Trump Ameriku rozděluje jako Zeman Česko, míní Kmoníček

29.01. 09:01 | Autor: Filip Nachtmann, Petr Kolář

Spojené státy jsou pod novým prezidentem Donaldem Trumpem rozděleny podobně jako Česko po volbě Miloše Zemana, říká zahraničněpolitický expert Hradu Hynek Kmoníček. Mluví i o budoucích amerických investicích u nás, o Ivaně Trumpové jako možné velvyslankyni nebo o tom, že se Trump místo na Evropu bude soustředit na Rusko a Čínu.

Anketa:

Miloš Zeman je prezidentem České republiky už čtyři roky. Jak byste oznámkovali jeho počínání?

Jednička. 30 %
Dvojka. 15 %
Průměr - takže trojka. 15 %
Čtyřka. 15 %
Propadl, nedostatečná - tedy pětka. 26 %

Po nástupu Donalda Trumpa se zdá, že jsou Spojené státy rozděleny. Dalo by se to přirovnat k situaci v Česku po zvolení Miloše Zemana?

Myslím, že ta paralela platí. A to i v tom ohledu, že volební kampaň vyhlášením výsledků voleb neskončila. Ta země jednoznačně rozdělena je. Příznivci Hillary Clintonové budou vždy upozorňovat na to, že získala o dva miliony hlasů víc, příznivci Donalda Trumpa budou říkat, že volby se nehrají na počet hlasů, ale volitelů. A témata, o nichž byla celá volební kampaň, budou přesně ta, která budou společnost rozdělovat dál. I z tohoto důvodu bude pro Donalda Trumpa klíčové, jestli bude mít dobré vztahy hlavně s republikánskou částí Kongresu. Protože ve chvíli, kdy mu Kongres bude krýt záda namísto toho, aby mu přidělával problémy, by se některé jeho revoluční kroky mohlo podařit realizovat. Kdyby se ale dostal do sporu s vlastním Kongresem, zažije zřejmě stejnou frustraci, jako bylo závěrečné období Baracka Obamy.

U nás pnutí ve společnosti trvá už čtyři roky, situace se nikdy neuklidnila. Američané ale vždy byli pověstní tím, že po kampani boj končí a respektují se výsledky voleb. Může tentokrát ono rozdělení trvat celý Trumpův mandát?

Může. Dnes vidíme, že to ve Spojených státech vlastně nefunguje o tolik jinak než v České republice. Dám klasický příklad: v Americe nebylo typické, aby po výměně prezidenta odešlo celé vedení ministerstva zahraničí včetně kariérních diplomatů ve státní službě, jako se to stalo teď. To je nepříliš pozitivní věc, která byla vždy typická pro české výměny vlád, ale nikdy ne ve Washingtonu. U nás někteří měli sen o tom, že se česká demokracie bude tak dlouho vyvíjet, až jednou dosáhne úrovně té americké, vývoj šel ale opačně.

Má Donald Trump šanci spory ve společnosti nějak zlomit? Nebo by měl naopak zvolit taktiku Miloše Zemana, který se soustřeďuje spíše na své voliče a potenciální podporovatele?

To se teprve uvidí. Zaujal mě výrok jednoho z Trumpových hlavních poradců Stephena Bannona. Ten nedávno hovořil s tiskem, který nemá moc rád, a řekl mu zajímavou větu: Naší opozicí není Demokratická strana, naší opozicí je tisk.

Je podle vás Miloš Zeman českým Donaldem Trumpem, jak napsal do svého gratulačního dopisu?

Kdo chce, paralely si tam najde. A většinou je hledají ti, kteří prezidenta chtějí buďto pochválit, nebo pohanit. Podle toho si vybírají argumenty. Ale nejsou na světě dva lidé, kteří by byli úplně totožní.

Spíše jde o to, zda jsou Zeman s Trumpem podobným typem politiků.

Ono je to jiné v jedné věci. Donald Trump je prezidentem v prezidentském systému. Český prezident má jasně stanovený úplně jiný typ pravomocí v ústavě. Většinou to popisuji tak, že ústava je klec a prezident je lev. Někteří prezidenti v kleci spokojeně usnou a jiní zase prostrkují pracky skrze klec tak, že není dobré se k ní přibližovat.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 30. LEDNA 2017.

Autor: Filip Nachtmann, Petr Kolář