Ústav pro studium totality má novou vědeckou radu

26.08. 19:03 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 26.08. 20:29

Hlavní rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) schválila všech jedenáct kandidátů do nové vědecké rady, které jako do svého poradního orgánu navrhl nový šéf ústavu Zdeněk Hazdra. Má tak šest českých a pět zahraničních odborníků. Jsou mezi nimi historici, politologové i další zástupci společensko-vědních disciplín, pět žen a šest mužů. Sedmičlenná rada schválila po téměř dvouhodinovém jednání všechny kandidáty jednomyslně. Poprvé se vědecká rada sejde zřejmě 16. září.

"Hlavním kritériem byla odbornost, profesní uznání v akademických kruzích. Tito lidé mohou být přínosní pro činnost Ústavu pro studium totalitních režimů," řekl po zasedání Hazdra. Do budoucna předpokládá, že se rada rozšíří.

Ilustrační foto. Ve vědecké radě usedne historička umění Milena Bartlová, historik a profesor českých dějin Zdeněk Beneš či německý historik Detlef Brandes, uznávaný specialista na dějiny střední a východní Evropy a česko-německé vztahy ve 20. století. Dále zde bude americká historička a spisovatelka českého původu Paulina Brenová, která se zaměřuje na moderní dějiny střední a východní Evropy a dánský historik a bohemista Peter Bugge.

K dalším členům patří i americká historička a germanistka Cathleen Giustinová, mediální historik Jakub Končelík, americký historik a politolog Mark Kramer, politoložka Blanka Mouralová, kulturoložka a literární vědkyně Libora Oates-Indruchová, historik a politolog Michal Pehr. "Návrhy byly ve všeobecné shodě, žádné jméno nebylo vytaženo z balíku jmen," ohodnotil jednání hlavní rady její člen Michal Uhl.

Například Kramer, přední odborník na mezinárodní vztahy, studenou válku a bývalé evropské komunistické režimy, byl ve vědecké radě už od počátků existence ústavu. "O to více mě těší, že dal ústavu ještě jednu šanci a má zájem se podílet na jeho činnosti," komentoval Hazdra.

Z předchozí vědecké rady zůstali například Beneš a Pehr. Hazdra podle informací ČTK oslovil také německou historičku Christiane Brennerovou, ta se však omluvila z rodinných důvodů.

Vědecká rada instituce, která má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, je poradní platformou pro výzkum. Nemá žádné přímé pravomoci. Její členové se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je na rozdíl od člena hlavní rady neplacená. Přesný počet členů rady zákon nenařizuje, rada by se měla scházet až třikrát ročně.

Osazenstvo předminulé vědecké rady loni na jaře odešlo na protest proti odvolání tehdejšího ředitele Daniela Hermana a nástupu nové ředitelky Pavly Foglové. Tyto kroky kritizovali i někteří politici.

Bývalá ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Foglová. Minulá vědecká rada ukončila činnost krátce předtím, než Foglová skončila ve funkci. Podle bývalého předsedy této rady a neúspěšného kandidáta na šéfa ÚSTR Adriana Portmanna odvolala tehdy Foglová členy vědecké rady protiprávně, protože jsou jmenováni radou nikoliv ředitelkou. Tvrdí, že neexistuje žádné usnesení vědecké rady o provázanosti jejího mandátu s mandátem ředitelky Foglové.

Dále upozornil, že je ÚSTR poznamenám hlubokou krizí. "Vedení ústavu a zejména nejvyšší orgán ústavu, rada, systematicky porušuje závazné právní normy. Notoricky často nedodržuje rada ÚSTR svůj vlastní jednací řád," uvedl Portmann v prohlášení. Jako jeden z příkladů uvedl, že v rozporu se zásadami je, že rada vedená předsedkyní Emilií Benešovou zasedá převážně neveřejně. Její rozhodnutí jsou pro veřejnost nepřezkoumatelná, protože rada údajně odmítá zveřejnit příslušné záznamy a zápisy. Portmann také upozornil na prohraná soudní řízení, rozmáhající se klientelismus a finanční škody značného rozsahu..

Foto: Shutterstock , ČTK , Kamaryt Michal, Vondrouš Roman

Autor: ČTK