té doby se mohou ženy realizovat například ve školství, kde jich je většina.

"To vyjádření bylo velmi arogantní. Proto jsme napsaly dopis premiérovi, zda je to stanovisko celé rady pro vědu, výzkum a inovace či potažmo celé vlády. Pokud ano, je to velmi problematické," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Marcela Linková. Sám Höschl tvrdí, že citace uvedená v deníku nebyla přesná a proto není důvod ji jakkoli uvádět na pravou míru.

Genderová problematika českých vědkyň však není jen o jednom výroku. Syková tvrdí, že jde o zakořeněný problém. "Vím o mnoha ženách, které byly nominované na místo v nejrůznějších radách a přesto je nikdo nezvolil. Je to prostě záměr, já už tomu nemohu nazvat jinak. Vůbec to není o kvalitě." Podle Sykové jsou zkrátka do rad voleni muži často ze setrvačnosti. Řada z nich navíc jen kvůli tomu, že je loajální a nebude dělat zbytečné problémy. "Je to i trochu politika. Ženy se tolik nezviditelňují svými názory, ale jsou vynikající odbornice. A právě na to by se měl brát zřetel," tvrdí Syková.

Höschl: Problém neexistuje

Podle Höschla se tak děje, a žádný problém proto v tuto chvíli nevidí. "Do těchto orgánů se dělají široká poptávková řízení a vybírá se z odborníků, kteří mají podporu Akademie věd ČR, vysokých škol a tak dále. Způsob, jak se jmenují lidé do těchto orgánů, nefunguje tak, že sedí bůh na obláčku a počítá procenta mužů a žen. Já bych chtěl, aby mi daly vědkyně odpověď, jak si představují, že by se to mělo dělat. Potom se můžeme bavit dál," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.

I na to má však Syková odpověď. "Ty ženy se nenavrhují samy. Já se ptám, proč tam nebyly jmenovány ty, které nominovány byly. Ať se ukáže, kolik jich bylo navrhovaných a kolik jich bylo skutečně vybráno. A pokud je jejich instituce nenavrhla, je ji potřeba upozornit, aby napříště významné ženy nominovala. Rozhodně je lze najít," myslí si vědkyně.

A dává příklad z praxe. "Dneska nemůže existovat kongres, kde by mezi hlavními řečníky nebylo slušné zastoupení žen. Pokud by tomu tak nebylo, vůbec by to neprošlo. V Praze jsme například před časem dělali kongres a v nominacích byli samí muži. Sešel se programový výbor, odmítl to a najednou přišly spousty návrhů na ženské nominantky. Ve výsledku tam vystupovalo více žen než mužů a byly to vynikající přednášky. Je to jenom o té atmosféře a o tom chtít," poukazuje Syková.

Foto: archiv , Profimedia

Autor: Josef Kolina