Těžší maturita má smysl. Oddělí zrno od plev, tvrdí šéf CERMAT

13.05. 18:56 | Autor: Josef Kolina

Šéf společnosti CERMAT Pavel Zelený v rozhovoru se studentkou Akademického gymnázia Štěpánská Praha Annou Grosmanovou.

Těžkou maturitu z matematiky jsme dělali pro bohy, ale přišli i polobozi. V tom byla naše chyba, tvrdí Pavel Zelený, šéf společnosti CERMAT, připravující české státní maturity.

Václav Klaus mladší prohlásil, že těžší úroveň testů z matematiky by udělal jen bůh. Opravdu je tomu tak? Byla maturita z matematiky tak těžká?

My se nijak netajíme tím, že vyšší úroveň je těžká, vždyť je to extraliga. Pokud bych měl ale vzít pana Klause za slovo, tak žijeme v pohanské zemi, protože tu máme opravdu hodně bohů. Výsledky těžší verze maturity z matematiky totiž nejsou vůbec špatné.

Objevují se už i některá čísla. Na výbornou prý těžší stupeň matematického testu složilo jen pět procent žáků? Je to pravda?

K číslům nechci v tuto chvíli říkat vůbec nic. Nejprve je řeknu panu ministrovi a v pondělí zveřejním na tiskové konferenci.

Výsledky ale asi zas tak skvělé nebudou, když jste museli přistoupit k takzvané harmonizaci výsledků. Jinak řečeno některým žákům připočtete body.

Výsledky jsou horší než loni. Problémem byla především řešitelnost úloh v daném čase. Zhruba u 40 procent žáků došlo k tomu, že na vyřešení těch úloh neměli dostatečné množství času. Proto harmonizace.

Jak jim teď body dopočítáte?

Analytici identifikovali asi šest úloh, které mohly být důvodem toho časového stresu. My teď zjistíme bodový deficit a vytvoříme přepočtovou rovnici, která by měla připočítat body dětem, které to kvůli času nevyřešily. Nikdo ale nesmí být harmonizací poškozen. Přinejhorším se těm dětem stane, že zůstanou na svých bodech. Většinou ale dostanou body navíc. Algoritmus také nesmí ohrozit výlučnost těch, kteří ten test vyřešili způsobem fenomenálním neboli na maximum, nebo v hodnotách blízkých maxima. Není to nic výjimečného. Takovéto opravné mechanismy jsou úplně standardní metodou, která se používá všude ve světě.

Jak to, že letos bylo na nějaké úlohy málo času a loni ne? Zkrátil se snad čas určený na jejich vyřešení?

Nikoli. Problém je v tom, že nynější testy se tvořily na jiné skupině studentů, než která nyní maturovala. V roce 2011 platilo, že ze stejného předmětu můžete dělat povinou i nepovinou zkoušku. Dětem se tak dovolilo, že jako povinnou zkoušku dělaly základní test z matematiky a jako nepovinou těžší úroveň téhož předmětu. Měly tedy takovou záchranou síť. Této možnosti využilo na 8 tisíc dětí. Byli ale i takoví studenti, kteří si řekli: my se nebudeme babrat s nějakou lehčí úrovní, jdeme hned do těžší. A právě na nich se dělaly pretesty letošních maturit. Podle terminologie pana Klause: podle těchto bohů jsme nastavovali úroveň otázek.

Jelikož letos už taková záchrannná síť neexistuje, skladba lidí skládajících těžší úroveň testů z matematiky se trochu změnila. Bohů je tam zhruba 60 procent a zbytek jsou polobozi. A to je právě ten problém. Naše chyba je, že když jsme zjistili, že záchranná síť zmizí, nesáhli jsme do otázek.

Kdy jste se rozhodli, že musíte provést harmonizaci výsledků? Po protestech žáků?

To, že děti usoudily, že jsou otázky příliš těžké, nebylo spouštěcím motorem této harmonizace. Po každé maturitě dojde ke zpětnému ověření testů. A mimo jiné se zjišťuje i meziroční úspěšnost. A právě v ní se ukázala matematika jako slabina.

Přibývají hlasy, které tvrdí, aby byla maturitní zkouška z matematiky opakována. Co na to to říkáte?

K tomu není nejmenší důvod. Žáci dosáhli nějakých výsledků a my jim nyní harmonizujeme data, abychom odstranili problém. Nic víc, nic míň.

Může se problém s hodnocením těžších testů opakovat?

U vyšších úrovní máte vždycky problém. Dělá je totiž velmi malé procento žáků a je velmi těžké přesně zacílit, aby ten test měřil správně v této malé skupině. Rizika jsou tady vždycky a nelze se jim stoprocentně vyhnout. Právě proto se dělají opravné procedury. Poučíme se a přidáme ještě nějaké kontrolní mechanismy, ale v žádném případě nebudeme testy pilotovat. Nechceme dát jeden test dětem v září a ten samý v květnu. To je pak k ničemu.

Mají mít maturity vůbec dvě úrovně? Není to zbytečné?

V současné době už osmnáct fakult bonifikuje děti, kteří mají vyšší úroveň maturity. Moje prognóza je, že příští rok budou vyšší úrovně daleko masovější a vysoké školy začnou postupovat tak, že si budou klást stále více podmínek. Jedna z nich může být právě ta, že vezmou jen žáka, který složí maturitu těžší úrovně a dosáhne v ní tolika a tolika bodů.

Udělat jeden test z matematiky pro celý věkový ročník, kde se mísí studenti elitních gymnázií s kadeřnicemi, je podle mého nešťastné. Můžete jim dát stejný test, ale ty kadeřnice tam poté budou sedět naprosto bezradně, protože znaky, které se objeví na papíře, nikdy v životě neviděly.

Foto: FOTO: Profimedia/ MF Dnes, Dan Materna

Autor: Josef Kolina