Ústavní soud: U abolice mohou soudy přihlédnout k obstrukcím obviněného

08.03. 13:20 | Autor: ČTK

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Při zastavování dlouhotrvajících trestních stíhání v důsledku amnestie mohou soudy vzít v úvahu, zda se na délce stíhání nepodepsalo jednání obviněného. Dobu, po kterou se stíhání vyhýbal jako uprchlý nebo po kterou řízení prodlužoval svým obstrukčním chováním, by do stanovené osmileté lhůty započítat nemusely. Vyplývá to z usnesení, kterým Ústavní soud (ÚS) odmítl projednat senátorský návrh na zrušení aboličního článku amnestie.

Druhý, takzvaný aboliční článek amnestie Václava Klause zastavil trestní stíhání, která trvají přes osm let a u kterých trestní sazba nepřesahuje deset let odnětí svobody. Prezident argumentoval tím, že taková délka trestního řízení je nepřiměřená. Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby tuto část amnestijního rozhodnutí zrušil, protože je v rozporu s hodnotami demokratického právního státu. Poukazovali na to, že zastavení trestních řízení porušuje majetková práva poškozených.

"Byť se abolice nutně - z povahy věci - práv poškozených i citelně dotýká ..., přesto jako taková coby protiústavní být uvažována nemůže," uvedl ÚS a upozornil, že poškození mají vždy možnost uplatnit své nároky v občanskoprávním řízení.

Zájmu, kteří senátoři sledují, by ale podle ÚS mohly vyjít vstříc soudy obecné, a to v řízeních o tom, na koho a jak abolice dopadá.

"Kupříkladu v případě obviněných, kteří se jako uprchlí vyhýbali trestnímu stíhání, by mohlo být uváženo, zda do rozhodné doby trestního stíhání tomu korespondující dobu nezapočítat," napsali ústavní soudci v odůvodnění svého usnesení.

"Obdobně se otevírá výkladová otázka, zda přiměřeně nepostupovat i ve vztahu k těm, kteří zjevným obstrukčním chováním v řízení výlučně způsobili relevantní prodloužení jejich trestního stíhání," pokračují. Aboliční rozhodnutí totiž podle nich směřuje proti nepřiměřené době trestního stíhání, kterou způsobila veřejná moc.

Podle údajů z února zatím abolice zastavila 327 trestních stíhání, včetně závažných kauz hospodářské kriminality. Zhruba třetina zastavených trestních stíhání se týká závažnějších trestných činů, u kterých horní hranice trestní sazby převyšuje pět let.

Převážná většina zastavených trestních stíhání trvala podle nejvyššího státního zástupce přes osm let proto, že stíhání byla dlouhodobě přerušena kvůli nepřítomnosti obviněného, přičemž v těchto starších případech nebylo obviněného možno stíhat v jeho nepřítomnosti jako uprchlého.

Foto: archiv

Autor: ČTK