Senátoři jednají o podobě žaloby na Zemana. Hrad mluví o divadlu nenávisti

09.07. 15:38 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 09.07. 17:08

Senátorské kluby se v úterý dohodly, že ústavní žaloba na Miloše Zemana bude nějakým způsobem rozšířena o nečinnost prezidenta při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Definitivní podoba žaloby bude dokončena až po schůzkách hlavy státu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a Staňkem, které se uskuteční tento týden. Novinářům to v úterý řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. Není zatím jasné, zda senátoři přistoupí ke komplexní verzi žaloby, tedy k celé původní žalobě rozšířené o nečinnost ohledně Staňka, nebo k užší podobě, jež se bude týkat Staňka a jen několika bodů z původní předlohy.

Pod verzi žaloby na prezidenta, kterou v dubnu představil předseda senátorského Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 (SEN 21) Václav Láska, se podepsalo 34 senátorů. Novou verzi ale budou muset senátoři podepsat znovu. Senát by měl žalobu pro hrubé porušení ústavy projednávat pravděpodobně na zasedání pléna 24. července, řekl Vystrčil.

"Je poměrně pravděpodobné, že pokud by pan prezident vyřešil situaci na blízkých jednáních, že by se spíše nabízela komplexnější a širší žaloba, která samozřejmě bude obsahovat i ten případ, který se týká neodvolání, případně pozdního odvolání ministra kultury," řekl Vystrčil.

"Kdyby došlo k tomu, že pan prezident bude nadále tvrdošíjně trvat na tom, že lhůta je teoreticky nekonečná, tak je pořád ve hře i varianta, že by případně jako žaloba byl podán ten skutek, který souvisí s neodvoláním ministra kultury. Z hlediska toho, jak jsme dneska debatu vedli, by to bylo spíše ve formě úpravy žaloby, jejímž základem by byla žaloba, kterou dneska už někteří podepsali a pochází z dílny, která je vedená panem senátorem Láskou," doplnil.

Předseda nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých (STAN) Petr Holeček řekl, že se drtivá většina klubu k žalobě zcela jistě připojí. Stejně se vyjádřil šéf klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Podle Vystrčila podpoří žalobu i většina členové ODS, větší podporu podle něj v klubu dosud měla užší podoba. "Naprostá většina našeho klubu je znepokojena nekonáním prezidenta republiky, a proto pozměněný návrh žaloby u členů a členek našeho klubu získává podporu," řekl místopředseda klubu ČSSD Miroslav Nenutil. Pro podpis se ale senátoři ČSSD rozhodnou až podle výsledku schůzek. Babiš se sejde se Zemanem ve čtvrtek na Pražském hradě, o den později přijme prezident Hamáčka se Staňkem na zámku v Lánech.

"V tuto chvíli, kdy za dva dny pan premiér bude v záležitosti odvolání pana ministra Staňka vést další jednání, náš senátorský klub se nepřipojuje k podání žaloby," řekla předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová. Podle ní je část žaloby ohledně nečinnosti Zemana při odvolání Staňka argumentačně nedostatečně doložená a důležitý je právě výsledek jednání Babiše s hlavou státu.

Zeman více než měsíc nevyhověl návrhu ČSSD na odvolání Staňka a jeho nahrazení místopředsedou strany Michalem Šmardou. Nepřijal Staňkovu demisi a ministra dosud neodvolal ani na žádost premiéra, které však podle ústavy hlava státu vyhovět musí. Sociální demokracie kvůli sporu zvažuje odchod z vlády.

Původní žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, je postavena na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Popisuje Zemanovy skutky, které jsou podle tvůrců hrubým porušením ústavy. Prezident v polovině června na TV Barrandov řekl, že návrh žaloby je ústavní negramotnost a že jeho kroky nebyly v rozporu s ústavou.

Jeho mluvčí Jiří Ovčáček v úterý ve vyjádření poskytnutém ČTK označil žalobu za pseudožalobu, která je projevem bolševického myšlení autorů. "Nestojí za zlámanou grešli. Je to divadlo nenávisti pro média," napsal.

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Pro podání žaloby pak bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců.

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.

Foto: ČTK/Pavlíček Luboš

Autor: ČTK