Starostové z Podbrdí žádají kvůli radaru kompenzace

22.08. 17:50 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 22.08. 20:04

Vojenský újezd Brdy - zde má stát radarová základna USA Finanční i morální kompenzace, podobně jako mají severní Čechy a severní Morava za těžbu uhlí, požadovali starostové obcí z Podbrdí na středeční schůzce s vládním koordinátorem protiraketové obrany Tomášem Klvaňou.

Argumentovali, že zhruba 40 obcí, které od dob první republiky omezuje vojenský újezd Brdy, by mělo mít program rozvoje schválený vládou. Ne, aby byly Brdy bílým místem na mapě, jako dosud, řekl místostarosta Strašic František Nerad.

Ze 16 pozvaných starostů se setkání účastnili zástupci devíti obcí. Řada z nich uvedla, že rozvoj oblasti požaduje za prioritu bez ohledu na to, zda v ní vznikne protiraketový radar, nebo ne. Právě diskusi o něm chápe většina starostů jako šanci, aby s nimi armáda začala komunikovat.

"Tento požadavek je zajímavý. Přednesu ho vládě," řekl Klvaňa. Dodal ale, že nedokáže posoudit, zda je oprávněný a zda je možné ho prosadit. Dnešní jednání, kde předal starostům obsáhlou studii o zdravotních rizicích radaru, označil za důležité. "Zpracujeme z toho přípravný dokument pro usnesení vlády, která bude zasedat 5. září ve Spáleném Poříčí," uvedl Klvaňa. Radar podle něj v žádném případě neomezí obyvatele v oblasti více než dosavadní vojenský újezd.

Starostům řekl, že od září začnou politické jednání o radaru, která skončí koncem roku. "Do parlamentu k ratifikaci půjde materiál začátkem příštího roku, kdy se rozhodne, zda bude ČR účastníkem protiraketové obrany," dodal.

Premiér Mirek Topolánek v rádiu Impuls řekl, že již dávno byly zadány projekty, které mají směřovat do slabé infrastruktury, na podporu zaměstnanosti a řešení řady strukturálních problémů v regionu vojenského újezdu Brdy. "Já jsem ale nikdy nechtěl dávat to jako protihodnotu, jako že si chceme ty lidi koupit," dodal. Region je podle něho dlouhodobě postižen problémy, protože tam vždy byl vojenský újezd. Jak velké investice by vláda mohla dát, odmítl říct. Nejdřív je ale podle premiéra nutné o radaru rozhodnout, aby bylo možné začít čerpat od Američanů peníze.

Protiraketový radar by měl stát ve vojenském prostoru nedaleko obce Míšov na Plzeňsku. Američané by rádi postavili v Česku radar a v Polsku silo s desítkou protiraketových střel. Oficiální politická jednání o případném umístění části základny v ČR zahájila česká vláda v březnu. Jejich další kolo se odehraje na počátku září, kdy do Prahy přijede vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí John Rood. Rozhovory mají trvat zhruba do konce roku, pak chce Washington slyšet, zda Češi radar povolí či ne. Proti radaru je Rusko.

Se starosty dnes Klvaňa a plzeňský hejtman Petr Zimmermann probrali údajně všechny jejich dopisy a dotazy. "Představuji si, že vláda předloží obcím 5. září něco jako program pro Brdy, který bude otevřený pro všechny bez ohledu na to, jak dopadne radar," uvedl hejtman.

"Za dodržení provozních podmínek a ochranných pásem je zařízení naprosto bezpečné," uvedl spoluautor zdravotní studie Peter Bednarčík. Studie informuje obce v okruhu 20 kilometrů od újezdu, jak je ovlivní vyzařovací paprsek radaru. Přítomní starostové studii vesměs kvitovali.

"Máme ve vojenském prostoru 200 hektarů lesa, podobně jako další obce z nich nemáme ani korunu. Ročně přicházíme o jeden milion korun," vysvětlil starosta vesničky Dobřív Milan Kozlík, jak by si představoval státní kompenzaci. "Dokud se nezruší vojenský újezd, chceme kompenzace," řekl Nerad. Dodal, že nyní se institucionalizuje volné sdružení Enkláva, které chce prosadit větší otevření vojenského prostoru lidem.

Dnešní schůzky se zúčastnili starostové či místostarostové z Nepomuka, Spáleného Poříčí, Hrádku, Strašic, Mirošova, Dobříva, Míšova, Borovna a nových Mitrovic, vesměs z Plzeňského kraje. Všichni, kromě Borovna, potvrdili, že v pátek pojedou do Rožmitálu pod Třemšínem, kde se má sejít asi 50 starostů zejména ze středních Čech. Iniciátoři opoziční schůzky odmítají Klvaňu jako partnera. "Nebyl jsme pozván, nepojedu," řekl Klvaňa.

Starostové mají radost ze studie

Zdravotní studie o vlivu plánovaného amerického radaru na obyvatele, kterou minulý týden představil armádní hygienik, začíná přesvědčovat některé starosty obcí v okolí vojenského újezdu Brdy o neškodnosti zařízení. O stavbě radiolokátoru už někteří hodlají vyjednávat, zatímco doposud to vesměs odmítali. Devět ze 16 pozvaných starostů z Plzeňska, kteří se ve středu sešli s vládním koordinátorem protiraketové obrany Tomášem Klvaňou, studii uvítalo.

