Šumava? Nikdo není spokojen, a to je dobře, říká náměstek

26.04. 16:10 | Autor: Karolina Brožová

Zákon o Národním parku Šumava je kompromis, který šlo mezi tamními obcemi a ekologickými aktivisty uzavřít. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ to říká náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Ač prý zákon není zcela podle jeho gusta, znění normy se zastává.

Kvůli Národnímu parku Šumava vedou ekologičtí aktivisté s místními obcemi spory řadu let. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa přišel se zákonem, který má částečně uspokojit obě znesvářené strany. Vymezuje území, na kterém se nesmí kácet ani kvůli kůrovci, a zároveň umožňuje vznik některých projektů, které požadovaly obce. Normu však ochránci přírody dál vydatně kritizují - údajně nebrání výstavbě na území parku a místo, aby přírodu od vnějších zásahů chránila, tak je usnadňuje.

Tomáš Tesař, náměstek ministra životního prostředí. Pan ministr životního prostředí Tomáš Chalupa dostal kvůli zákonu o Národním parku Šumava anticenu Ropák roku. Ekologům se zákon nelíbí, protože prý zmenšuje rozlohu bezzásahové zóny. Co na to říkáte?

Obecně, je potřeba říci tvrdá data. V současné době má NP Šumava první zónu na úrovni 13 procent. Návrh ministerstva ho zvětšuje na 26 procent. Z toho čtyři procenta jsou "dočasně zásahové". To, co je předmětem kritiky, že území, kde se nezasahovalo, bylo ve velikosti 30 procent, není úplně pravda. Území, které bude bezzásahové na úrovni těch 22 procent, bude skutečně bezzásahové ve smyslu kůrovcové těžby. To území, o kterém hovoří ekologové, nebylo striktně bezzásahové. Tam se dělaly stovky zásahů na výjimky, a to za všech ředitelů národního parku.

Proč se tedy nemohou zásahy proti kůrovci dělat pouze na výjimky i nadále?

Na 22 procentech území se nebudou moci dělat zásahy proti kůrovci ani na výjimky. Na tom území, o kterém oni hovoří jako o bezzásahovém, se zasahovalo. Teď budeme mít území, na které nemůžete s pilou v žádném případě. A takové území dosud na Šumavě neexistuje.

Proti zákonu ale nezbrojí jen ekologičtí aktivisté. Nelíbí se ani vedoucímu katedry práva a životního prostředí Právnické fakulty Karlovy univerzity Milanu Damohorskému. Zákon je podle něj v rozporu se zásadami ochrany přírody a umožňuje rozvoj podnikatelských aktivit.

Argumentovat proti něčemu, co není podloženo konkrétním faktem, neumím. Na území národního parku je v zákoně vymezena třetí zóna, což je intravilán obcí s nějakým rozvojovým územím těch obcí. Je to zhruba stejných pět procent, jako bylo dosud. Platí v té zóně pravidla. Zákon v sobě nemá žádné ustanovení, které říká: tady se může stavět benevolentněji. Jediný sporný projekt je ta lanovka. Stavba té lanovky ale není podmíněna tím, jestli je to na území národního parku nebo ne. To území má vysokou přírodní hodnotu, žijí tam ohrožené prioritní druhy a je to vymezené Naturou 2000. Ke stavbě musí být vypracován tzv. naturový posudek, který řekne, jestli ta stavba vůči těm druhům je nebo není negativní.

Proč je vůbec v zákonu dovoleno, aby lanovka vznikla?

Není v něm dovoleno, aby lanovka vznikla. V tom zákoně je v rámci dohod s místními samosprávami vymezen prostor, kde by ta lanovka, podle jejich představ, mohla stát.

Proč vůbec v té třetí zóně může ta lanovka být? Proč prostě zákon neřekne, že na území Národního parku takové projekty nemohou vzniknout?

Národní park taková oblast je. Dodnes ale zákon neměl. A neměl ho proto, že se dosud s obcemi nepodařilo vyjednat rozšíření první bezzásahové zóny, po kterém všichni volají. Zákon je kompromisem, aby obce souhlasily s tím, že se první zóna zdvojnásobila. To se od roku 1995 nepodařilo žádnému ministrovi. Jednou z podmínek obcí byl prostor pro lanovku. Ale to ještě neznamená, že ta lanovka tam bude stát.

Bude se moci v Národním parku Šumava těžit dřevo více, než tomu bylo dosud?

Myslím, že ne. Naopak. Minimálně na 22 procentech se nebude vůbec zasahovat a doposud to bylo na výjimky možné. A navíc kůrovcová kalamita je u konce.

Světový svaz ochrany přírody (IUCN) varoval, že v případě přijetí pravidel, která jsou v zákoně, by Šumava přišla o mezinárodně uznávaný statut národního parku. Hrozí to, nebo ne?

IUCN je mezinárodní organizace sdružující nevládní organizace a vládní organizace. Česká republika je členem této organizace. IUCN vydalo kategorizaci národních parků. Některé země tuto kategorizaci používají, některé ne. My ji používáme jako informativní, není součástí našeho právního řádu. Já si IUCN vážím a byl bych rád, kdybychom se vzájemně chápali. Ochránci přírody by rádi na Šumavě měli první zónu na úrovni 50 nebo 70 procent. Za sebe říkám, že by se mi to také líbilo, ale jedna věc je, co bych si přál, a druhá, co je možné reálně vyjednat a prosadit.

Ekologičtí aktivisté na internetu psali, že se na Šumavě budou poutat ke stromům. Budete s nimi tedy ještě jednat? Pokud říkáte, že zákon přináší samá pozitiva, budete se jej snažit znovu vysvětlit?

Nevkládejte mi do úst, co jsem neřekl. Zákon nepřináší samá pozitiva. Ten zákon je kompromis. Správný kompromis mezi stranami, z nichž každá si myslí něco jiného, se pozná tak, že s výsledkem není spokojený ani jeden. Nejsou spokojeni ekologové, ale nejsou spokojení ani podnikatelé. Není to tak, že by zákonu na jedné straně všichni tleskali a na straně druhé byli ochránci přírody, kteří jsou nespokojení. Jedinou cestou je přijít s normou, se kterou není nikdo spokojen, tedy s opravdovým kompromisem. A to je dobře. Kdyby jedna parta tleskala a druhá byla naštvaná, tak je něco špatně.

Foto: ČTK

Autor: Karolina Brožová