Slovanští věrozvěsti položili základy církve na Velké Moravě

05.07. 06:15 | Autor: - red -, ČTK

Svatý Cyril a Metoděj, obraz od Josefa Zeleného v Rajhradském klášteře.

Česko si v neděli připomíná svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jejich mise položila ve druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství.

Bratři ze Soluně přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863, povolal je velkomoravský kníže Rostislav. Vedli bohoslužby ve slovanské řeči, a položili tak základy církve na Velké Moravě.

Cyril, vlastním jménem Konstantin, se narodil asi v roce 827. Byl nejmladší ze sedmi dětí významného státního úředníka byzantské říše v Soluni (nyní Řecko), patrně řeckého původu. Vychován byl na císařském dvoře v Konstantinopoli a studoval především teologii a filozofii. Byl například knihovníkem a archivářem v chrámu Boží moudrosti (nyní Hagia Sofia) a kvůli znechucení z poměrů v Konstantinopoli odešel do kláštera. Poté působil v diplomatických službách, byl vyslán k Saracénům (Arabům) na území dnešního Iráku, kde hájil křesťanství, a poté odešel za bratrem Metodějem do kláštera.

Spolu se svým bratrem se účastnil mise k Chazarům (rozsáhlá říše mezi Černým a Kaspickým mořem) a během cesty nalezli ostatky sv. Klimenta (čtvrtý římský papež), čímž si později podle některých historiků naklonili papeže při svém vyjednávání v Římě. Během své mise na Velké Moravě mimo jiné vytvořil písmo pro slovanský jazyk - hlaholici a po tříletém působení na Moravě byl vysvěcen na biskupa.

Před smrtí vstoupil v Římě do kláštera a přijal mnišské jméno Kyrillos (Cyril). Pohřben je v kostele sv. Klimenta v Římě. V českých zemích byl řadu století označován staročeským jménem Crha, které patrně vzniklo zkomolením Cyrila. V Česku je 5. červenec Dnem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (výročí jejich příchodu na Moravu roku 863) a státním svátkem.

Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena na 5. července.

Letošní cyrilometodějské slavnosti na Velehradě na Uherskohradišťsku budou poctou lidem, kteří byli v "první linii" boje proti koronaviru. Připomenou také 75 let od konce druhé světové války. Dny lidí dobré vůle patří k největším církevním akcím v zemi, tradičně je navštěvují desetitisíce lidí, loni jich bylo asi 40 tisíc. Letos jich 4. a 5. července bude moci být vždy jen jeden tisíc, do poutního areálu se dostanou jen lidé s místenkou.

Foto: Wikimedia Commons

Autor: - red -, ČTK