Starosta roku Kašpárek: Za výhru možná pořídím pouťové labutě

24.11. 19:00 | Autor: Andrea Semrádová

Titulem Starosta roku 2011 se od tohoto týdne pyšní Pavel Kašpárek z obce Úsilné na jihu Čech. Ve svém oboru není žádným nováčkem, v malé obci u Českých Budějovic starostuje už dvacet jedna let. Všechno podstatné se prý dozví v hospodě a nejvíce ho tíží nedostatek financí, který by mohl zmírnit nový návrh zákona o rozpočtovém určení daní. Za výhru 250 tisíc, kterou získal pro svou obec, možná pořídí pouťové labutě.

Jak jste se dostal ke starostování?

Já jsem původně elektroinženýr, silnoproudař. Starostu Úsilné ale dělám už jednadvacet let. Ze začátku jsem při tom ještě dělal svoje povoláni, teď už se věnuji pouze obci.

Vést obec může být nevděčná funkce, chtěl jste to někdy pověsit na hřebík?

Určitě byly chvíle, kdy jsem toho chtěl nechat. Během volebního období by to nebylo seriózní, často jsem ale uvažoval, jestli mám znovu kandidovat. Ona nějaká kritika je únosná, ale pokud máte pocit, že je neoprávněná, tak to pak člověka práce netěší. Ale vždycky byly rozdělány nějaké akce, takže k tomu nikdy nedošlo.

Záleží u vás v zastupitelstvu na tom, kdo je z jaké strany?

Tohle my v malých obcích vůbec neřešíme. To je záležitost vysoké politiky. Já sám jsem nestraník, všichni ostatní v zastupitelstvu kandidují jako nezávislí. Tady se musí především pracovat.

Vesnici dělá mimo jiné hospoda, jaká je ta v Úsilné?

Od září je u nás v provozu hospoda Starověká chýše. Má takovou zvláštní atmosféru, lidi rozdělila na dva tábory, někteří tam chodí rádi, někteří řekli, že tam chodit nebudou. Byl tu problém, jestli tam budou hasiči a sportovci dělat každoroční ples, nakonec se ale rozhodli, že ano. A pak tu máme ještě Kavárnu U Štoly, kde budou od pondělka nově probíhat "kulaté stoly", taková setkání naší komunity.

Máte jako starosta svoje štamgastské místo?

Ne, to by ani nešlo. Musím obejít všechny stoly a se všemi si popovídat. Nosím s sebou papírek, na který si píšu podněty, protože hospodě se toho člověk nejvíc dozví a mnohdy se tam dost vyřeší.

Co považujete za největší chloubu obce?

Máme otevřenou podzemní školu, která je z dob Rudolfa II. a teče z ní léčivá voda. A potom tu jsou zelňákové a perníkové oslí uši, my máme totiž osla ve znaku. V roce 2009 jsme požádali všechny sousedy, aby hledali po půdách a sklepích starou recepturu na oslí uši. Sice nás historici napadli, že se žádné uši nikdy v Úsilné nepekly, ale přesto už je z toho tradice.

Jak je na tom rozpočet Úsilné?

Naše rozpočtové určení daní pokryje sotva provoz. Na všechny možné opravy a rekonstrukce čerpáme krajské, ministerské i evropské dotace. Jinak bychom se nehnuli z místa. Naštěstí se nám daří získávat peníze z programů Rozvoj venkova a Obnova venkova.

Jak by vaší obci pomohla novela zákona o rozpočtovém určení daní, která má zmírnit rozdíly mezi nejchudšími obcemi a nejbohatšími městy?

Já už jsem slyšel několikrát, že chceme okrást velká města, ono to tak ale není. Příjmy u velkých měst na obyvatele jsou mnohonásobně vyšší, to zdaleka neodpovídá skutečnosti. My jsme teď na té nejnižší dani zhruba 6,5 tisíce na obyvatele. Podle návrhu bychom se dostali na navržené životní minimum 8 tisíc, to by nám to velice pomohlo.

Kam poputuje výhra 250 tisíc, která je spojena ze získáním titulu Starosta roku?

Tak titul je především zásluha všech občanů, co mě nominovali a dali mi důvěru. Oni by měli rozhodnout, jak peníze použít. Právě na to máme příští pondělí naplánované "kulaté stoly". Už jsem v hospodě slyšel návrh, že bychom koupili pouťové labutě.

Foto: Poštovní spořitelna

Autor: Andrea Semrádová