Tresty za obsazení Šatovky? Obecně prospěšné práce a pokuta

11.07. 12:38 | Autor: ČTK

Za obsazení usedlosti Šatovka v Šáreckém údolí ve středu potvrdil pražský městský soud devíti squatterům trest obecně prospěšných prací. Každý z nich podle rozsudku odpracuje 50 hodin. Prahu 6, která budovu vlastní, odkázal soud s požadavkem na náhradu škody na civilní řízení. Středeční rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Odvolací senát ve středu potvrdil trest, který aktivistům v březnu uložil Obvodní soud pro Prahu 6. Zrušil ale část, podle které měli Praze uhradit škodu šest tisíc a sto korun korun. Tu podle obžaloby způsobili vniknutím do domu. Předseda senátu Luboš Vlasák upozornil, že žalobkyně nepředložila jediný důkaz, že škodu způsobili právě obžalovaní.

Státní zástupkyně v odvolání sice uvedla, že aktivisté čelili obžalobě jako spolupachatelé a pokud trestný čin spáchali úmyslným společným jednáním, odpovídají za něj tak, jako by jej spáchali sami, s tím však soud nesouhlasil. "Tvrzení, že když tam byli všichni, tak za to můžou všichni, nemůže u soudu obstát," řekl Vlasák. Doplnil, že také nikdo nebyl obžalován z poškození cizí věci.

Odvolací soud také mírně upravil znění rozsudku. Někteří z obžalovaných totiž Šatovku opustili před 14. únorem, kdy poslední vyvedla policie. Původní rozsudek to ale nezohlednil. "Nemůžeme jim dávat za vinu, že v budově setrvali až do 14. února, když už v té době dávno seděli v cele předběžného zadržení," řekl Vlasák.

Obhájkyně žádala plní zproštění trestu

Obhájkyně aktivistů Věra Nováková ve středu žádala, aby byli obžalovaní zproštěni, případně bylo jejich jednání posouzeno jako přestupek. V odvolání poukazovala mimo jiné na rozhodnutí soudů v obdobných případech. Zmínila například loňské rozhodnutí Ústavního soudu, kde senát určil, že se justice se musí znovu a důkladněji zabývat tím, zda byl squatting v pražské usedlosti Cibulka skutečně trestným činem. Podle Vlasáka jde však o odlišnou situaci. Squatteři v Cibulce měli původně smlouvu s majitelem zámečku. Ten ji ale vypověděl a podal na squattery trestní oznámení.

Vlasák obžalovaným vysvětlil, kde je podle jeho názoru hranice mezi přestupkem a trestným činem. Všichni, kteří stáli před soudem, odmítli Šatovku opustit i poté, co je k tomu vyzval starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). Devět obžalovaných ani na tuto výzvu nereagovalo a v domě se zabarikádovali. "To posunuje jednání za hranici přestupku," řekl Vlasák.

Tresty, které ve středu potvrdil, jsou podle soudce minimální. "V tomto případě se obávám, že tresty nemají žádný smysl, ale musíme je uložit," řekl. "Chceme, aby si uvědomili tu hranici. Kdyby vylezli na barák a vyvěsili tam transparent, nebyli by odsouzeni. Kdyby uposlechli výzvy vlastníka, nebyli by odsouzeni," doplnil.

Aktivisté chtěli upozornit na nevyužití budovy

Dvě až tři desítky squatterů vnikly do budovy v Praze 6 v pátek 9. února. Před soudem stanulo devět z nich, kteří v domě setrvali i přes výzvy policie a vlastníka. Poslední aktivisté dům opustili až 14. února. Chtěli docílit toho, aby usedlost nezůstala prázdná a podařilo se ji oživit.

Praha 6 dostala Šatovku do správy pro sociální využití. Usedlost do roku 2011 sloužila jako bytový dům, v roce 2015 odešli poslední nájemci nebytových prostor. Poslední roky nebyla nevyužívaná a vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci.

Radnice nyní chce v budově a nově vzniklých menších domcích kolem ní vybudovat malometrážní byty určené pro seniory v tíživé životní situaci. Změnu funkčního využití budovy z čistě obytného na budovu veřejného vybavení schválili pražští zastupitelé v březnu. Seniorské bydlení se sociální službou, komunitním centrem i stravovacím provozem chce Praha 6 financovat sama s využitím dotací.

Squatteři u soudu (březen 2018).