Senátorka: Klaus nám bourá společné evropské dílo

10.05. 14:00 | Autor: Martina Macková

Někteří proevropští senátoři jsou rozzlobeni, že prezident Václav Klaus nechce podepsat lisabonskou smlouvu. Senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD) v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ připouští, že situace může dospět až k žalobě na prezidenta za velezradu nebo pokusu odebrat mu pravomoci.

Prezident ale přece nemusí podepsat Lisabon ihned...
Ústava říká, že prezident ratifikuje smlouvu poté, co ji schválí obě komory parlamentu. Opravdu tam není lhůta, ale ani tam není napsáno, že může nebo že musí. U ostatních ustanovení ovšem je vždy daná lhůta. Z toho se dá odvodit, že by měl i v tomto případě konat bez odkladu. U běžných zákonů má prezident právo vetovat zákon, u ústavních zákonů ne. Takže ratifikovat navíc musí. Prezident má nyní jen dvě možnosti, buď se obrátit na Ústavní soud, nebo ratifikovat. Nic jiného, pokud se nechce protivit ústavě.

Takže by podle ústavy ani neměl čekat, zda podají senátoři stížnost k soudu?
Z jakého důvodu by měl čekat? Komora už rozhodla a senátoři, pokud něco dělají, konají nezávisle jako jednotlivci. Jestliže kolegové senátoři měli dnešní výhrady i dříve, měli je uplatnit v době, kdy jsme se jako Senát obraceli na Ústavní soud. Neudělali to a soud se už vyjádřil.Teď prezidentovi nic nebrání, aby podpis přidal.

Je to zřejmě zdržovací taktika. Senátoři řekli, že stížnost podají, a prezident řekl, že počká. A přitom se neví, kdy to bude...
Myslím si, že je to obstrukce. Navíc nás to poškozuje v zahraničí. Jak můžeme být důvěryhodný partner? Kdybychom se takto chovali my jako opozice, ostatní v EU by to chápali. Ale jestliže obstrukce dělají členové vládní strany a prezident, který byl zakladatelem strany, jejíž předseda smlouvu dojednal a podepsal, pak nás to zpochybňuje.

Říkáte, že to poškozuje Česko v zahraničí, ale nepoškodilo obraz země víc sesazení vlády v době předsednictví?
Jestli vláda je, nebo není a jaká, je skutečně vnitřní záležitostí země. Ale lisabonská smlouva a mezinárodní soud se týká dalších institucí a zemí. To je ostuda. Navíc něco deklarujeme a něco jiného děláme. A bouráme společné dílo.

ČTĚTE TAKÉ: Klause obviníme z velezrady, plánuje senátorka

Ta myšlenka o velezradě ale není nová...
Ne, přemýšleli jsme o tom už loni. Lisabon je jen další věc v řadě.

Kdy vás to napadlo poprvé?
Když Klaus nepodepsal Úmluvu o římském statutu o přistoupení k mezinárodnímu trestnímu soudu. Obě komory rozhodly loni a prezidentovi dokument leží na stole půl roku. Já jsem se na něj obrátila s žádostí, aby úmluvu podepsal nebo zdůvodnil, proč to neudělal. Odpověděl mi, že má pochybnosti o jejím souladu s ústavou. Ale ústavní stížnost nepodal. Kromě toho není ratifikován ani protokol k sociální chartě. U té nevíme, proč není podepsaná, tam je ticho.

Co to znamená pro občany?
Tyto listiny neplatí. Lidé se nemohou na tyto evropské paragrafy odvolat. A Česko se nemůže podílet na tom, co mezinárodní společenství podniká při postihování válečných zločinů.

Ale německý prezident také lisabonskou smlouvu nepodepsal a čeká na Ústavní soud.
Neznám německou ústavu a nevím úplně přesně, v jaké fázi to je. My jsem také čekali na rozhodnutí Ústavního soudu. Kdyby se prezident dnes obrátil na Ústavní soud, bylo by to logické a důvod, proč hned nepodepíše. Ale není žádný důvod nepodepsat, když se na soud obrací senátoři.

Kolik dáte času? Může přece tu stížnost psát měsíce, stejně jako senátoři, kteří o tom uvažují...
Pořád věřím, že to přehodnotí. Je seriózní, abychom nějakou dobu vyčkali, jaké konkrétní kroky prezident udělá nebo neudělá. Pokud by ale nekonal, bylo by na místě začít konat.

Představme si situaci, že podáte žalobu pro velezradu. Našli byste pro ni podporu?
O žalobě senátorů musí rozhodnout parlament. Celkem 54 senátorů se vyjádřilo pro Lisabon, ve sněmovně to bylo také víc hlasů, než bylo potřeba, To je významné číslo. Kdyby to došlo tak daleko, nepochybuji, že by tito zákonodárci hlasovali jinak.

Je ale něco jiného schválit Lisabon než žalovat prezidenta...
Ano, ale když sněmovna nefunguje, vede to k předčasným volbám. A je taky rozpuštěna.

Co říkáte na taktiku zelených, kteří chtějí vyburcovat občanskou společnost?
Občané by se měli vyjádřit, týká se jich to. Prezident nerespektuje vůli parlamentu a občané přece rozhodují prostřednictvím něj.

Není to všechno jen součástí předvolebního boje ČSSD?
Proti tomu bych se ohradila. To není boj ČSSD proti ODS. Lisabon byl schválen i částí politiků ODS. A požadavek na ratifikaci mezinárodního soudu jsem vznesla já i Kateřina Jacques po zasedání Rady Evropy, kde jsme slyšely výhrady. Česká republika se vždy snažila prezentovat jako bojovník za lidská práva. Ať už tu byla jakákoliv vláda, byla to vlajková loď v mezinárodní politice. To nemá nic společného se stranami ani s volbami. Nejsou k tomu žádné závěry stranických grémií.

Mirek Topolánek říká, že on svoje splnil a nyní je to na Hradu. Je to správně?
Není. Prezident je součástí moci výkonné a je ústavně neodpovědný, za jeho kroky zodpovídá vláda.

Měla by ho tedy donutit nová úřednická vláda?
Jistě. Je jedno, která vláda. Pan premiér Fischer by se měl snažit o to, aby pan prezident fungoval.

A vy budete nabádat vládu, do které jste nominovali členy, aby na prezidenta tlačila...
Určitě ano, bylo by nešťastné, kdybychom se skutečně museli dopracovávat až k velezradě.

Foto: Jan Zatorský, Karel Šanda, Reuters

Autor: Martina Macková