"Típnout!" Obavy, hluk, kluby. Co změní zákaz kouření v hospodách

Budou chodníky před hospodami obsypané hloučky kuřáků? Vydělají prodejci e-cigaret? Vzniknou nové kuřácké kluby? Česko se 31. května, na Světový den bez tabáku, stane devatenáctou evropskou zemí s úplným zákazem kouření v restauracích, hospodách či kavárnách.

Vyhlášená hrabalovská pivnice U Zlatého tygra v historickém centru Prahy je už hodinu po otevření plná tak, že si nově příchozí mohou dát pivo jen "na stojáka". Od většiny stolů stoupá ke stropu cigaretový dým a popelníky se plní nedopalky. Od posledního květnového dne by si kuřáci už ani tady neměli zapálit. Zákaz by samozřejmě platil i pro spisovatele Bohumila Hrabala, který pivnici proslavil a za nímž sem před lety přišli na plzeňské pivo prezidenti Václav Havel a Bill Clinton.

Hrabal si také občas rád potáhl z cigarety, byť si podle pamětníků kuřivo nekupoval a o cigaretu si občas řekl spolustolovníkům. Když výčepní dostane otázku, jak to tady po zákazu kouření bude vypadat, jen nazlobeně krčí rameny a kroutí hlavou. "To vážně netuším," řekne a otočí se za sebe, kde mu na stolku v popelníku hoří cigareta. Zhluboka z ní potáhne, zase ji odloží, jde zpět k pípě, začne roztáčet další piva a vrátí se k tématu: "Dovedete si představit, co se bude dít, až si tady na chodníku před hospodou bude chtít najednou zapálit deset nebo patnáct lidí?" Rozčileně mávne rukou. "Je to celý blbost!"

Cigaretové hlídky

Takzvaný protikuřácký zákon sice zakazuje kouření v hospodách, ale umožňuje to na zahrádkách nebo před restauracemi. V případě Zlatého tygra, který zahrádku nemá, je jedinou možností jít s cigaretou na chodník. Jenže Husova ulice, kde pivnice funguje od počátku 19. století, je poměrně úzká a věčně zaplněná turisty - jen pár kroků odtud vede Královská cesta na Pražský hrad.

To, že budou muset na každou cigaretu před hospodu, si zatím nechtějí připustit ani štamgasti a vulgárně za to nadávají Evropské unii. Nic jiného než se pravidlům podvolit jim ovšem nejspíše nezbude - za cigaretu zapálenou u stolu jim hrozí pokuta pět tisíc korun a benevolentní personál může zaplatit dokonce desetinásobek. "Ano, pokuta v takovém případě hrozí i provozovateli, a to až do výše padesáti tisíc korun," sdělila časopisu TÝDEN mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. A přesně popsala, jak by měl personál postupovat, pokud si host v jeho podniku zapálí: "Je povinen ho vyzvat, aby toho zanechal. Pokud tak neučiní, musí to oznámit kontrolním orgánům, jako je například policie. Jinak mu hrozí výše uvedená pokuta až padesáti tisíc."

Ani s cigaretou před pivnicí ovšem nemusejí mít štamgasti od Tygra klid. Městský obvod Praha 1, kde legendární hospoda stojí, totiž plánuje najmout speciální protikuřácké hlídky. V každé ze čtyř patrol by měli být tři muži s dobrou fyzickou kondicí a znalostí cizích jazyků. Radnici to vyjde ročně na stovky tisíc korun. Hlavní "zbraní" patrol má být domluva. "Kouř z cigaret může vadit lidem, kteří bydlí nad hospodami. Na ulici se zvýší hluk a přibude také nedopalků," zdůvodnil tento krok pro iDnes.cz starosta prvního pražského obvodu Oldřich Lomecký. Praha 4 v rámci osvětové kampaně Neházejte nedopalky na zem zase hodlá kuřákům rozdávat pouzdra na nedopalky a Brno chce kvůli zvýšenému počtu "vajglů"
přijmout dalších deset zametačů.

Také Kolín se obává, že se v nočních hodinách v okolí barů a hospod zvýší hluk. "Bojíme se. Opravdu se bojíme toho, že se ten hluk zvýší. Městská policie je již připravena takovou situaci řešit," říká starosta Vít Rakušan, podle něhož bude muset město nakoupit nové koše a popelníky. Žádná radnice ale zatím neoznámila, že podle vzoru Vídně zavede speciální pokuty za odhozené nedopalky.

Jak ukázal průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR mezi 570 provozovateli restauračních zařízení, 55 procent z nich s "protikuřáckým zákonem" nesouhlasí. Negativní důsledky, tedy méně hostů a propad tržeb, častěji očekávají hospody, které nenabízejí jídlo (více než 60 procent dotázaných). U podniků poskytujících stravování to je 36 procent.

"Předem víme, že někteří naši hosté vnímají zákaz pozitivně, jiní negativně. Myslím, že ho ale přijmou tak, jak přijde. Rozhodně to pro nás není žádná tragédie," říká Jana Modesová z restaurace Pepe Lopez v Karlových Varech. Tomáš Král, provozovatel penzionu Josef ve Františkových Lázních, zvažoval zavedení zcela nekuřáckého provozu delší dobu. Povinný zákaz kouření mu usnadnil rozhodnutí, zda oddělený kuřácký salonek zrušit. Ostatně: na hospody bez kouře se těší spousty nekuřáků. Také proto, že jim oblečení nebude smrdět, jako by ho vymáchali v popelníku.

