Senát se začne zabývat kandidáty na ústavní soudce

21.05. 10:30 | Autor: ČTK

Senátoři příští týden začnou projednávat nominaci tří kandidátů na ústavní soudce. Senátní ústavně-právní výbor si je pozval na 24. května, výbor pro lidská práva na 30. května, tedy den před schůzí horní parlamentní komory, na níž senátoři o schválení adeptů rozhodnou. Sněmovna má koncem května schvalovat rovněž novelu o uzákonění platu učitelů v poměru k průměrné mzdě.

Prezident Petr Pavel požádal Senát o souhlas s tím, aby se ústavními soudci stali někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva Jan Wintr a bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Měli by obsadit místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května.

Ústavní soud letos čeká rozsáhlá obměna, funkční období totiž skončí celkem sedmi ústavním soudcům včetně jejich předsedy Pavla Rychetského. Při výběru dalších nominantů chce Pavel vycházet z návrhů víc než dvacítky oslovených právnických institucí. Navržená jména bude opět posuzovat sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou.

Senát bude rozhodovat na přelomu května a června také o tom, zda kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství budou mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda. Zúžení, které prosadili koaliční poslanci, kritizovala opozice a školské odbory.

Horní parlamentní komoru čeká rovněž schvalování zákona, podle něhož bude Česko od příštího roku vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu v souladu se spojeneckými závazky v NATO. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun. Norma má také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády.

Senátoři budou schvalovat i zákon, podle něhož mají být oznamovatelé protiprávního jednání chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Návrh zákona vychází ze směrnice EU a má se vztahovat také na oznamování závažných přestupků, nejen trestných činů.

Foto: ČTK , depositphotos

Autor: ČTK