Staševskij žádá od státu 200 tisíc. Za nezákonnou vazbu

17.07. 07:00 | Autor: Vladimír Křivka

Zdá se to celé postavené na hlavu: člověk, kterého justice neprávem uvrhla do vazební cely, má nárok na odškodné, jen pokud o to poníženě požádá. Následně se léta marně domáhá spravedlnosti. A výsměch systému podtrhne - pouze v případě úspěchu - omluva v řádech stokorun. To je v kostce scénář příběhu Ilji Staševského.

Za mřížemi tuzemské vazební věznice strávil neprávem čtyřicet dní. Ilja Staševskij proto nyní žádá od Česka odškodné ve výši 200 tisíc korun za způsobenou nemajetkovou újmu. O oprávněnosti jeho nároku rozhodne až soud.

ČTĚTE TAKÉ: Ruský bankéř byl v českém vězení nezákonně

"Jednání je naplánováno na začátek října," potvrdila on-line deníku TÝDEN.CZ pracovnice trestního oddělení Okresního soudu pro Prahu 2.

Doživotní vzpomínka

Azylový tábor ministerstva vnitra (ilustrační foto). Staševskij si původně maloval, že v Česku nalezne zastání před hrozbou ruských kriminálů. Za údajnou zpronevěru 231 milionů dolarů (téměř pět miliard korun) si někdejší šéf představenstva Moskevské inovační banky v tamějších lágrech odkroutil přesně rok a den.

Až pak byl propuštěn na kauci. Na zacházení bachařů má nesmazatelnou vzpomínku, kvůli trvalému poškození páteře je z něho doživotní invalida.

A ani tuzemská justice se ke Staševskému nezachovala zrovna shovívavě: na základě žádosti moskevské prokuratury ho nejprve jako zločince poslala za mříže vazební cely.

ČTĚTE TAKÉ: Bankéř Staševskij putuje z vazby do azylového tábora

Staševského, původně středoškolského učitele, očistil až verdikt Ústavního soudu, který v říjnu 2007 rozhodl, že vazba byla nezákonná.

Pět tisíc na den

Extradiční přešlapy

Sheli Kazanská: Osmačtyřicetiletou Izraelku chtěly tuzemské úřady vydat do původní vlasti - Běloruska. Tam měla čelit obvinění, že po podnikání z doby před deseti lety po ní zbyly dluhy. Kazanská se bránila, že se stala obětí vyděračů a společníka-podvodníka. Přesto hrozilo, že bude vydána napospas běloruské prokuratuře, u níž nelze zaručit nezmanipulovaný proces. Nakonec však soudkyně Veronika Boháčková ženu k trestnímu stíhání nevydala.

Světlana Kovalevová: Televizní reportérka byla podezřelá, že vyloupila vilu primátora města Stavropol Jurije Tarasova. Jeho lidé proto novinářku unesli, dva dny ji drželi v zajetí kdesi v garáži a mučili ji, aby se přiznala. Kovalevové se podařilo utéct, později byla zadržena na česko-slovenských hranicích. Dva roky strávila ve vazbě čekáním na vydání do Ruska. Hrozbě další tortury zabránil až zásah tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce.

Sergej Rybalčenko: Ve vydávací vazbě strávil „pouze" rok. Bělorus, který od roku 1997 žije s rodinou v Česku, byl ve své vlasti viněn ze zpronevěry. Rybalčenko opakovaně žádal české úřady o azyl. Marně. Soud jej naopak chtěl vydat Lukašenkovi. Po sérii rozsudků a odvolání doputovala pře až k Nejvyššímu soudu; ten kvůli procesním nesrovnalostem nařídil došetření případu a muže z vazby propustil. Před čtyřmi roky se ukázalo, že jeho trestní stíhání v Bělorusku bylo zrušeno, neboť nebyla naplněna podstata trestního činu.

Muž, který mezitím získal v Česku politický azyl, zažádal Ministerstvo spravedlnosti ČR o odškodnění. Omluvu za čtyřicet dní nesvobody vyčíslil na dvě stě tisíc korun. Jenže narazil.

„Odpověděli, že toho mají hodně, ať mám strpení. Tak jsem čekal. Pak se ale blížila lhůta, kdy by nárok byl promlčen. A nic nenasvědčovalo tomu, že bych se měl dočkat nějaké formy zadostiučinění. Podal jsem proto žalobu k soudu o náhradu nemajetkové škody," popisuje Staševskij.

Do ofenzivy přešli i úředníci ministerstva. Soudu zaslali vyjádření, že daný případ je pro ně již promlčen.

„Nárok jsme zamítli, byl uplatněn až po uplynutí promlčecí lhůty. Máme za to, že ta běží od chvíle vydání nálezu Ústavního soudu," říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková.

Takovou interpretaci ovšem druhá strana rezolutně odmítá.

„Rozhodnutí nabývá právní moci až doručením nálezu. A tu jsme dodrželi. Ministerstvo se snaží podobné případy účelově protahovat, aby došlo k promlčení. Není to lichotivá vizitka," zlobí se dobrovolník Poradny pro integraci Libor Kučera, který Staševskému pomáhá.

Směšná náhrada

Spor má „rozseknout" Obvodní soud pro Prahu 2. Zatím se však čeká, až na podatelnu doputuje kompletní spisový materiál z druhého konce republiky. „Vazbu nařídili kolegové v Ostravě. Spis bude listinný důkaz. Až dorazí, nařídíme hlavní líčení," nastiňuje vývoj místopředseda soudu Zdeněk Douděra.

ČTĚTE TAKÉ: Lukašenko děsí, Češi Izraelku do Běloruska nevydají
Nechci zpátky do Běloruska, řekla Izraelka u soudu

I kdyby Rus nakonec s nárokem uspěl, o požadované sumě si může nechat leda zdát. „Náhrady, které se u nás přiznávají, jsou pro poškozené až urážející. Nevinný člověk uvržený za mříže, to je přece neuvěřitelné ponížení," nebere si servítky právník Václav Vlk, který dlouhodobě upozorňuje na riziko omezování lidské svobody nadměrným využíváním vazby.

„Jsem připraven dotáhnout to až do Štrasburku. Uvidíme, třeba se ještě české soudy vzpamatují," věří Staševskij.

Foto: Lukáš Werner, archiv TÝDNE.CZ

Autor: Vladimír Křivka