K výčtu toho, co Češi dali světu, lze směle připojit i revoluci v léčbě infarktů. Metodu okamžitého převozu pacientů na operační sál, původně kritizovanou jako "hubení pacientů", převzal celý svět. Profesor Petr Widimský stál u zrodu tehdy převratné myšlenky.
Právě nemocniční úmrtnost za posledních dvacet let dramaticky klesla: z pětadvaceti na pět procent. Komu nebo čemu za to vděčíme?
Vysokou školu jsem ukončil v roce 1979 a prvních pár let po promoci, když jsem nastoupil do nemocnice jako mladý lékař, jsme se na pacienty s infarktem v podstatě jen dívali. Neměli jsme žádnou možnost, jak průběh nemoci ovlivnit. Mohli jsme částečně léčit některé komplikace, ale s velmi nejistým dopadem na dlouhodobé přežití takového člověka. K prvnímu zásadnímu zlomu došlo v 80. letech, kdy se rozšířila takzvaná trombolytická léčba, která velkou měrou ovlivnila další osud nemocných. Spočívala v podání infuze s velmi účinným lékem, který rozpustil krevní sraženinu ve věnčité tepně (příčina vzniku infarktu, pozn. red.). Bohužel efekt se dostavil asi jen u poloviny nemocných, u zbylých padesáti procent byla léčba neúčinná, tedy jako by nic nedostali. Navíc u dvou až tří procent případů hrozilo pacientovi riziko vážného život ohrožujícího krvácení do mozku a u dalších asi pěti procent krvácení v jiných částech těla. Po tu dobu, kdy se lék na rozpuštění sraženiny podává, se totiž krev nesráží. Takže pokud má pacient skryté onemocnění, může být pro něj toto krvácení smrtelné.
Kdy přišel druhý zásadní zlom?
V 90. letech se začala používat v léčbě infarktu koronární angioplastika, tedy katetrizační postup, kdy se do věnčité tepny zavede supertenký drátek, po němž se jako po kolejničce vpraví do cévy balónek; jím se sraženina rozruší a zúžené místo roztáhne. A na závěr se vloží stent, tedy jakási výztuž. S metodou přišel poprvé v roce 1977 Andreas Grüntzig, německý lékař pracující ve Švýcarsku. A já jsem měl to štěstí, že jsem byl v letech 1992 a 1993 na stáži v Holandsku, kde tento postup začali kolegové ve větší míře používat i pro léčbu infarktu. Tam jsem se zákrok naučil provádět a po návratu do Prahy v roce 1994 jsme metodu s kolegy začali používat i na našem pracovišti.
O tři roky později se vám podařilo díky studii Prague 1 prokázat, že angioplastika je v léčbě infarktu mnohem účinnější než trombolýza.
Ano, v této studii jsme srovnávali obě zmíněné metody. Výzkumu se zúčastnily tři stovky pacientů. Ty jsme takzvaně randomizovali, tedy náhodně rozdělili do tří skupin. Třetinu nemocných jsme léčili trombolytiky, tedy tak, jak bylo v té době standardem. Druhé skupině jsme také podali trombolýzu, ale zároveň jsme je sanitkou okamžitě převáželi do kardiocentra na angioplastiku. Šlo tedy o kombinaci obou metod. U třetí části pacientů jsme trombolýzu nedali, abychom se vyvarovali riziku případného krvácení, a nemocné jsme transportovali do kardiocentra, kde jim opět provedli angioplastiku. V té době jsme si mysleli, že nejlepší možná léčba bude ta druhá, která využívá obě metody. Ale i my sami jsme byli překvapení, že nejlíp dopadla třetí skupina nemocných.
Takže trombolýza je od té doby slepá kolej?
U nás se už nepoužívá. Ale v některých oblastech ano. Například na řeckých ostrovech, v severní Skandinávii nebo na severu Kanady, kde jsou vzdálenosti do nemocnice extrémní, má tato metoda stále smysl.
* Jak probíhal vývoj revoluční metody v léčbě infarktu v Česku?
* Jakého uznání se dočkali čeští kardiologové?
* Jak se dá snížit riziko úmrtí na infarkt?
* Jak infarkt souvisí s mozkovou příhodou?
* Postihuje infarkt častěji ženy nebo muže?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 8. září 2014.
Na nedostatek učitelů matematiky chce upozornit nadační fond Matika Česku. Vznikl na základě stejnojmenného projektu nadace...
Na prázdná místa na zdi auly Gymnázia Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi se vrátily jako repliky dva historické obrazy. Malby se...
Ve stínu revolučních událostí v Československu zůstala 28. listopadu 1989 jiná převratná událost - první transplantace kostní...
Pražský dopravní podnik (DPP) v sobotu nasadí do provozu devět vánočně vyzdobených tramvají a autobusů. Než tyto vozy vyjedou na...
Příjemné vánoční zklidnění najdete jako každý rok v adventním čase od 28. listopadu v Holešovické tržnici. Těšit se můžete na...
Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib bude kandidovat na předsedu Pirátů. Informoval o tom v dnešní tiskové zprávě. Chce, aby...
Ve dnech 22. a 23. listopadu se v Cubex centru na pražské Pankráci uskuteční Intimity Festival, který přináší do České republiky...
Akademie Michael, která se dlouhodobě řadí mezi přední vzdělávací instituce v oblasti umění a médií, má důvod k oslavám. Dominik...
Budova Legatica spadá do areálu Nové Waltrovky, projektu Penta Real Estate, v Praze 5 a navazuje na první úspěšnou etapu...
Evropská unie podpoří deset projektů Správy železnic (SŽ) na modernizaci české železnice částkou 11,5 miliardy korun. Peníze...
Zahájení výroby biometanu ve fermentační stanici ve Vysokém Mýtě se opožďuje. Město vloni léta odstavené zařízení pronajalo...
Praha má ve svých ulicích žhavou novinku – IQOS friendly taxíky, které jako vůbec první představila ve své flotile jedna z...
I mezi těmi nejmladšími jsou hrdinové, jejichž velké činy si zaslouží uznání a pozornost. S cílem podpořit právě tuto myšlenku...
Když získáte ocenění v prestižní soutěži Fotograf roku, kterou každoročně pořádá Asociace profesionálních fotografů ČR, je to...
Významná Galerie 400 ASA, která v rámci svého programu Push Process pomáhá mladým fotografům na počátku kariéry, přizvala ke...
Vedle liberecké radnice a vysílače na Ještědu je Centrum Babylon jedním z nejznámějších turistických cílů severočeské metropole....
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) chystá opatření ke zvýšení bezpečnosti. Nechá například upravit vrátnici, aby z ní...
Manželé Paulovi, kteří vybojovali 6. místo na olympiádě 2022 v Pekingu, se znovu stali mistry republiky. V úterý získali svůj...