Úspěšnost maturantů: mezi kraji panují výrazné rozdíly

07.08. 05:50 | Autor: ČTK

Mezi kraji jsou výrazné rozdíly v podílu středoškoláků, kteří nezvládli maturitní zkoušku. Nejvíce se neúspěšnost u maturit liší na učilištích a nástavbách. V různých částech země je to až o zhruba 30 procentních bodů. Nejmenší rozdíly jsou na gymnáziích, a to kolem dvou procentních bodů. Nejúspěšnější jsou maturanti v Praze či ve Zlínském kraji, nejhůře jsou na tom v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vyplývá to z analýzy výsledků maturitních zkoušek v letech 2011 až 2017, kterou vypracoval Cermat.

Zatímco v Ústeckém kraji do roku 2017 maturitní vysvědčení nezískalo 16,4 procenta maturantů, ve Zlínském kraji to bylo 7,2 procenta. Tyto údaje zahrnují i žáky, kteří ještě mohli zkoušku dokončit. V absolutní neúspěšnosti si vedla nejlépe Praha se 3,4 procenta maturantů, na poslední příčce pak zůstával kraj Ústecký, přičemž rozdíl mezi nimi činil přibližně pět procentních bodů.

Neúspěšnost maturantů v krajích se v daném období lišila i podle typu škol. Největší rozdíly byly u nástavbového studia. V Ústeckém kraji v něm do roku 2017 nezískalo maturitní vysvědčení kolem 51 procent maturantů, zatímco ve Zlínském kraji o zhruba 30 procentních bodů méně. Ve středních odborných školách činilo rozpětí mezi kraji asi 11 procentních bodů. Gymnazisté na tom byli nejhůře v Praze s 2,3 procenty neúspěšných a nejlépe na Vysočině s 0,5 procenty.

Podíl těch, kteří už další pokusy nemají, činil na gymnáziích do roku 2017 například na Vysočině 0,1 procenta maturantů a v nejslabším Ústeckém kraji 0,6 procenta. Na učilištích v Ústeckém kraji skončilo bez maturity 17,2 procenta žáků. Nejmenší absolutní neúspěšnost byla mezi učni v Pardubickém či Jihomoravském kraji, a to 8,2 procenta.

Rozdíly v kvalitě škol

Podle Cermatu existuje souvislost mezi podílem dětí, které se v kraji hlásí na maturitní obory, a tím, jakých výsledků pak dosahují. "Vztah mezi těmito dvěma veličinami lze popsat jako čím nižší účast na maturitním vzdělávání, tím vyšší míra neúspěšnosti maturantů," stojí v analýze.

Podle nedávné analýzy Nadačního fondu Eduzměna se v ČR liší už kvalita základních škol, takže mezi stejně starými dětmi mohou vznikat rozdíly v dovednostech a znalostech až jeden a půl roku. Rozdíly v kvalitě škol souvisí podle Eduzměny s výraznou decentralizací českého školství, která je největší mezi zeměmi OECD. Na odlišnou kvalitu vzdělávání v různých částech země upozornila již dříve i Česká školní inspekce.

Ani napotřetí nebo do uplynutí pětileté lhůty neuspělo u maturity v letech 2011 až 2017 celkem 4,8 procenta maturantů. V daném období tak z maturitních oborů odešlo bez řádně ukončeného vzdělání kolem 27 500 lidí. Neúspěšnost prvomaturantů v uplynulých letech každoročně rostla. Loni na jaře činila 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Souhrnná data za letošní jarní termín zveřejní Cermat zřejmě ke konci prázdnin.

Neúspěšnost maturantů v letech 2011 až 2017 - včetně těch, kteří ještě mohli zkoušku dokončit (v procentech):

	CELKEM	Gymnázia	Střední odborné školy	Střední odborná učiliště	Nástavby
CELKEM	9,9	1,3	9,6	18,6	28,2
Hlavní město Praha	8,9	2,3	8,7	17,7	26,5
Jihočeský	9,2	1,0	8,7	15,6	24,3
Jihomoravský	9,0	1,2	9,1	15,7	24,8
Karlovarský	13,3	1,6	13,4	28,9	42,3
Kraj Vysočina	7,7	0,5	6,3	16,6	22,9
Královéhradecký	8,7	0,8	8,5	17,5	26,0
Liberecký	11,4	1,5	11,2	20,1	31,3
Moravskoslezský	10,1	1,4	9,8	20,3	30,1
Olomoucký	9,0	0,8	7,8	16,8	24,6
Pardubický	8,0	0,8	8,5	13,9	22,4
Plzeňský	10,2	1,2	8,9	17,3	26,2
Středočeský	11,1	0,8	11,2	19,8	31,0
Ústecký	16,4	1,9	17,1	34,0	51,1
Zlínský	7,2	0,7	5,7	14,7	20,5

Zdroj: Cermat

Absolutní neúspěšnost maturantů v letech 2011 až 2017 - pouze ti, kteří neudělali maturitu ani napotřetí či do pěti let (v procentech):

	CELKEM	Gymnázia	Střední odborné školy	Střední odborná učiliště	Nástavby
CELKEM	4,8	0,3	4,9	10,4	13,4
Hlavní město Praha	3,4	0,5	3,2	8,6	11,4
Jihočeský	4,3	0,3	4,4	8,7	11,7
Jihomoravský	4,4	0,2	4,8	8,2	13,8
Karlovarský	6,6	0,5	7,0	15,5	17,1
Kraj Vysočina	4,1	0,1	3,4	9,9	13,2
Královéhradecký	4,5	0,2	4,6	9,7	13,1
Liberecký	5,5	0,4	5,6	10,9	14,6
Moravskoslezský	5,1	0,3	5,2	12,0	13,0
Olomoucký	4,6	0,1	4,6	8,3	12,5
Pardubický	4,2	0,2	4,4	8,2	12,6
Plzeňský	5,0	0,4	4,2	11,1	14,3
Středočeský	5,8	0,3	5,9	12,5	14,7
Ústecký	8,2	0,6	8,8	17,2	17,3
Zlínský	3,9	0,2	3,3	9,3	11,8