Podle nich se konečně jednání posunula od emotivních do racionálních poloh. "Radar nebude škodlivý. Navíc jsme chráněni kopečkama," řekl například starosta Dobříva Milan Kozlík. "Velmi vítám tu studii. Je z ní fyzikálně jasně vidět, kam paprsek může nebo nemůže padnout," uvedl hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann. Proti studii se ale staví skupina starostů v čele s trokaveckým a příbramským, kteří ji odmítají stejně jako vyjednavače Klvaňu. Vlastní schůzku naplánovali na pátek do Rožmitálu.

Podle spoluautora zdravotní studie Petera Bednarčíka se starostové obcí z Brd mohou zúčastnit všech následujících měření radarové stanice, ať hygienických nebo technických. Pokud bude instalován lokátor, tak se všechny teoretické výpočty reálně a opakovaně proměří. Bude tam hygienický dozor pro všechny zdroje záření, řekl Bednarčík.

"Výsledky všech měření budou pochopitelně zveřejňované a představované lidem, není to nic tajného," dodal expert armády. Obce mohou přímo na místech hodnoty kontrolovat. Další etapa velice podrobného měření se bude týkat nejen jižní zóny, ale okruhu 360 stupňů.

Studie je podle Bednarčíka stoprocentně pravdivá. "Děláme to až s přehnaně velkou rezervou bezpečnosti, kdyby náhodou došlo k selhání osob nebo techniky," dodal.

Vystěhování nepřichází v úvahu

Podle Klvani bude mít zařízení ochrannou zónu kvůli bezpečnosti i kvůli zabezpečení vlastní stanice. Vše bude součástí vojenského prostoru, občané to nepocítí. Vystěhování lidí z oblasti nepřichází v úvahu. "Radar neomezí provoz obcí ani o jeden stupeň oproti stávajícímu stavu," řekl. Hloubka ochranné zóny bude vyplývat z dalších měření, ale celá ta plocha nebude větší než dva kilometry čtvereční, tedy necelá setina současné plochy vojenského újezdu Brdy.

Bednarčík podotkl, že profil terénu Brd zaručuje útlumy záření. Lidé se o své zdraví nemusí obávat. Přesto ještě experti provedou měření na Marshallových ostrovech, kde už takový radar stojí, aby se o jeho nezávadnosti zcela přesvědčili.

Podmínkou spuštění radaru je, aby jeho provoz neomezil cvičení vojsk. "Pokud by bylo riziko ohrožení cvičiště, tak lokátor nechceme. Nemáme už jinou střelnici tohoto typu," uvedl armádní expert. Do Brd se podle jeho slov nyní přesouvá jednotka raketového vojska z Pardubicka. Vyjednavači připustili, že radar nemusí obsluhovat jen Američané.

Ze studie předběžného posouzení vlivu radaru na zdravotní stav obyvatel vyplývá, že ve vzdálenosti 800 metrů od radaru, tedy v ochranné zóně, splňuje stanice s velkou rezervou hygienické limity.

Chceme peníze na informační kampaň, říkají odpůrci základny

Z demonstrace hnutí Ne základnám Kritici umístění základny USA v Česku na úřad vlády zaslali dopis, ve kterém žádají o polovinu finanční částky určené na informační kampaň k radaru. Informoval o tom mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček. Podle členů sdružení je totiž chybou, že vláda financuje jenom "propagandu pro".

Podle dřívějšího vyjádření vládního mluvčího pro protiraketovou obranu Tomáše Klvani začne v září informační kampaň, která by měla stát asi 15 milionů korun. Klvaňa chce mimo jiné jezdit do jednotlivých krajů nebo tisknout informační brožurky či plakáty.

Iniciativa však v dopise například uvedla, že by občané měli mít právo si vybrat ze dvou informačních zdrojů. Májíček si proto myslí, že Klvaňa není vhodnou osobou pro vedení debaty o americké základně. Podle Májíčka Klvaňa mimo jiné neobjasňuje zahraničně politický kontext umístění radaru v Česku. Klvaňa však kritiku iniciativy odmítl. Podle něj je jeho hlavním úkolem objasňovat především stanovisko vlády. "Nemám prostředky na celonárodní kampaň," řekl.

Írán prý není hrozba

Odpůrci radaru nesouhlasí například s tím, že by Írán byl v nejbližší době hrozbou. "My jsme několikrát pokládali na stůl argumenty o tom, že Írán není nebezpečný, že nemá kapacitu na to, aby napadl Českou republiku a ohrozil Evropu, že nebude mít takové kapacity ani v následujících desetiletích," řekl novinářům Májíček. Klvaňa si však myslí, že nebezpečí z Íránu skutečně hrozí. Podle něj může mít Írán již kolem roku 2009 nebo 2010 jadernou zbraň. Myslí si, že v roce 2014 nebo 2015 může Teherán dokonce vlastnit mezikontinentální balistické rakety.

Radar by v Česku mohl stát u obce Míšov na Plzeňsku. Většina Čechů ale jeho umístění v ČR odmítá. Proti jsou i obce ležící v sousedství vojenského újezdu Brdy, v němž by měla základna stát. Starostové obcí z Podbrdí se dnes ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku setkali s Klvaňou.

Opoziční sociální demokraté a komunisté požadují referendum o této věci, hlavní vládní strana ODS soudí, že všelidové hlasování by bylo nezodpovědné, a chce proto případnou dohodu s USA ratifikovat v parlamentu.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková