Štěch v Lidicích odsoudil výrok ministryně o dekretech

14.06. 10:35 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 14.06. 14:38

Vyhlazení obce nacistickými vojáky před 72 lety, ale i spory o Benešovy dekrety si připomněli účastníci pietního aktu v Lidicích na Kladensku. Šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) na něm odsoudil nedávný výrok bavorské státní ministryně pro sociální věci Emilie Müllerové, podle níž dekrety nepatří do evropského právního státu. Podle Štěcha tam naopak patří a je chyba, že se takový výrok lhostejně přechází. Tak jako je nutné ocenit gesto německého prezidenta Joachima Gaucka při návštěvě Terezína, tak je zapotřebí i razantně reagovat na výroky Müllerové, prohlásil Štěch na pietní vzpomínce. Akce se zúčastnilo několik stovek lidí z Česka i ze zahraničí.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) po Štěchově projevu řekl, že šlo o reakci na určitý výrok, ale že by raději zdůrazňoval jinou stránku česko-německých vztahů. "Já bych zůstal u toho, že je řada německých politiků v čele s německým prezidentem Gauckem, kteří mají naprosto jednoznačný a s námi zcela shodný postoj k minulosti," uvedl Dienstbier.

Vzpomínkovou bohoslužbu v Lidicích celebroval kardinál Dominik Duka. V Lidicích byli také ministři obrany a kultury Martin Stropnický (ANO) a Daniel Herman (KDU-ČSL). Pietního aktu spojeného s kladením věnců se zúčastnili i šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), zástupci měst a krajů, velvyslanci, bojovníci za svobodu, sokolové nebo skauti.

Štěch v projevu u hromadného hrobu lidických mužů označil za chybné považovat Lidice za historickou tragédii, která se nemůže opakovat. I po druhé světové válce se totiž v různých částech světa odehrávají genocidy. Oceňuje prý proto všechny, kteří se pietních akcí účastní a nejsou lhostejní. "Být lhostejný je totiž první krok na cestě do pekel. Já osobně pokládám za chybu, když se například lhostejně přejde nedávný výrok bavorské ministryně pro sociální věci Müllerové," přešel Štech ke kritice výroků na sudetoněmeckém sjezdu.

Vzpomínková mše. Müllerová tam uvedla, že Benešovy dekrety byly nespravedlivé, nespravedlivé zůstávají a do evropského právního státu nepatří. "Omyl, paní ministryně. Benešovy dekrety do evropského právního státu patří a patřit budou," prohlásil Štěch.

Šéf Senátu varoval i před hanobením pomníků historických událostí, jako se to stalo v minulosti v případě sousoší lidických dětí, z nějž kdosi odcizil jednu sochu. Podle Štěcha nejde o obyčejnou krádež nebo o vandalismus a ministerstvo spravedlnosti a vláda by měly uvažovat o výrazném zpřísnění trestů za tyto delikty.

Lidice, 10.června 1942. Po vypálení byla obec ničena třaskavinami. Program pietní akce začal ráno bohoslužbou na základech kostela svatého Martina. Mše, kterou sloužil kardinál Dominik Duka, připomněla lidického faráře Josefa Štemberku, jenž byl tehdy popraven spolu s ostatními lidickými muži. Gestapo mu sice nabízelo volný odchod z obce, kněz to ale odmítl. Duka poukázal na to, že Štemberka v Lidicích nemusel být, ale zůstal, aby byl s těmi, které čeká smrt. Během mše kardinál také požehnal obraz Panny Marie Lidické, který byl vsazen do oltáře někdejšího kostela. Upozornil na to, že Panna Marie na obraze drží pouze bílé plátno. "Její syn není v náruči. Tak jak se stalo matkám zdejší obce," uvedl.

Autorem obrazu je výtvarník Zdirad Čech a dílo existuje ve třech exemplářích. Jeden je v majetku pražského arcibiskupství, další byl vytvořen pro Kladno a keramická podoba je vsazena do oltáře v základech kostela. "V Lidické galerii je ještě jeden exemplář, který máme na 14 dní zapůjčený od arcibiskupství," řekla kurátorka lidické sbírky Luba Hédlová.

Příslušníci oddílu říšské pracovní služby, kteří technicky prováděli příkaz "Obec bude srovnána se zemí". Lidice, červen 1942. Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci tehdy bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika vybraných na poněmčení a maličkých do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel.