Na ředitele škol se hlásí málo lidí, uspějí i nevhodní

06.09. 09:58 | Autor: ČTK

František Prokop, ředitel Základní školy Táborská v Praze 4 na snímku z roku 2007.

V Česku je malý zájem o místa ředitelů škol, a někdy se tak na ně dostávají i nevhodní uchazeči. Vyplývá to ze zprávy České školní inspekce (ČŠI), kterou zveřejnila na svém webu. Do poloviny výběrových řízení na pozice ředitelů škol se v uplynulých měsících přihlásil nejvýš jeden zájemce. O situaci tento týden jednal i sněmovní školský výbor a vyzval ministerstvo školství, aby se tím zabývalo. Ministr školství Robert Plaga (ANO) nevyloučil úpravy v legislativě.

Počet výběrových řízení na ředitele školy meziročně vzrostl na trojnásobek. Důvodem je hlavně to, že velkému množství ředitelů letos končí funkční období, které novela zákona z roku 2011 stanovila na dobu šesti let. Mezi březnem a červencem se tak uskutečnilo 1465 konkurzů, zástupci ČŠI se zúčastnili 1325 z nich. Loni bylo v ČR celkem 9760 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, jejichž zřizovatelem byla obec či kraj.

Do 48 procent výběrových řízení se přihlásil jeden zájemce, ve dvou procentech nikdo, uvedli inspektoři. "Tento stav může v některých případech vyústit až v situaci, kdy je ředitelem jmenována osoba, která předem není považována za vhodnou," napsala ČŠI ve své zprávě.

Podle inspektorů je třeba se zabývat příčinami nízké atraktivity pozice ředitele školy. Důvodem může být vysoká míra administrativní zátěže, komplikovaná legislativa nebo nedostatek času na řízení pedagogického procesu, stojí ve zprávě. Inspekce konstatovala, že situaci letos zkomplikovalo i velké množství souběžně vyhlášených konkurzů, a tedy nižší počet zájemců připadajících na jedno místo ředitele.

O dané problematice jednal ve středu sněmovní školský výbor. Přijal usnesení s výzvou ministerstvu, aby se tím zabývalo. Plaga nevyloučil možnost změn v předpisech. Podle něj by se mělo například posílit postavení ředitele mezi učiteli.

Podle předsedy výboru Václava Klause mladšího (ODS) a poslankyně Věry Procházkové (ANO) je třeba řešit také to, že výsledek konkurzu není pro zřizovatele závazný. Myslí si, že zřizovatel, tedy nejčastěji obec, případně kraj, by se měl vždy řídit rozhodnutím výběrové komise. To v červenci uvedl i školský ombudsman Ladislav Hrzal. Stížnosti na výběr ředitelů podle něj poukazují na to, že ne vždy jsou pro výběr určující pedagogické a manažerské znalosti a schopnosti uchazečů.

Například poslanci Ivo Vondrák (ANO), Martin Baxa (ODS) a Petr Gazdík (STAN) s tím nesouhlasí. Podle nich má zřizovatel za fungování školy odpovědnost, a měl by mít tedy i pravomoci rozhodovat o řediteli školy. Plaga uvedl, že o tom chce debatovat. Domnívá se, že by rozhodnutí výběrové komise mohlo být závazné, a pokud by ji zřizovatel nechtěl respektovat, tak by se pak měl vyhlásit další konkurz.

Vhodný kandidát vzešel podle ČŠI od března do července z přibližně 95 procent konkurzů. Doporučení komise respektoval zřizovatel v 94 procentech případů. Ve třech procentech podle ČŠI jmenoval zřizovatel školy vhodného zájemce, který ale v hlasování komise neskončil jako první. Ve zbylých případech nebyl ředitelem školy jmenován ani jeden z uchazečů.

Konkurzů se ve 46,2 procenta případů zúčastnili stávající ředitelé škol. Podobný byl podíl výběrových řízení s některým z dalších zaměstnanců škol. Ve čtyřech pětinách těchto případů se pracovník školy konkurzu zúčastnil, pokud se dosavadní ředitel o stejný post již neucházel, uvedla ČŠI.

Foto: ČTK/Volfík René

Autor: ČTK