"Založíme si vlastní školu!" Příběhy rozhněvaných rodičů

27.08. 05:55 | Autor: Michaela Šmerglová

Soukromá ZŠ v Hlásné Třebani je trochu jiná, ale jistými pravidly disponuje. To připouští i její ředitelka Markéta Bosáková.

Prvního září se v Česku nově otevře čtyřicet soukromých základních škol. Ministerstvo dalo zelenou celkem už 195! Školu si dnes může založit a dát jí styl de facto každý. Teď tak činí houfně rodiče. Chtějí svým dětem dopřát specifický vzdělávací proces. Jiný než ten nabízený školou státní. Píše o tom aktuální vydání časopisu INSTINKT.

Kdo vlastně iniciuje vznik takzvaných rodičovských škol? Ze sedmdesáti procent žena-matka, která se odstěhovala z velkoměsta do menší obce či na vesnici, kde hledá od narození svých dětí komunitní život. Je to žena agilní, se schopností organizovat, ovlivňovat, stmelovat. Má humanitní - často pedagogické či psychologické - vzdělání, pozitivní přístup ke světu, je optimistická, zaměřená na přírodu a tvůrčí. Místní její alternativní nastavení v první fázi obvykle irituje.

Někdy těmto dámám říká okolí mile bioženy, těm pro běžného občana hodně alternativním už s odstupem "jáhly".

"Vím, jak nás starousedlíci ze začátku vnímali. Tohle mám za sebou, ale už se to změnilo," usmívá se Kateřina Jonášová, jedna se zakladatelek rodinného centra v Nižboru, posléze školky a dnes i rodičovské základní školy v Litni na Berounsku, která zahájí provoz 1. září.

"Vezmu to po osobní linii... Mé děti jsou hodně citlivé. Když přijdou do kolektivu, který má jasný řád - kde se musejí zasunovat židličky, vše uklízet na své místo a nejde moc o individuální a kreativní prostředí -, nepůsobí to na ně dobře. Hlavně syn potřebuje klidnější prostředí." Ve zkratce, Kateřinin syn uvyklý na malou vesnickou školu přestoupil na druhý stupeň do velké základní školy v Berouně. Odmítl do ní chodit. Necítil se tam sám sebou. To byl pro jeho matku (i jiné rodiče) další impulz k založení alternativy.

Kateřina ji vidí jako místo, kde bude platit vize, že dítě je partnerem dospělého a on jeho průvodcem. Toto dítě pak bude měnit svět k lepšímu.
Iluze, nebo realita?

Státní vs. alternativa

V Česku funguje řada rodičovských škol, které mají jen první stupeň. Navázat tedy na druhý v podobném duchu může být problém. "I to byl jeden z důvodů, proč založit tuto školu - dva synové hlavní iniciátorky zatím dojíždějí na druhý stupeň do waldorfské školy až do Plzně," říká Tereza Špinarová, psycholožka a ředitelka liteňské soukromé školy.

"Bezpečnostní a technické dispozice budovy umožňují přijmout maximálně šedesát dětí, zapsáno jich je 54, z toho na druhém stupni 24. Pravda je, že jejich rozložení je nestejné," naznačuje ředitelka. Je možná otázka, jak třeba fungování a slučování na druhém stupni zhodnotí inspektoři. A styl výuky? "Vybrali jsme nám blízké prvky z různých typů škol. Každý z průvodců-učitelů inklinuje k jinému, což je výhoda," dodává šéfka školy, která se necítí být konkurencí té zdejší státní.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU INSTINKT, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI

Foto: Radek Cihla

Autor: Michaela Šmerglová