Pedagogičtí asistenti jsou časo placení z odměn svých kolegů

19.10. 16:24 | Autor: ČTK

Peníze od zřizovatelů školám často na platy asistentů pedagoga nestačí. Ředitelé je pak musejí financovat z rozpočtu školy, například z prostředků určených na odměny pro učitele nebo z vlastní výdělečné činnosti, třeba pronájmů tělocvičen. Na základě rozhovorů s řediteli to uvádí analýza současného systému financování asistentů pedagoga, která byla zpracována v rámci projektu zaměřeného na inkluzivní vzdělávání.

Financování asistentů pedagoga je jedním z klíčových problémů, kterému školy čelí při integraci zdravotně handicapovaných nebo sociálně znevýhodněných dětí do běžných škol. Se startem takzvané inkluzivní novely školského zákona v září 2016 by na ně podle ministerstva školství mělo být více peněz a jejich financování by mělo být zajištěno dlouhodobě.

Nyní jsou školy mnohdy nuceny hledat peníze na asistenty ve vlastních zdrojích, což má negativní důsledky také na pozici asistentů v kolektivu. "Tento mechanismus staví asistenty pedagoga do role někoho, kdo v podstatě připravuje své kolegy o část platu," poznamenali autoři analýzy.

Prostřednictvím krajských úřadů jsou financováni převážně asistenti přidělovaní do tříd pro potřebu dětí se zdravotním postižením. Na tyto žáky školy pobírají příplatek k normativu, mají pro ně tedy k dispozici více peněz než pro běžné žáky. Zvýšený normativ ale podle ředitelů pokryje odhadem necelou polovinu platu asistenta pedagoga. Zbytek se snaží kraje doplatit z vlastní rezervy, krajskými dotačními programy nebo dofinancováním určitého počtu úvazků asistentů.

Nemůže však být předem jasné, zda peníze budou konkrétní škole na asistentův plat stačit, protože zařazení do platové třídy určují ředitelé. Platy asistentů se při plném úvazku mohou pohybovat od 10 tisíc do 22 tisíc korun měsíčně. Autoři analýzy ale upozorňují, že plný úvazek mívají asistenti jen výjimečně. Nejčastěji pracují na poloviční úvazek. Z jiného výzkumu mezi asi 1600 asistentů vyplynulo, že si více než polovina z nich vydělá maximálně 10 tisíc korun měsíčně.

Asistenti pro sociálně znevýhodněné děti, s nimiž není spojen žádný příplatek, jsou financováni hlavně z dotačního programu ministerstva školství. V něm bylo letos k dispozici 105 milionů korun. Autoři analýzy považují za hlavní problém nepružnost tohoto způsobu financování. Peníze jsou vázány na kalendářní rok, takže asistenti hrazení z tohoto programu nemají jistotu zaměstnání i po skončení roku. Žádosti jsou schvalovány až po přijetí státního rozpočtu. Do škol se tak dostávají s několikaměsíčním zpožděním, takže ředitelé musejí hledat peníze na překlenutí této doby.

Zřízení funkce asistenta pedagoga, s nímž musejí kraje souhlasit, ještě neznamená schválení finančních prostředků, o tom se rozhoduje zvlášť. Pro nárok dítěte na asistenta je rozhodující posudek školského poradenského zařízení.

Poradny se ale podle analýzy ocitají v ošemetné situaci, kdy musejí udržovat rovnováhu mezi potřebami žáků a možnostmi krajských rozpočtů. "Z vyjádření mnoha ředitelů škol, ale i některých pracovníků krajských odborů školství vyplývá, že optimálnímu stavu, který by pokrýval všechny potřeby žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i škol, se současný stav neblíží. Je proto zřejmé, že ani poradenská zařízení nemohou doporučovat podpůrná opatření (s nárokem na finanční podporu) ve všech případech," uvádí se v analýze. Pokud by nebyl finanční limit, poptávka po asistentech by zřejmě byla vyšší.