Topolánek ocenil Medka. Dostal medaili jako Mašínovi

05.03. 12:53 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 05.03. 16:27

Premiér Mirek Topolánek v úterý předal plaketu předsedy vlády novináři, hudebníkovi a někdejšímu kancléři prezidenta Ivanu Medkovi. Ocenil jeho odvahu v celoživotním boji za svobodu. Byl podle něj vždy statečný a zásadový. "Svým přístupem v boji za svobodu dokresluje ten vějíř, který patří k únoru 1948," řekl dnes novinářům premiér.

V úterý Topolánek v Kramářově vile ocenil také šestasedmdesátiletého Milana Paumera, který se spolu s bratry Mašíny v 50. letech minulého století postavil komunistickému režimu se zbraní v ruce. Plaketu předsedy vlády už minulý týden na velvyslanectví ve Washingtonu osobně převzal také Josef Mašín, jeho bratr Ctirad se ze slavnostního aktu omluvil.

Premiér tehdy i dnes vyjádřil naději, že toto nově vzniklé symbolické ocenění povede k celonárodní diskusi o třetím odboji, k usmíření a vyrovnání se s minulostí.

Za Medkem přijel premiér v úterý do jeho bytu a plaketu mu předal tam. "Pak jsme spolu chvíli hovořili. Podle jeho názoru mám na tu plaketu nárok," řekl dnes oceněný. Pokud jde o jeho postoj k dnešním komunistům, dlouhodobě třetí nejsilnější straně, Medek míní, že morálně je to nepřijatelné, ale právně v pořádku. Tak je tomu ale podle něj s mnoha věcmi. "Jak se s tím vyrovnáme politicky, to je věc každého jednotlivce," uvedl.

Podle něj je možné nestýkat se s komunisty víc, "než je absolutně nutné". "Pokud to dělá někdo navíc, z jakýchkoli jiných důvodů, no tak je v podstatě pořád znovu potvrzuje, a tím jejich voličům dává vlastně za pravdu v tom, že je mohou volit jako stranu, která je absolutně v pořádku," prohlásil. KSČM ale podle něj v pořádku rozhodně není, což prý dokládá i její nedávné vyjádření k výročí února 1948. "Oni se prostě nezměnili," dodal Medek. Výkonný výbor KSČM se minulý týden přihlásil ke komunistickému převratu v únoru 1948. Před šedesáti lety šlo podle stanoviska stranického vedení o zásadní politický zvrat, který vedl ke vzniku první historické formy socialismu.

Ivan Medek: novinář, kritik, organizátor

Medek, který se letos dožije 83 let, tvrdí, že se mu nepovedlo nic z toho, co chtěl. Ale pro svobodu a demokracii toho nevykonal málo. "Měl jsem štěstí, že jsem mohl přispět k některým věcem, které se povedly. Nakonec jsem dělal věci, o nichž jsem netušil, že je dělat budu," vzpomínal krátce před osmdesátkou. Životní peripetie jej zavedly leckam - od mytí nádobí v hospodě až po funkci prezidentova kancléře. Ale asi nejvýznamnějším zůstane Medkovo angažmá v emigraci, kdy pracoval pro Hlas Ameriky.

S komunistickou ideologií udělal celoživotní negativní zkušenosti. Již jeho rodinný původ sympatie komunistů nevzbuzoval: otec Rudolf Medek byl legionář a spisovatel, dědeček byl slavný malíř Antonín Slavíček. Jeho předčasně zesnulý mladší bratr Mikuláš se také proslavil jako malíř. Medek je přes babičku Slavíčkovou, která si vzala Herberta Masaryka, nevlastním pravnukem T. G. Masaryka.

Topolánek soudí, že Medek je člověk, s nímž lidé nemusí vždy souhlasit, ale měli by si ho vážit. "Je to člověk, který svou neokázalou statečnost projevoval zásadovými postoji, ať už se to komukoli hodilo, či ne," dodal předseda vlády v dnešním prohlášení.

Ivan Medek (* 13. 7. 1925)

český novinář, hudební kritik a publicista

1945-48 - působí jako hudební kritik
1946-1970 - organizátor hudebního života (Český komorní orchestr, Česká filharmonie, Pražské jaro, Hudební mládež)
1960-69 - hudební publicista v ČRo a Československé televizi

1970-77 - redaktor nakl. Supraphon

1977 - podepisuje Chartu 77

1978 - zakládající člen VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných)

1978 - odchází do exilu

1978-93 - stálý spolupracovník rozhlasové
stanice Hlas Ameriky ve Vídni

1978-90 - spolupracovník Svobodné Evropy
1980-90 - dodával zprávy a dokumenty o situaci v ČSSR více než sedmdesáti
exilovým a mezinárodním institucím, archivům a univerzitám

1990-92 - poradce České filharmonie
1990-93 - poradce ministra kultury ČR

1992 - předseda Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání

1993-96 - ředitel odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky
1996-98 - vedoucí Kanceláře prezidenta

Foto: ČTK

Autor: ČTK