Senát: Státní svátky a významné dny se měnit nebudou

19.07. 18:32 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 19.07. 19:05

Seznam českých státních svátků a významných dnů Senát zatím měnit nebude. Důvodem byly rozdílné pohledy senátorů na to, jaké dny by měly být nadále významnými a zda by se měl Svátek práce stát pracovním dnem, jak to navrhli senátoři ODS z ústavně-právního výboru. Novelu, podle níž měl být původně pouze Mezinárodní den žen (MDŽ) nahrazen Svátkem matek v seznamu významných dnů, budou znovu projednávat senátní výbory. Senát se proto k novele znovu vrátí asi až v září.

Odklad navrhl k nelibosti autora předlohy Martina Mejstříka (za Cestu změny) předseda senátorů ODS a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Právě občanští demokraté navrhovali různé úpravy novely. Mejstřík je neúspěšně žádal, aby od zásahů do jeho novely upustili. "Sejděte se a udělejte si svůj návrh zákona," vyzýval je zvýšeným hlasem. Odklad však nakonec podpořilo 48 ze 60 přítomných senátorů.

Proti zrušení Svátku práce a MDŽ se podle očekávání postavili levicoví senátoři. Senátor ČSSD Milan Štěch na adresu těchto návrhů použil slova "kabaret", "barbarství" a "výsledek ideologické přepjatosti a zmatení". "Ve skutečně demokratické společnosti by takovéto návrhy nemohly nikdy projít," uvedl. První máj se ve Zlíně slavil už za Tomáše Bati, připomněla tamní senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD).

Schválení návrhu na zrušení Svátku práce by podle senátora KSČM Vlastimila Balína "dehonestoval Českou republiku v očích pokrokové veřejnosti". "Kdyby Senát přijal tuto novelu, dnešní den by pro druhou komoru českého parlamentu významný nebyl, spíš naopak," dodal Balín.

Návrh na zrušení Svátku práce prosadili zástupci ODS v ústavně-právním výboru. První májový den by měl být podle nich normálním pracovním dnem. Svátek práce je "věc přežitá, zbytečná, nenutná", řekl k důvodům svého návrhu senátor Jiří Žák, politickou motivaci vyloučil. Výbor ještě doporučil kromě MDŽ, který je slaven 8. března, ze seznamu významných dnů odstranit ještě Den vzdělanosti, Den rodin a den připomínající vyhlazení obce Lidice nacisty, který připadá na 10. června.

Na podobném omezení počtu významných dnů se shodl také výbor pro lidská práva, který však nakonec navrhl den Lidic mezi významnými dny ponechat. Svátek matek, který je slaven druhou květnovou neděli, by se měl podle návrhu Josefa Pavlaty (ODS) stát státním svátkem.

Rozšíření počtu významných dnů prosadila sněmovna přes nesouhlas Senátu loni na jaře v předvolebním složení. V kalendáři na popud ČSSD a KSČM označila 7. duben jako Den vzdělanosti, 10. červen jako připomínku vyhlazení Lidic, a na návrh KDU-ČSL 15. květen jako Den rodin v návaznosti na rozhodnutí OSN z roku 1994.

Den vzdělanosti má odkazovat na rok 1348, kdy Karel IV. jako český král vydal zakládací listinu pražské univerzity, první vysoké školy tohoto druhu ve střední Evropě. Den vyhlazení Lidic má připomenout oběti nacistického teroru po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Nacisté tehdy postříleli všechny lidické muže, ženy a většinu dětí poslali do koncentračních táborů.

Podobnou důležitost mají další tři významné dny, a to lednový Den památky obětí holokaustu, červnový Den památky obětí komunistického režimu a listopadový Den válečných veteránů. K významným dnům patří také 12. března (Vstup ČR do NATO) a 5. květen (Květnové povstání českého lidu).

Původní novelu o výměně MDŽ za Svátek matek navrhl senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny). Podle něj byl MDŽ zprofanovaný komunistickou diktaturou, kdežto Svátek matek má politicky nevyhraněný původ. Gajdůšková naopak označila MDŽ za mezinárodní svátek žen a odmítla jeho spojování jen s komunistickým režimem.

Ilustrační foto: archiv

Autor: ČTK