Rektor UK definitivně odepsal Bílou knihu. Píše Liškovi

26.03. 16:34 | Autor: Ondřej Vrtiška

Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl v pondělí písemně vyzval ministra školství Ondřeje Lišku, aby ukončil projednávání návrhu zákona o terciárním vzdělávání a zahájil novou diskusi o budoucnosti vysokých škol. Vedení UK o tom dnes informovalo novináře.

Univerzita Karlova není spokojena se současnou podobou dokumentu a především se způsobem, jakým probíhala jeho příprava.

Práce na takzvané Bílé knize terciárního vzdělávání začaly na jaře 2007. Vláda ji letos 26. ledna vzala na vědomí a uložila ministru školství, aby do 30. dubna předložil návrh věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání.

Univerzita Karlova si od začátku stěžovala na nedostatečnou komunikaci ze strany ministerstva a Bílou knihu nakonec jako celek odmítla. „První verze Bílé knihy byla úplně špatně, vyplývalo z ní podřízení vysokých škol politickému diktátu. Nejproblematičtější pasáže sice byly ve druhé verzi vyškrtnuty, ale celý materiál ztrácí konzistenci, je vnitřně rozporný. Jde o dílčí, vzájemně neprovázané návrhy, které lze řešit i jednotlivými novelami," prohlásil na dnešní tiskové konferenci Václav Hampl.

ČTĚTE TAKÉ: Karlova univerzita jde ostře proti Liškově reformě

Přípravný tým Bílé knihy podle rektora UK jen sporadicky přijímal náměty vzešlé z akademické obce. „Měli jsme řadu podložených, vyargumentovaných připomínek, které tam nebyly zapracovány." Václav Hampl se domnívá, že Bílá kniha měla být připravována ve více variantách, o kterých bylo třeba diskutovat. „Je mi líto, že bylo promrháno tolik času a energie, ale reforma terciárního vzdělávání se dostala do slepé uličky, kterou je třeba pojmenovat. Musíme se vrátit na začátek, k věcné diskusi."

Otázka postoje akademické obce k reformě bude jedním z hlavních témat dubnového zasedání České konference rektorů.

ČTĚTE TAKÉ: Masarykova univerzita vystoupila proti Liškově reformě

Odklad reformy vysokého školství?

Ministr školství Ondřej Liška chce s akademickou obcí o reformě jednat Ministr školství prozatím dopis od rektora Univerzity Karlovy neobdržel. „I bez jeho ‚laskavého doporučení‘ se však ihned po hlasování o vyslovení nedůvěry současné vládě sešel s premiérem Mirkem Topolánkem a požádal ho o zrušení termínu pro předložení reformy terciárního vzdělávání," uvádí se v dnešním tiskovém prohlášení ministerstva.

Debata o reformě vysokého školství tedy podle MŠMT může i nadále pokračovat bez termínového omezení. Počátkem dubna ministerstvo zveřejní výsledky dosavadní debaty pracovní skupiny, která reformu připravuje (a v níž mají vysoké školy své zástupce), s akademickou obcí.

Nutnost diskuse s představiteli vysokých škol ministr Liška zdůraznil i v nedávném rozhovoru pro časopis Týden: „Reformu budu považovat za připravenou jedině tehdy, pokud to bude společné dílo. Zatím vláda vzala na vědomí jen Bílou knihu. Z ní se sice řada věcí objeví i v zákoně, ale zákon je úplně jiný žánr. To už není analytický, ale politický text. O něm chci teď s akademickou obcí mluvit." (TÝDEN 9/2009)

Reforma vědy a výzkumu - také s výhradami

Rektor Univerzity Karlovy se dnes vyjádřil i k reformě financování vědy a výzkumu, kterou už přijala poslanecká sněmovna a nyní o ní začíná jednat senát. Univerzita podle Hampla připravovanou reformu vítá a podporuje, protože finanční podpora musí směřovat tam, kde existují prokazatelné výsledky.

Reformu financování české vědy kritizuje i Václav Pačes. Zároveň však upozornil na problémy spojené s objektivním hodnocením výsledků vědecké práce, které se podle něj týkají především humanitních oborů. V podobném duchu se v úterý na Akademickém sněmu vyslovil i odstupující předseda Akademie věd Václav Pačes.

ČTĚTE TAKÉ: Pačes: Vládní plán poškodí českou vědu

Univerzitě Karlově však vadí především „poslaneckou sněmovnou schválené přílepky, jež mění zákon o vysokých školách a které nebyly nikdy konzultovány s reprezentací vysokých škol," jak se uvádí v dnešní tiskové zprávě UK.

Jedná se především o zrušení možnosti zaměstnávat akademické pracovníky na dobu určitou, což by podle UK vedlo k zakonzervování akademických pozic a ztráty nutnosti je pravidelně obhajovat.

Foto: Univerzita Karlova, Karel Šanda

Autor: Ondřej Vrtiška