Ústavní soud rozhodl o návrhu financování stran

05.03. 12:17 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 05.03. 14:15

Právní úprava financování stran se měnit nebude. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 18 senátorů na sérii škrtů v zákoně o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Podle senátorů novelizace platná od začátku loňského roku ještě více rozevřela nůžky mezi etablovanými stranami a jejich menšími konkurenty. ÚS nebyl při rozhodování jednotný. Podle europoslance a advokáta navrhovatelů Stanislava Polčáka (STAN) je těsnost při hlasování soudců důvod, aby se parlament pokusil zákon novelizovat.

STAN následně v tiskové zprávě oznámil, že předloží návrh novely.

Soudce zpravodaj Radovan Suchánek zdůraznil, že soud nemůže zkoumat, zda je zvolená právní úprava optimální, ale zda je "ústavně souladná". Právní úprava podle něj neznemožňuje svobodnou soutěž politických stran. Výsledek posledních sněmovních voleb označil za důkaz otevřenosti politického systému. Ve sněmovně je devět subjektů, víc než kdykoli dřív.

Suchánek v odůvodnění poukázal i na to, že někteří z 18 senátorů pro novelizaci hlasovali. "Bez nich by tento návrh zákona nebyl Senátem schválen," konstatoval.

Senátoři u soudu zpochybnili třeba podmínku tří procent hlasů ve sněmovních volbách pro nárok na stálý státní příspěvek. Hranice podle nich výrazně zvýhodňuje strany, které hranici přesáhnou, před těmi, které zůstanou těsně pod ní. Příspěvek činí ročně šest milionů korun, za každou desetinu procenta se zvyšuje o 200.000 korun ročně až do pěti procent hlasů, dál neroste. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900.000 korun.

Členům horní komory se nelíbí ani podmínka, aby půjčky stranám poskytovaly jen banky a další peněžní instituce. Podle senátorů tak mají snazší přístup k úvěrům velké strany, malým banky tak ochotně nepůjčí. Senátoři právní úpravu popisují jako "převráceného Jánošíka", který chudým bere a bohatým dává. Podle soudu ale úprava zvyšuje průhlednost financování stran.

ÚS se na podnět senátorů zabýval i limitem na finanční dary stranám. Ten činí tři miliony ročně od jedné fyzické či právnické osoby. Senátoři upozornili, že zákon tím omezuje i případné vzájemné dary mezi stranami, jež představují formu volební spolupráce. Podle ÚS je česká právní úprava srovnatelná se zahraničními a limit má legitimní důvody - snahu minimalizovat riziko korupce a ochranu rovné soutěže politických sil.

Poslední část výtek senátorů se týkala pravidel pro financování politických institutů stran. Mohou usilovat o příspěvek na podporu své činnosti. Systém je ale podle senátorů nastavený znovu tak, že zvýhodňuje strany dlouhodobě zastoupené ve sněmovně.

Podle Polčáka je těsné hlasování soudců důvod, aby parlament zkusil změnit zákon novelou, u některých námitek byl rozdíl jediného hlasu.

"Myslím, že to ukazuje, že senátoři za Starosty a nezávislé spolu s dalšími senátory přesně identifikovali slabá místa toho zákona. Pokud jsme ve dvou případech velmi těsně o jeden hlas nedosáhli na zrušení předmětné části zákona, tak to vyvolává minimálně úvahu, že by se možná měl parlament pokusit tuto změnu dosáhnout legislativní cestou," řekl Polčák.

Starostové a nezávislí vzápětí uvedli v tiskové zprávě, že STAN navrhne změnu, aby kritéria pro výplatu příspěvku brala v potaz i zastoupení v Senátu a krajských zastupitelstvech. Pochybnosti soud podle STAN vyjádřil i v případě nemožnosti půjček stran od svých členů. "Předložíme novelu zákona, která stanoví stejný limit na půjčky od svých členů, jako je to v případě darů, tedy tři miliony korun. V případě darů mezi stranami by se mělo jednat o limit kolem deseti milionů korun," doplnil místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN).

Foto: ČTK/Fotobanka ČTK/Horázný Josef,Štěrba Martin

Autor: ČTK