Kuřácké kluby

Obavy mají spíše menší podniky. "Většina lidí přijde večer na pivo a jsou mezi nimi kuřáci. Připravili jsme u hospody terasu, kam si budou moci dojít zapálit. V létě v tom nevidím takový problém, ale horší to bude, až se ochladí," míní Josef Iška z restaurace Rychta v Kamenném Újezdu na Českobudějovicku. Podle něho se může stát, že kuřáci začnou chodit do takzvaných klubů. "Budou to takové nelegální hospody pro uzavřenou společnost, kde se bude kouřit," dodal.

Jenže ani v tomto případě nemusí jít pro hospody o žádnou výhru. Podle ministerstva financí může být takový postup vyhodnocen jako obcházení zákona a pak by mohla následovat pokuta, případně i uzavření podniku. "U kuřáckého klubu nelze vyloučit, že bude vzhledem k činnosti, která je tam provozována - například prodej alkoholických nápojů a pokrmů -, považován rovněž za provozovnu stravovacích služeb. Proto může být zřizování soukromých 'kuřáckých klubů' považováno za obcházení zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

To však záleží na vyhodnocení konkrétních případů kontrolními orgány," uvedlo ministerstvo na svých internetových stránkách. Ještě více než zákaz kouření vadí některým restauratérům "alkoholické" paragrafy zákona. Zejména ten, který zakazuje prodávat alkohol lidem, u nichž může hospodský předpokládat, že posléze někomu ublíží nebo něco zničí. "Zákon tak de facto přenáší odpovědnost za chování těchto dospělých a plně svéprávných osob na prodejce alkoholických nápojů," uvedl Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. Kuřákovi ovšem zůstane ještě jedna možnost, jak se svého škodlivého návyku zcela nevzdat a nemuset si chodit zapálit před hospodu - elektronické cigarety. Zákon jejich používání v restauracích povoluje (ale například na zastávkách městské hromadné dopravy nově zakazuje), protože z nich vychází víceméně jen neškodná pára.

"To považuji za rozumné," řekla TÝDNU Eva Králíková, která vede Centrum pro závislé na tabáku ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a je předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku. "Nechci říct, že by e-cigarety byly 'zdravější' než ty klasické, ale méně toxické, méně nebezpečné jsou určitě, odhadem nejméně o pětadevadesát procent. A riziko pasivního kouření se blíží nule," dodala.

Elektronické cigarety dokonce mohou pomáhat při odvykání kouření. "E-cigarety prvních generací uvolňovaly nikotin jen pomalu a přestat kouřit nepomáhaly. To ty novější, většinou kontejnery, umožňují rychlejší vstřebávání nikotinu a ty už účinné jsou," říká Králíková. Nejpřesnějšími daty podle ní disponují experti ve Velké Británii, kde jsou e-cigarety dokonce zdravotním systémem hrazeny jako lék takzvané druhé linie - pokud u odvykajícího nezaberou prostředky první linie, mezi něž patří náplasti, pastilky, ústní sprej a rozpustný film. "Mezi třemi miliony britských uživatelů e-cigaret letos poprvé převažují bývalí kuřáci klasických cigaret nad těmi, kteří se své závislosti teprve pokoušejí zbavit," dodala lékařka.

Poslední cigareta?

TÝDEN se zeptal několika prodejců elektronických cigaret, jestli jim s blížícím se zákazem přibývá zákazníků, ale žádná z firem své prodeje nijak výrazně nezvýšila - což ovšem může teprve nastat. "Je to zhruba pořád stejné," řekl například provozovatel obchodu E-cigo Milan Mráz.

Podle studie Státního zdravotního ústavu dokonce užívání elektronických cigaret kleslo, analýza se ale týká roku 2015. Náhražka klasických cigaret se naopak stává populární u dětí a mládeže, což je důsledek sledování youtuberů, kteří se specializují na takzvané vapování - různé druhy vypouštění páry z úst a nosu. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je děti napodobují s e-cigaretami, které ovšem neobsahují nikotin. "Objevuje se to ve školách. Asi bych za to nedával ředitelské důtky, ale svým dcerám bych to nedovolil," uvedl Vobořil.

Podle Evy Králíkové, nejznámější české bojovnice proti kouření, se zatím nikde nepotvrdilo, že by e-cigarety byly cestou ke klasickým cigaretám. To zákaz kouření v restauracích může mít opačný efekt - pro některé kuřáky může být impulsem, aby se své závislosti zbavili. V Česku kouří asi 2,2 milionu lidí, přičemž každou hodinu zemřou dva lidé na nemoci způsobené kouřením.

Pasivní kouření má každoročně na svědomí 1,5 až tři tisíce úmrtí. Celkem je tabák příčinou každého pátého úmrtí. "Většina kuřáků sice s kouřením ani teď nepřestane, ale omezí ho, protože bude muset s cigaretou ven a nezapálí si tolik cigaret jako u stolu, v průměru o pět denně méně," tvrdí Králíková. "A pro někoho to jistě bude poslední kapka k rozhodnutí s kouřením přestat úplně."

Čtěte dále

další zprávy