Číst a psát neumí málokdo. Jenže řada lidí nechápe text

08.09. 12:05 | Autor: ČTK

Díky povinné školní docházce zná téměř každý Čech písmena, ale řada lidí napsaný text nechápe (ilustrační foto).

Plně negramotných je v České republice málo, ale mnoho lidí má se čtením a psaním velké problémy kvůli dyslexii, dysgrafii nebo protože chodili za školu. Díky povinné školní docházce zná téměř každý Čech písmena, řada lidí však napsaný text nechápe. Při příležitosti Mezinárodního dne gramotnosti to řekli odborníci na tuto problematiku.

Při sčítání lidí v roce 2011 bylo v populaci starších 15 let úplně bez vzdělání přes 42 tisíc lidí, základní školu nedokončilo více než 29 tisíc lidí. Za posledních padesát let se počet lidí bez vzdělání téměř zdvojnásobil, v roce 1961 jich bylo 24 500.

"Statistiku těch, kteří nedokončí základní vzdělání, máme, ovšem pokud někdo nedokončí základní vzdělání, neznamená to automaticky, že musí zůstat negramotný," upozornil přitom Patrik Kubas z ministerstva školství. "V kontextu debat o negramotnosti se často hovoří spíše o takzvané funkční negramotnosti, kdy člověk zvládá čtení a psaní, ale například nedokáže porozumět sdělení ve složitějších textech," dodal.

Pochyby o úplné negramotnosti po absolvování povinné devítileté školní docházky má i Dagmar Rýdlová, která vytváří pomůcky pro dyslektiky v rámci projektu Jazyky bez bariér. Například těžcí dyslektici prý mohou mít se čtením tak velké problémy, že u složitějšího textu nebo při nevhodné grafice jednoduše nedokážou říct, o čem text je.

"Znají písmena, ale nejsou schopni z toho odvodit víc," popsal také předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař, jakou podobu může mít v současnosti negramotnost. V tomto ohledu se podle něj osvědčují praktické, dříve zvláštní školy, jež zachytávají problémové žáky, kteří by na běžné základní škole selhávali. Další příčinu negramotnosti vidí Pilař v tom, že děti z problémových rodin prostě chodí za školu.

Povinná školní docházka je devítiletá, a když dítě třeba dvakrát propadne, vyjde školu v sedmé třídě. I tak by však mělo čtení a psaní ovládat.

Skutečně negramotní mohou být například těžce mentálně postižení lidé. Ti se sice mohou vzdělávat ve speciálních programech uzpůsobených jejich možnostem, ale od určitého stupně mentální retardace se už člověk nikdy číst a psát nenaučí.

Pro ty, kteří jsou negramotní z jiných důvodů, mohou základní a střední školy zřídit kurz, kde si negramotní vzdělání dodělají. Tyto kurzy nejsou limitovány věkem, dají se studovat i dálkově.

Za posledních 20 let ubylo přes 100 milionů negramotných

V současnosti umí číst a psát 84 procent obyvatel světa, zatímco v roce 1990 dosahovala světová gramotnost jen 76 procent. Během 20 let se podařilo snížit populaci negramotných o 100 milionů.

Dvě třetiny ze 774 milionů negramotných dospělých lidí na světě jsou ženy a také většina dětí a mladých lidí, kteří nemohou chodit do škol, jsou dívky. Podle údajů UNESCO nemá možnost chodit do základní školy 57 milionů dětí v odpovídajícím věku a 69 milionů potenciálních středoškoláků. A navíc ani děti, které mají to štěstí, že do školy chodit mohou, neodcházejí vždy se schopností číst a psát.

Podle zprávy UNESCO z roku 2006 má regionálně nejnižší počet dospělých gramotných lidí jižní a západní Asie (58,6 procenta) následovaná černou Afrikou (59,7 procenta) a arabskými státy (62,7 procenta). Zeměmi s nejnižší úrovní gramotnosti na světě pak byla Burkina Faso (12,8 procenta), Niger (14,4 procenta) a Mali (19 procent). V České republice je podle sčítání obyvatel z roku 2011 gramotných 99 procent obyvatel.

Foto: Shutterstock

Autor: ČTK