Škola pro premiéry

15.03. 05:50 | Autor: Vladimír Barák

Jaké vzdělání by měli mít politici? V Česku dosud žádný ucelený vysokoškolský obor neexistoval. Soukromá vysoká škola CEVRO Institut nyní získala akreditaci na magisterský program Philosophy, Politics and Economics. Vyučovat budou zahraniční kapacity, říká v rozhovoru pro časopis TÝDEN rektor Josef Šíma.

Proč zrovna filozofie, politika a ekonomie?

Na Západě jsou programy pod zkratkou PPE už velmi známé, protože mají poměrně dlouhou historii - na Oxfordu vznikl první už zhruba před sto lety a dodnes je velmi populární a posluchači vyhledávaný. Jsme v Česku první, kdo přináší plnohodnotný program PPE oxfordského typu na český vzdělávací trh. Navíc je program vyučován v angličtině a je tedy, což již vidíme podle přihlášek, přitažlivý i pro studenty z celé Evropy, USA i Kanady.

Anglické programy jsou na tuzemských vysokých školách už celkem běžné. Co tento "trojobor" nabízí navíc?

Největší hodnotu spatřujeme v personálním zabezpečení. Do výuky zapojíme nejen domácí, ale i ty nejlepší zahraniční přednášející, zejména z amerických univerzit. Jeden z kurzů bude například vyučovat profesor Michael C. Munger, ředitel PPE programu na Duke University. Obdobně se zapojí profesor Peter Boettke, ředitel PPE programu na George Mason University, profesor Aviezer Tucker, který vyučuje na Harvardu, nebo profesor David Schmidtz z University of Arizona, kterému mimochodem zrovna před pár dny vyšla česky kniha Prvky spravedlnosti. Těmi to rozhodně nekončí.

Pro koho je nový obor vhodný?

V moderních demokraciích západního typu ho studují zejména ti, kteří se v budoucnu chtějí angažovat ve veřejném životě. Absolvoval ho například současný britský premiér David Cameron nebo expremiér Austrálie Tony Abbott.

Jenže z každého se nestane premiér. Co bude moci absolvent dělat?

Absolventy oboru rády najímají velké firmy, mezinárodní instituce nebo noviny či jiná média. Obor stojí na myšlence komplexně vzdělávaného absolventa, který se nemusí opírat jen o znalosti z jedné úzce profilované vědní disciplíny. Jak je zřejmé již z názvu, bude vybaven pevným základem politické filozofie, aby chápal ideové kořeny naší západní civilizace a rozuměl důvodům dnešních sporů například o míru vládního angažmá v ekonomice; bude znát fungování politických systémů, a tedy chápat mechanismy, jimiž se myšlenky na politickém kolbišti prosazují; bude umět analyzovat hospodářsko-politické dopady vládních opatření či politiky obecně.

To by snad mělo být součástí výuky hospodářské politiky vždycky...

Na existujících ekonomických školách se takto široce studenti nevzdělávají. Naši absolventi budou mnohem více chápat, že dnešní debaty nepadají z nebe, ale mají mnohem hlubší kořeny. Budou lépe předvídat, kdy a proč se stará témata objeví v nových podobách.

Zároveň díky znalosti politických procesů budou mnohem realističtěji posuzovat vhodnost či prospěšnost mnoha opatření prosazovaných místními vládami či nadnárodními institucemi. Zkrátka: porozumění v souvislostech dá našim absolventům jednoznačnou výhodu oproti ostatním. Právě odtud pramení popularita PPE programů ve světě. Multidisciplinární přístup je navíc ideální k rozvíjení řady přitažlivých vedlejších specializací, jako je mezinárodní politika nebo třeba studia transformace.

Významné odborníky si ale na přednášky zvou i jinde. Akademik přiletí, odvypráví jednu hodinu a zase letí zpátky. Co z toho studenti mají?

To ale nebude náš případ. Zahraniční učitelé u nás budou působit dlouhodobě a povedou vlastní kurzy. Budou přijíždět, intenzivně vyučovat, zadávat projekty, po několika týdnech se vracet a opět intenzivně vyučovat. Studenti u nich dokonce budou moci psát i závěrečné magisterské práce. Nejlepší studenti budou v závěru studia odjíždět na domovské instituce daných profesorů a budou si moci na pár měsíců vyzkoušet akademické prostředí na prestižních zahraničních univerzitách v Evropě i USA.

Na kolik vyjde školné?

Počítáme se dvěma úrovněmi školného. Zvýhodněnou pro Čechy a Slováky, tam se částka nebude příliš lišit od našich ostatních navazujících magisterských programů (27 500 korun za semestr, pozn. red.), a běžnou pro zahraniční studenty, pro něž cena bude vyšší, ale stále půjde pouze o zlomek toho, co by za obdobně kvalitní programy museli zaplatit v zahraničí.

Výuku navíc organizujeme v trimestrech, takže nejlepší studenti budou moci magisterský obor vystudovat za jeden rok, čímž jim vlastně ušetříme rok studia a oni budou moci dříve vstoupit na trh práce a začít vydělávat. Tento fakt celý program dramaticky zlevňuje.

Registrujeme také zájem zahraničních nadací, které jsou ochotny studentům významně přispět pomocí stipendií. Kvalitní student tedy může klidně vystudovat zdarma.

Vysoké školy, a ty soukromé zvlášť, bojují s nezájmem uchazečů. Mladých lidí jednoduše ubývá. Je nový obor cestou, jak udržet CEVRO Institut na vysokoškolském trhu?

Neřešíme jím obecný demografický propad. To v tomto případě nejde už proto, že PPE je koncipován jako program elitní, vysoce výběrový, který budou studovat jen asi tři desítky studentů z celého světa. Nejde o žádnou masovou záležitost. Nadále zůstáváme školou "rodinného typu" a nechceme nárazově zvyšovat počty studentů. Nehodláme skončit jako školy, které nabírají tisíce studentů a pak nejsou schopny kvalitně se o ně postarat.

Potýká se vaše škola s velkým poklesem zájmu?

Vůbec ne. Naopak. Daří se nám po malých krůčcích růst a blížíme se pomalu našemu plánovanému maximu, tedy dosažení jednoho tisíce studentů. Když se ale podíváte na jiné školy (rektor ukazuje vytištěnou tabulku se statistikami, pozn. red.), některé z nich se dnes dostávají na pouhou třetinu studentů oproti roku 2010. Nelze se divit, že takové instituce nyní mají velké existenční potíže. Zájemci o studium by tyto věci měli brát v úvahu při rozhodování o tom, kterou školu vybrat.

Prof. Ing. Josef Šíma, Ph.D. (44)

Ekonom a vysokoškolský pedagog. Ve výzkumné činnosti se soustřeďuje zejména na ekonomii a právo, ekonomii regulací a rakouskou ekonomickou školu. Do září 2009 působil jako vedoucí katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Následně se stal rektorem vysoké školy CEVRO Institut.

Foto: ČTK , archiv

Autor: Vladimír Barák