Sprostí podezřelí. Trestní řád přitvrdí

30.12. 20:00 | Autor: Jan Hrbáček

Ministerstvo spravedlnosti připravilo změnu trestního řádu. Ta má zrychlit a zjednodušit trestní řízení. Jenže podle řady expertů jen posiluje roli žalobců. A fatálně znevýhodňuje obviněné.

Termín "sprostý podezřelý" zavedl do českého jazyka zneuznaný génius Jára Cimrman. V takovéto pozici by se mohli za čas ocitnout někteří lidé, kteří se dostanou do rukou policie a žalobců. Pokud tedy projde novela trestního řádu chystaná ministerstvem spravedlnosti.
Ta způsobila v právních kruzích poprask a podle České advokátní komory nepřípustným způsobem redukuje práva obviněného. "Včetně práva na řádnou obhajobu, kdy zřetelným trendem je snaha 'zprocesnit' (použít informace, o kterých dotyčná osoba neví a nemůže se k nim jakkoli v rámci své obhajoby postavit, pozn. red.) důkazy z přípravného řízení, kde není přípustná účast obhájce ani obviněného, pro řízení před soudem," stojí ve stanovisku Komory.

Unie státních zástupců naopak tvrdí, že jde o krok správným směrem. "Návrh reflektuje požadavky praxe trestního řízení. A nabízí řešení řady problémů, které jsou vytýkány stávající právní úpravě," míní mluvčí unie Ondřej Šťastný. Podle něho se přípravné řízení výrazně zjednoduší. "Tam, kde to není nezbytně nutné, se ustupuje od formálních postupů."

Bez papírů

Řada policistů a právníků ovšem upozorňuje, že návrh ve značné míře vychází z neúspěšného zákona o státním zastupitelství. Ten před časem neprošel, protože nad míru posiloval moc žalobců.

Pojďme si popsat nejdůležitější chystané změny. Především zahájení stíhání by se už nemělo oznamovat sepsáním usnesení. Policistům by postačilo stručné odůvodnění na začátku výslechu. Stíhání, tedy obvinění z trestného činu, je sice formálním právním aktem, ale jde o mimořádný zásah do života. Policie delší dobu čelí kritice, že přibývá případů lidí stíhaných několik let a následně osvobozených. Dotyčným už pak nikdo nevrátí pošramocenou pověst a náklady na obhajobu. Logičtější by proto naopak bylo pravidla stíhání zpřísnit a umožnit jeho hlubší přezkum.

Další novinkou je návrh na výši trestu, který by měl státní zástupce napsat už do obžaloby. V českém právu ovšem probíhá dokazování až u soudu, nikoli před ním. Nabízí se proto otázka, zda by nešlo o nepřípustný nátlak na obžalovaného ještě před zahájením líčení.
Následuje návrh, že by státní zástupce dozoroval jen zločiny, nikoli přečiny - nedbalostní trestné činy nebo skutky s horní trestní sazbou do pěti let -, s odůvodněním, že jde o jednoduché záležitosti. Jenže do této skupiny spadají dotační a úvěrové podvody, daňové trestné činy, činy proti životu a zdraví a podobně. Rozsáhlá vyšetřování by tedy probíhala bez angažmá žalobců, kteří dnes kontrolují zásahy do práv obviněných.

U zločinů by pak měli žalobci nadále právo případy přidělovat policejnímu orgánu podle svého rozhodnutí. Právě to se přitom jeví jako velký problém. Příkladem jsou známé kauzy Vidkun či Bereta, v nichž figurují policisté. Z právní logiky by je měla vyšetřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Místo toho - rozhodnutím žalobců - je vyšetřují policisté. Detektivové, kteří nezřídka objekty svého zájmu osobně znají.

Záznam jako důkaz

Asi nejspornější novinkou ministerské předlohy je změna v používání takzvaných úředních záznamů. Těmito klíčovými akty dnes vyšetřování zpravidla začíná. Policie by v nich měla jasně popsat, co vyšetřuje a odkud informace získala, aby bylo zřejmé, že nejde o smyšlené kauzy. Jenže už dnes v nich bývá často uváděn zcela jiný skutek, než který je doopravdy vyšetřován, a odůvodňovány bývají vágně "operativním šetřením". Na základě úředních záznamů se mnohdy rozhoduje o tak zásadních věcech, jako jsou sledování a odposlouchávání. Onou důležitou změnou je, že by záznamy měly mít povahu listinného důkazu. Proti obžalovanému by tedy před soudem mohl být použit dokument sepsaný nezřídka subjektivně detektivem, který chce mít rychle uzavřený případ.

Ministerstvo spravedlnosti změny odůvodňuje zejména potřebou zrychlit trestní řízení. Jenže mají řadu vad. "Tato zásada nemůže být jediným ani hlavním důvodem rekodifikačních pokusů na úkor práv obviněného, včetně práva na řádnou obhajobu," uzavírá analýzu kontroverzního návrhu advokátní komora.

Foto: archiv

Autor: Jan Hrbáček