Stát "pozlatí" soukromým laboratořím jejich byznys

09.08. 17:46 | Autor: ČTK , - ver -

Státních zdravotních ústavů už nebude 14, ale jen dva.

Majitelé soukromých laboratoří si mohou mnout ruce. Ministerstvo zdravotnictví totiž hodlá zrušit zdravotní ústavy. Ty mají ze zákona hlídat kvalitu vzduchu, vody, potravin či testovat zdraví obyvatelstva. Pokud návrh projde a zdravotní ústavy zaniknou, bude si nově stát kupovat služby od soukromých firem.

Na stůl politiků se znovu dostává novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Tou chce ministerstvo zdravotnictví omezit provoz zdravotních ústavů. Ze současných 14 krajských zařízení už zbudou jen dva - jeden v Čechách a jeden na Moravě. Důvody jsou prý čistě ekonomické.

"Centralizací zlepšíme hospodaření, které stát dotoval asi pěti miliony korun ročně, na ziskové," vysvětluje změnu ministerstvo zdravotnictví. Dva centralizované ústavy podle něj mají větší šanci uspět ve výběrových řízeních na velké zakázky a vydělat si na lepší vybavení. Novelu projedná ve středu vláda.

Proč? Pro peníze

Lepší ekonomické výsledky si od slučování slibuje i ředitel ostravského zdravotního ústavu Petr Hapala, který byl měl podle nového rozdělení dohlížet na celou Moravu. "V některých regionech ústavy zaniknou, jinde zůstanou. Práce ústavů je totiž neefektivní. Zrušili jsme už pracoviště v Novém Jičíně, Frýdku-Místku nebo Opavě," potvrdil on-line deníku TÝDEN.CZ v březnu loňského roku.

Zůstanou státní laboratoře? S výsledky hospodaření nebyl spokojen,i přestože zdravotní ústavy měly naprosto vyrovnaný rozpočet. Na konci roku vykazovaly dokonce mírný zisk - téměř devět milionů. Podle materiálů, které má redakce k dispozici, činily v roce 2009 náklady na provoz 1 319 175 159 korun, výnosy přitom byly 1 327 913 229 korun.

V těch regionech, kde zdravotní ústavy skončí, převezmou činnost pravděpodobně soukromé laboratoře. Alespoň v Novém Jičíně se to stalo. O potřeby místních lidí začala starat P&R LAB - laboratoř, která spadá pod zdravotnický koncern Agel třineckého miliardáře Tomáše Chrenka.

"My jsme od nich v podstatě ty laboratoře převzali. Děláme tady prakticky všechna laboratorní vyšetření, máme akreditaci na deset až jedenáct odborností," potvrdil už na jaře loňského roku on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel P&R LAB Luděk Cibulka.

Zmizí prevence, varují odborníci

Odborníci se proto bouří. Problém není podle nich v tom, jestli poskytuje služby soukromník či stát, ale v tom, že zatímco zdravotním ústavům diktuje povinnosti zákon, soukromá laboratoř si může vybrat, která vyšetření klientům nabídne. "V některých regionech tak mohou určité služby chybět," upozorňuje hygienik a bývalý šéf Státního zdravotního ústavu Jaroslav Kříž.

Podle dalších není zřejmé, co se s regionálními centry stane. Nynějších 59 pracovišť už totiž nebude v zákoně jmenovitě uvedeno. "Nikde navíc není zaručeno, že všechny nynější činnosti center budou zachovány," vyjádřila obavy z omezování služeb třeba lékařka ze zdravotního ústavu v Ústí nad Labem Karola Haasová.

Testování na chřipku? Příště možná zajistí soukromník. Ministerstvo by podle ní mělo dát jasně najevo, co s má s ústavy v plánu. Jen v ústeckém regionu se podle ní každý rok protočí kolem 150 milionů korun. Budovy by se daly vyčíslit na 68 milionů a pozemky kolem nich na sedm milionů. Zaměstnanci pracují každý den s přístroji za 464,4 milionu korun a nehmotný majetek by se dal prodat za osm milionů korun.

Podobně je tomu i v dalších regionech. Celkem hospodaří zdravotní ústavy s majetkem kolem čtyř miliard korun. Proti změnám se proto staví i kraje.

Třetí pokus

Zdravotní ústavy zakotvila novela zákona v lednu roku 2003. Dřívější hygienická služba se tehdy rozdělila na dvě části: na krajské hygienické stanice, které začaly zabezpečovat správu. A na zdravotním ústavy, kterým zůstaly laboratoře. Skončil tím stav, kdy jedna organizace zajišťovala státní dozor a současně poskytovala placené služby podnikům, které měla kontrolovat.

Podle ministerstva se však ústavy jen státním zdravotním dozorem neuživí. Tato činnost vytěžuje laboratoře jen asi ze 20 procent. Ve zbylém čase musejí ústavy nabízet komerční služby. Z příjmů za diagnostiku, například za zjištění viru chřipky či viru HIV, kterou platí zdravotní pojišťovny, pak dotují ostatní činnosti.

O sloučení či zrušení většiny zdravotních ústavů už se ministerstvo pokouší potřetí. Poprvé s nápadem přišel loni v březnu tehdejší náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. Ministryně Dana Jurásková ale na nátlak opozice a zdravotníků proces zastavila. Podruhé navrhl Šnajdr sloučení začátkem tohoto roku jako poslanec za ODS. Nyní míří novela do vlády znovu. "Laboratoře v regionech zůstanou a propouštět se nebude," ujišťuje nyní ministerstvo.

Foto: Robert Zlatohlávek, Jan Schejbal

Autor: ČTK , - ver -