Spoluúčast lidí ve zdravotnictví roste

05.02. 14:48 | Autor:

Zdravotnictví spotřebovalo v roce 2005 téměř 214 miliard korun. Lidé zaplatili v hotovosti 25,7 miliardy. Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že od roku 2002, kdy vydali lidé v hotovosti 16,7 miliardy korun, stoupla spoluúčast z 9,7 na 12 procent.

I když výdaje zdravotnictví každoročně rostou, mezi lety 2002 až 2005 ze 173 na 214 miliard, z hrubého domácího produktu si resort bere stále zhruba stejně, těsně nad sedmi procenty.

Zatímco podíl zdravotnictví na HDP je stabilní, spoluúčast pacientů stoupá – její převážnou část tvoří doplatky na léky a výdaje za volně prodejné medikamenty. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba soudí, že by se spoluúčast měla rozprostřít i do dalších oblastí péče a neměla by se stále zvyšovat jen u léků.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) to má v plánu. Chce zavést poplatek 20 korun za vydání léku či 50 korun za den hospitalizace. Roční suma poplatků jednoho člověka by podle ministra neměla přesáhnout 3000 korun. Poplatky by podle něj měly omezit zneužívání péče a regulovat i chování lékařů.

Veřejné výdaje, tedy peníze z rozpočtu resortů, krajů a zdravotních pojišťoven, stouply podle ÚZIS v letech 2002 až 2005 ze 155 na 186 miliard korun.

V případě zdravotních pojišťoven vzrostly výdaje ze 137 na 168 miliard korun, resorty a kraje svůj podíl naopak snížily: v rozmezí let 2002 až 2005 stouply jejich výdaje v absolutních číslech jen o 100 milionů na 17,7 miliardy. Jejich podíl tak klesl z 10,2 na 8,3 procenta.

Soukromé výdaje zahrnují vedle přímých plateb občanů také dary zdravotnickým zařízením, soukromé pojištění a příspěvky zaměstnavatelů. Celkově stouply ze 17,8 na 27,4 miliardy korun, podíl soukromých výdajů na celkových výdajích se v letech 2002 až 2005 zvýšil z 10,3 na 12,8 procenta.

Ve srovnání výdajů HDP na zdravotnictví je Česko v dolní polovině evropského žebříčku. Vede v něm s 11,5 procenta HDP na zdravotnictví Švýcarsko, následováno Německem s 11,1 procenta. Na opačném pólu jsou Estonsko s 5,3 procenta a Rusko s 5,6 procenta.

Autor: ČTK

Foto: Robert Zlatohlávek