Soud zrušil usnesení Sněmovny o odvolání Köppla z vysílací rady

23.05. 18:35 | Autor: ČTK

Pražský městský soud dnes zrušil usnesení, kterým Poslanecká sněmovna loni v květnu odvolala Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) kvůli střetu zájmů.

Podle Köppla tím potvrdil, že Pirátům a dalším koaličním poslancům nešlo při jeho odvolání o nezávislost mediálních rad, ale o možnost ovlivňování těchto institucí. Podle předsedy pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka ale soud zrušil usnesení z formálních důvodů. Dnešní soudní verdikt je pravomocný, lze proti němu ale ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Sněmovní kancelář ji podá.

Návrh na Köpplovo odvolání podpořili poslanci koaliční většiny, opoziční zákonodárci byli proti. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Podle většiny dolní komory porušil zásadu nestrannosti a nezávislosti. Místopředseda ANO Karel Havlíček dnes uvedl, že bylo Köpplovo odvolání účelové a politicky motivované. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob naopak míní, že pro něj byly relevantní důvody.

Köppl se už dříve vůči výtkám o střetu zájmů hájil slovy, že zákon neporušil. Proti usnesení Sněmovny se bránil žalobou. Soud ji dnes uznal a v odůvodnění rozsudku uvedl, že poslanci pořádně nezdůvodnili, proč zamítli mužovy argumenty, které proti svému odvolání vznesl. Správní senát také prohlásil, že v daném případě může soud usnesení Sněmovny přezkoumávat. V některých případech může totiž Poslanecká sněmovna mít postavení správního úřadu. Nesmí ale jít o zákonodárný proces.

Kancelář Poslanecké sněmovny podá proti rozsudku kasační stížnost, sdělila ČTK její mluvčí Martina Lustigová. "Nemůžeme blíže komentovat rozsudek, protože jsme neobdrželi jeho písemné vyhotovení. Neseznámili jsme se s odůvodněním," uvedla.

"Jsem rád, že soud potvrdil moji tezi, že Pirátům a dalším vládním poslancům nešlo vůbec o právo nebo nezávislost mediálních rad, ale byla to pouze snaha o politizaci a možnost ovlivňovat tyto instituce," uvedl Köppl. "My jsme od začátku tvrdili, že to je účelová hra, že to je politicky motivované," doplnil Havlíček. "Do značné míry se potvrdilo, co jsme říkali. Jakmile se do těchto oblastí začne tahat politika, může to vždycky dopadnout tímto způsobem," dodal.

"Neměli bychom se podle mě točit na formalitách, místo abychom posuzovali podstatu věci, že pan Köppl nemůže sedět jedním zadkem na dvou židlích, na jedné jako markeťák placený ANO a na druhé jako úředník kontrolující vyváženost médií," reagoval Michálek. Podotkl, že rozhodnutí není konečné a může ho zrušit Nejvyšší správní soud. Nevyloučil to, že Sněmovna se ještě k tomuto tématu vrátí. "Rozhodnutí soudu je potřeba respektovat. V tuto chvíli ovšem neznám jeho zdůvodnění. To je potřeba pečlivě prostudovat. Až poté bude možné analyzovat, zda má toto rozhodnutí důsledky pro další rozhodování Poslanecké sněmovny," sdělil Jakob. "Věcně jsem ale přesvědčen, že pro odvolání pana Köppla byly relevantní důvody," dodal.

Návrh na Köpplovo odvolání upozorňoval také na platbu, kterou dostal z transparentního účtu hnutí ANO. V dokumentu se psalo i o smlouvách, které s Köpplem uzavřela Sněmovna a týkaly se práce pro místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka a poslankyni Janu Pastuchovou (oba ANO).

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání má 13 členů. Köppla vybrala Sněmovna v červenci 2021, do volby ho nominovalo ANO. Vysílací rada mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Sleduje také obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.

V minulosti se soudy zabývaly odvoláním členů RRTV v souvislosti s arbitráží mezi Českem a Central European Media Enterprises (CME). Třináctičlennou radu odvolal v roce 2003, za jiných právních předpisů, tehdejší premiér ČSSD Vladimír Špidla. Justice později konstatovala, že odvolání bylo nezákonné. Nejvyšší soud pak potvrdil rozsudek, podle kterého musel stát vyplatit šesti bývalým radním přes 14 milionů korun jako náhradu ušlého platu.

Foto: Depositphotos

Autor: ČTK