Sarajevský atentát už odpolední noviny nestačily vylíčit

28.06. 12:20 | Autor: Ivan Motýl

28. červen 1914: Bylo krátce před jedenáctou hodinou, když dva výstřely v Sarajevu zavraždily následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este i jeho choť. České odpolední deníky už zprávu nestačily zpracovat, takže většina národa se o tragédii dozvěděla až další den.

Televizi ani rozhlas veřejnost před sto lety neznala, takže denní tisk a časopisy byly jedinečným informačním kanálem. V některých pražských redakcích sice v neděli 28. června 1914 službu konající žurnalista přijal už kolem poledne telegram s osudovou a senzační zprávou ze Sarajeva, jenže to již bylo i odpolední vydání novin v ulicích. Třeba Národní politika vydávala nedělní polední vydání v pravé poledne, vydavatelé Lidových novin či Národních listů dokonce odpočívali a v neděli se spokojili s ranním vydáním.

Češi četli jen zprávu z manévrů

Rodina Františka Ferdinanda, z níž 28. června 1914 zůstaly jen tři siroty. Jediná zpráva, kterou našel čtenáře odpolední Národní politiky a jež informovala o pobytu následníka trůnu na císařských manévrech v Bosně, tak zněla následovně: "V armádním rozkaze, který vydal arcikníže František Ferdinand po skončených manévrech, vyslovuje svoji plnou spokojenost s výkony veškerého vojska a slibuje, že podá o tom císaři zprávu." Následníka trůnu František Ferdinand d'Este už však žádnou zprávu císaři nepodal. Rozkaz byl vydán v sobotu 27. června 1914 a druhý den v 11 hodin dopoledne byl již arcivévoda po smrti.

František Ferdinand dorazil do Bosny již 25. června, a to vlakem oklikou přes Terst, následně válečným křižníkem k ústí řeky Neretvy a pak člunem a znova vlakem (viz minulý díl Stoletého kurýra). V Bosně se opět setkal s manželkou Žofií a společně se ubytovali v hotelu v lázních Ilidža nedaleko Sarajeva, přičemž manželský pár se záhy vydal i bosenského hlavního města. Skupina atentátníku kupodivu na tyto soukromé cesty do Sarajeva nijak nereagovala, neboť se připravovala na oficiální nedělní program arcivévodského páru. Jisté však je, že následník trůnu s chotí už 25. června v podvečer navštívili Orientalisches Teppich Haus v Sarajevu, kde nakoupili dárky pro svoje děti. A zatímco Ferdinanda v dalších dnech zaměstnávaly císařské manévry, Žofie zavítala znova do Sarajeva. Toužila vidět hlavní náboženské a společenské instituce, takže se vydala na prohlídku kláštera františkánů, do tureckého sirotčince i na muslimskou dívčí školu. A rovněž nakupovala, například v Zemské tkalcovně hned několik skvostných koberců.

Následovala slavnostní večeře pro 41 osob, která se konala večer 27. června, na níž se podle svědků vážně diskutovalo, zda by pro následnický pár nebylo rozumnější, kdyby místo do Sarajeva odcestoval domů na Konopiště. František Ferdinand návrh odmítl, načež se odehrály události, které proměnily evropský mír v krvavá jatka.

Průběh atentátu

Následník trůnu František Ferdinand d'Este přijel do Rakousko-Uherskem anektované Bosny (v roce 1908) jako vrchní inspektor armády. Sledoval zde závěr velkých manévrů, které radikální síly v Bosně i sousední Srbsko považovaly za provokaci. V neděli 28. června 1914 se měla konat následníkova okázalá návštěva Sarajeva, stal se tu však obětí atentátu srbských radikálů. Paradoxní je, že dva útočníci napřed k akci vůbec nenašli odvahu a teprve Nedeljko Čabrinović hodil na auto pumu, která se však odrazila a spadla pod jiný vůz a poranila řadu lidí. Nezraněný František Ferdinand přes mnoho varování nasedl po projevu na radnici znova do auta, které při cestě do nemocnice chybně odbočilo, řidič musel couvat a zdržení využil atentátník Gavrilo Princip.

Kam by směřovala Evropa bez atentátu?

František Ferdinand během manévrů v Bosně. Stoletý kurýr oslovil české historiky, aby se pokusili hypoteticky nastínit, kam by směřovala Evropa, kdyby 28. června 1914 nebyl v Sarajevu zastřelen arcivévoda František Ferdinand d'Este. Vypukla by první světová válka později, nebo by k ní dokonce vůbec nedošlo? Jednotlivé odpovědi budeme zveřejňovat v průběhu následujících dnů.

LUBOŠ VELEK, ÚSTAV ČESKÝCH DĚJIN, FF UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE: "Válka by vypukla velmi brzy i bez smrti následníka rakousko-uherského trůnu. Již od přelomu století byla Evropa svědkem řady závažných diplomatických zápletek, z nichž zejména ty na Balkáně přerostly i v ozbrojené krvavé konflikty z let 1912 a 1913. Většina evropských států horečně zbrojila a modernizovala své armády, platilo to zejména o Německu, Francii a Rusku. Velká část politických a armádních elit nejrůznějších zemí viděla ve válečném konfliktu, z jejich pohledu pochopitelně "vítězném", způsob efektivního řešení léty nakupených zahraničních i vnitropolitických problémů. Sarajevská vražda Františka Ferdinanda d´Este byla pro tyto "jestřáby" v Německu a Rakousko-Uhersku jen vhodnou záminkou. Poněkud paradoxně tak válka vypukla kvůli smrti někoho, kdo si ji víceméně nepřál. Následník trůnu sice nebyl žádným pacifistou, ale za svého života zřejmě vcelku realisticky odhadoval, že velký válečný konflikt může jeho (budoucí) říši rozložit ještě rychleji, nežli k tomu spěla v mírové éře. Na rozdíl od německého císaře Viléma II. proto upřednostňoval razantní reformu své říše před nevyzpytatelným válečným dobrodružstvím."

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl